Formule 1: Porovnání verzí

{{různé významy|druhý=hudebním albu rockové skupiny [[Synkopy 61]]|rozlišovač=album}}

}}

[[Soubor:F1 organization chart.jpg|náhled|Organizační struktura současné Formule 1. Bližší detaily, viz<ref>Kříž, P. (2007): Seriál: ''Finanční ohlédnutí za F1 - V. díl'', on-line text, dostupný z [http://www.formule.cz/formule/index.php?obsah=zobraz&id_clanku=12981]. Ověřeno k 31. 12. 2008.</ref>]]

Mistrovství světa F1 sestává ze série závodů, které jsou označovány jako [[Grand Prix]] (Velká cena). Soutěží se na uzavřených autodromech či tratích a městských okruzích různých tvarů a délek. Vozy jsou [[Monopost|jednomístné]], k tomuto účelu speciálně vyrobené, a jejich technické parametry se mění vzhledem k pravidlům, která se každoročně upravují. Od roku [[1950]] se pořádá [[Mistrovství světa jezdců F1|Mistrovství světa jezdců]] a od roku [[1958]] [[Mistrovství světa konstruktérů F1|pohár konstruktérů]].

 

 

=== Roky formování (1950–1980) ===

První šampionát Formule 1 byl ve znamení nadvlády vozů Alfa Romeo a prvním mistrem světa se stal [[Giuseppe Farina]] na voze [[Alfa Romeo 158]] před svými stájovými kolegy [[Juan Manuel Fangio|Fangiem]] a [[Luigi Fagioli|Fagiolim]]. Byl to právě Fangio, který v následujícím roce získal svůj první titul ve vylepšeném modelu [[Alfa Romeo 159 (formule)|Alfa Romeo 159]], další čtyři tituly vybojoval v následujících šesti letech v různých vozech: [[Mercedes-Benz]], [[Maserati]] a [[Ferrari]]. Jeho nadvládu přerušil jen [[Alberto Ascari]] na Ferrari, který se stal prvním jezdcem, jenž dokázal svůj titul obhájit (1952–1953) a je prozatím posledním italským mistrem světa. [[Stirling Moss]] dokázal zvítězit v mnoha Grand Prix, ale nikdy nezískal titul a často se mu přezdívalo nekorunovaný král.

 

S prvními technickými inovacemi přišel [[Cooper]] znovuzavedením středního zdvihového objemu válců (na základě pokusu konstruktéra firmy [[Auto Union]] [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porsche]] během třicátých let), přirozené evoluce úspěšného projektu z [[Formule 3]]. [[Jack Brabham]], mistr světa z let [[Formule 1 v roce 1959|1959]] a [[Formule 1 v roce 1960|1960]], je jediným pilotem, který dokázal triumfovat i na voze vlastní konstrukce v roce [[Formule 1 v roce 1966|1966]], a potvrdil tak úspěšnost nové koncepce vozu. V roce [[Formule 1 v roce 1961|1961]] již všechny vozy nastupují se středním zdvihovým objemem válců.

 

Prvním pilotem britské národnosti, který získal titul mistra světa byl v roce [[Formule 1 v roce 1958|1958]] [[Mike Hawthorn]] s vozem Ferrari, zatímco vozy [[Vanwall]] získávají ve stejném roce jako první pohár konstruktérů. Génius [[Colin Chapman]], projektant a pozdější zakladatel stáje [[Lotus]], konstruoval vozy, které dominovaly formuli 1 ve druhé dekádě její historie až do počátku sedmdesátých let. Dokázal vyzdvihnout takové piloty, jakými byli [[Jim Clark]], [[Jackie Stewart]], [[John Surtees]], [[Jack Brabham]], [[Graham Hill]] a [[Denny Hulme]]; v tomto období také britští piloti získali jasnou převahu v této motoristické disciplíně, když vyhráli 12 světových titulů v období mezi roky 1962 a 1973.

 

 

== Vozy ==

 

Moderní vozy F1 jsou monoposty s motorem uloženým uprostřed. Skořepina celého monopostu je konstruována z kompozitu uhlíkových vláken, aby se docílilo nejnižší hmotnosti a bylo možné vůz vyvažovat posouváním těžiště a vyvažovacích závaží. Celková hmotnost vozu, a to i s pilotem a palivem, nesmí být po závodě méně než 620 kg.

Vozy F1 jsou schopny projíždět zatáčky ve vysokých rychlostech a to díky aerodynamickému přítlaku. Aerodynamický přítlak funguje na principu obráceného křídla, které používají letadla, aby mohla létat. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se poprvé na vozech objevila křídla s obráceným efektem než u letadla. Tím se obrátí i síla, která tlačí letadlo do vzduchu a bude přitlačovat auto k zemi. Vzduch proudící pod křídlem, musí být rychlejší než ten, který proudí nad křídlem. Aby se toho docílilo musí být křídlo zkonstruováno tak, aby spodní část křídla tvořila větší vzdálenost než ta horní.

