Bavorsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 13451964 uživatele 109.231.144.86 (diskuse) zrušena |
odstavec věnovaný termínu Svobodný stát vytknut z Geografie, protože je spíše o státním zřízení a historii, {{upravit část}} k části Geografie pro turisty obdivující pivo a klobásy, kteří IMHO nejsou geografií |
||
Řádek 25:
}}
'''Svobodný stát Bavorsko''' ([[němčina|německy]] ''Freistaat Bayern'') je územně největší ze šestnácti [[Německé spolkové země|spolkových zemí]] [[Německo|Spolkové republiky Německo]], co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Hraničí na východě s Českem a [[Rakousko|rakouskými]] spolkovými zeměmi [[Salcbursko|Solnohradskem]] a [[Horní Rakousy|Horními Rakousy]], na jihu s rakouskými spolkovými zeměmi [[Tyrolsko|Tyrolskem]], [[Vorarlbersko|Vorarlberskem]] a [[Salcbursko|Solnohradskem]], na západě s [[Německé spolkové země|německou spolkovou zemí]] [[Bádensko-Württembersko|Bádenskem-Württemberskem]], na severu s [[Německé spolkové země|německými spolkovými zeměmi]] [[Hesensko|Hesenskem]], Svobodným státem [[Durynsko]] a Svobodným státem [[Sasko]]. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa. Pochází odtud i emeritní [[papež]] [[Benedikt XVI.]] Hlavním městem je [[Mnichov]] (München).
== Svobodný stát ==
Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat [[demokracie|demokratický]] a [[republika|republikánský]] charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postavení mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě [[Sasko]] a [[Durynsko]]). Jde především o historické označení; podobně jako označení „svobodné hanzovní město“, resp. svobodné a hanzovní město (Freie Hansestadt, Freie und Hansestadt), které používají spolkové země [[Hamburk]] a [[Brémy]], má jiný ([[středověk]]ý) původ, souvisí se středověkými výsadami pro města.▼
== Geografie ==
{{upravit část}}<!-- turisté obdivující pivo a klobásy nejsou IMHO geografie -->
▲Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat [[demokracie|demokratický]] a [[republika|republikánský]] charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postavení mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko). Jde především o historické označení; podobně jako označení „svobodné hanzovní město“, resp. svobodné a hanzovní město (Freie Hansestadt, Freie und Hansestadt), které používají spolkové země [[Hamburk]] a [[Brémy]], má jiný ([[středověk]]ý) původ, souvisí se středověkými výsadami pro města.
Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na [[Paleozoikum|prvohorní]] [[hercynské vrásnění]].
'''Na jihu''' se táhne vnější [[vápenec|vápencová]] linie nejvyššího horského systému v [[Evropa|Evropě]], [[Alpy|Alp]] (nepočítáme-li ovšem [[Kavkaz]]). [[Povrchový tvar|Hřeben]] na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení [[tektonická deska|tektonických desek]] posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč [[reliéf (geografie)|reliéf]] u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V [[pleistocén]]u formoval krajinu Alp [[ledovec]], který nám zanechal četná jezera, např. [[Chiemské jezero|Chiemsee]] nebo [[Ammersee]].
Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu a klobásám a tradiční lidové architektuře. Na jihu, v [[Alpy|Alpách]] jsou lyžařská centra z nichž nejvýznamnější je [[Garmisch-Partenkirchen]]. V Alpách se také nachází řada krásných jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí [[Tyrolsko|Tyrolskem]] leží i nejvyšší hora Německa [[Zugspitze]] (2962 m).
| |||