Trampská hudba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rv - komentář přesunut s podpisem do diskuse, + požadavek na zdroj k rose jako trampské hymně
chyby
Řádek 5:
Jejich náměty mívaly silně romantický nádech, někdy byly tyto náměty značně sentimentální.
 
Tato spontánní lidovámetalová hudba vznikla z nejrůznějších inspiračních zdrojů, jedním z takových zdrojů byla, mimo jiné, také četba dobrodružné literatury z prostředí [[Divoký západ|Divokého západu]] a exotických krajin vůbec. Po hudební stránce tato hudba vzešla jak z tradic [[česká lidovka|české lidovky]], dále z tradice [[kramářská píseň|kramářských písní]], tradic dělnických zpěváckých spolků, jakož i z tradic obrozeneckého zpívání (popřípadě i z tradice kabaretních kupletů). Hudba jako taková byla velmi silně ovlivněna i tehdejším úplně novým hudebním stylem, jímž byl [[jazz]]. Tento nový hudební žánr právě v té době prožíval období svého bouřlivého rozvoje po celém světě. Nicméně celá řada původních trampských autorů byla nakonec úspěšná v tom smyslu, že relativně velké množství jejich písniček posléze téměř zlidovělo a nakonec bylo často vstřebáno právě vznikajícím [[gramofon]]ovým průmyslem i novým informačním médiem té doby jímž bylo (kromě [[film]]u) zejména [[rádio]], tedy [[Československý rozhlas]]. Z celé řady tehdejších nadprůměrných trampských hudebních tvůrců uveďme např. [[Jarka Mottl|Jarku Mottla]], [[Eda Fořt|Edu Fořta]], [[Jenda Korda|Jendu Kordu]], [[Eduard Ingriš|Eduarda Ingriše]] či [[Mirko Vostrý|Mirko Vostrého]], z interpretů pak vokální skupinu [[Settleři]] či současné nestory tohoto žánru [[Duo Červánek]].
 
== Společenský předěl ==
Řádek 13:
 
== Období moderní trampské hudby ==
''Moderní trampská hudba'' začala vznikat na přelomu [[1950–1959|50.]] a [[1960|60. let]] [[20. století]] prakticky souběžně s tím jak nejen v okolním světě ale i u nás vznikaly zárodky onoho tehdy zbrusu nového [[hudební žánry|hudebního žánru]], který dnes nazýváme [[folk]] (příkladem za všechny ostatní budiž skupina [[Spirituál kvintet]]) a začínala se objevovat i americká country music, kterou v 50. letech hrála skupina SALP, založená v r. 1949 Jiřím Falladou, (textař mnoha písní, např. Buráků), Josefem Dobešem (později steelkytarista Greenohornů) a Wiktorem Wagnerem. Krom toho také došlo k výrazné [[generace|generační]] proměně, moderní trampské [[píseň|písničky]] začínaly být mnohem méně naivní, byly rytmicky i harmonicky propracovanější a tematicky zcela zjevně začaly tendovat ke zpívané poezii všedního dne (rodil se tak, mimo jiné, i nynější základ mohutného proudu současného českého [[písničkář]]ství). Změnilo se i nástrojové obsazení a s ním i provedení, téměř vymizeli dříve typické mužské sbory s party bez doprovodu, nyní bylo oproti klasickému trampskému stylu výrazně i výrazově bohatší. Vedle běžných kytarukulele se začaly objevoval první [[mandolina|mandoliny]], [[Banjo|banja]], [[kontrabas]]y, [[Bicí souprava|bicí]] a další doprovodné [[hudební nástroj]]e. Trampská hudba byla v té době ovlivňována nejen novými hudebními směry té doby, což byl zejména [[rokenrol]] a [[bigbeat]] (tehdejší fenomény doby: [[Elvis Presley]] a [[The Beatles|Beatles]]), ale i výraznými vlivy pocházejícími od americké [[country]] hudby.
 
Problém [[komunismus|komunismu]] v [[Československo|Československu]] ale ovlivňoval i tuto sféru hudebního vývoje v tom smyslu, že západní hudební vlivy k nám pronikaly velmi obtížně a mnohem pomaleji než by tomu bylo v případě, když by u nás v té době existovala svobodná společnost. A mnohé z těchto západních hudebních vlivů se dost často setkávaly, a to velmi slušně řečeno, se společenským nepochopením či přímým odsudkem ze strany oficiálních míst. Na druhou stranu to přinášelo velký prostor pro originální českou tvorbu. Jednou z nejvýraznějších skupin moderní trampské hudby se stala bezpochyby skupina [[Hoboes]] z osady Zlatý klíč formovaná autorskými písněmi bratrské dvojice [[Wabi Ryvola|Wabiho]] a [[Miki Ryvola|Mikiho Ryvolových]]. Zde je nutno podotknout, že ani samotné trampské hnutí svoji vlastní „hudební modernu“ také nepřijímalo s přílišným pochopením, a projevovalo se to zejména u trampů z první předválečné generace. (Část trampů například zásadně nehrála písně, které se hrály v rádiu, i když se jim jinak líbily).