 

=== Pneumatiky ===

Dalším důležitým faktorem pro rychlý a plynulý průjezd zatáčkou jsou pneumatiky. Ve formuli 1 se od roku 1998 nepoužívaly hladké pneumatiky „slicky“ tak, jako v jiných automobilových sériích, ale pneumatiky s drážkami. Pro sezónu 2009 však pravidla doznala mnoho změn, čímž je dovoleno hladké pneumatiky opět používat. Aktuálně se používají karbonové brzdy, které jsou jednak lehčí a pak účinnější. Všechny tyto komponenty vhodně kombinované mají vliv na jízdní vlastnosti vozu.

 

== Velké ceny ==

Počet Grand Prix v jednotlivých sezónách je poměrně variabilní, od 7 v roce [[Formule 1 v roce 1950|1950]] až po 19 v roce [[Formule 1 v roce 2005|2005]]. Do budoucna se plánuje až 22 závodů v jedné sezóně, i přesto měl fanoušek tohoto motoristického sportu v minulosti daleko víc příležitostí spatřit zavodit své idoly.

 

Je pravda, že v roce [[Formule 1 v roce 1950|1950]], bylo jen 7 Grand Prix se zvláštním statutem, který umožňoval výsledek započítávat do mistrovství světa. Jinak se v tom samém roce jelo dalších 16 závodů vypsaných pro formule 1 a dalších 11 závodů jihoamerické série [[Formule Libre]], kde startovali i [[Alberto Ascari]], [[Juan Manuel Fangio]], [[Giuseppe Farina]], [[Luigi Fagioli]] a další hvězdy. Je až s podivem, že už v roce [[Formule 1 v roce 1954|1954]] se kromě 10 závodů pro mistrovství světa jelo i neuvěřitelných 34 závodů mimo šampionát. Začátkem 60. let se postupně začal zvyšovat počet GP započítávaných do MS a opadával počet závodů bez statutu mistrovství světa. Vzniklo ale mistrovství Jihoafrické republiky a Tasmánský pohár v Austrálii. Až od poloviny 70. let se jezdilo jen v závodech se statutem MS plus v závodu šampiónů v [[Brands Hatch]].

 

Šest ze sedmi závodů prvního ročníku mistrovství světa se uskutečnilo v [[Evropa|Evropě]]. Jediným mimoevropským závodem bylo [[500 mil v Indianapolis]], které byly zařazeny do kalendáře v prvním desetiletí MS a měly být jakýmsi mostem mezi dvěma naprosto odlišnými světy s různou mentalitou a také s odlišným technickým vybavením. Protože zájem amerických pilotů o start v evropských Grand Prix byl nulový a pokusy Evropanů o 500 mil byly sporadické, byla do kalendáře zařazena [[Grand Prix USA]]. Nejprve společně se závodem 500 mil v Indianapolis ([[Formule 1 v roce 1959|1959]], [[Formule 1 v roce 1960|1960]]), ale ani tento pokus nevyprovokoval u Američanů zájem o formuli 1, proto se od roku [[Formule 1 v roce 1961|1961]] jezdí [[Grand prix USA]] jen pro vozy F1. [[Argentina]] jako první hostila závody formule 1 na jihoamerickém kontinentu v roce [[Formule 1 v roce 1953|1953]], [[Maroko]] v roce [[Formule 1 v roce 1958|1958]] pak první na africké půdě. Prvním závodem v [[Asie|Asii]] se stala [[Grand Prix Japonska]] v roce [[Formule 1 v roce 1976|1976]] a do [[Oceánie]] zavítal kolotoč formule 1 v roce [[Formule 1 v roce 1985|1985]] [[Grand Prix Austrálie|australskou Grand Prix]]. V 17 GP roku [[Formule 1 v roce 2007|2007]] je zastoupena [[Evropa]], [[Asie]], [[Jižní Amerika|Jižní]] i [[Severní Amerika]], [[Oceánie]], schází jen [[Afrika]].

 

Tradičně může každá země uspořádat pod svým jménem jen jednu Grand Prix ročně. Pokud se v jedné zemi koná více závodů ([[Itálie]] a [[Německo]] po dvou), musí být druhá Grand Prix pojmenována odlišně. Například v Itálii se v Monze jezdila [[Grand Prix Itálie]] a v Imole [[Grand Prix San Marina]], v Německu [[Grand Prix Německa]] a [[Grand Prix Evropy]]. [[Autodromo Nazionale Monza|Monza]] je jediným okruhem, který hostí Grand Prix Itálie od samého začátku a v kalendáři chyběl jen v roce 1980, kdy se Grand Prix Itálie uskutečnila na okruhu v [[Autodromo Enzo e Dino Ferrari|Imole]].

 

| [[Grand Prix USA]]

| {{flagicon|USA}} [[Circuit of the Americas]], [[Austin]], [[Texas]]

|-

! 17