Ozbrojené síly Ruské federace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Organizační rozdělení: editace reflektující sloučení vojenského letectva a vojsk vzdušně a kosmické obrany v jeden celek vzdušně-kosmické síly. Tímto sloučením došlo k jejich zániku jako druhu vojska.
Odkazy dolů, styl, linky, stále "Upravit" >WP:ES a linky
Řádek 1:
{{Upravit|závěrečné sekce}}
{{Infobox - armáda
| název = Ozbrojené síly Ruské federace
Řádek 47:
# [[Soubor:Flag of the Russian ground forces.svg|22px|border]] [[Pozemní síly Ruské federace|Pozemní síly]]
# [[Soubor:Naval Ensign of Russia.svg|22px|border]] [[Soubor:Naval Jack of Russia.svg|22px|border]] [[Vojenské námořnictvo Ruské federace|Vojenské námořnictvo]]
# [[Soubor:Flag of the Air Force of the Russian Federation.svg|22px|border]] [[Vzdušně-kosmické síly Ruské federace|Vzdušně-kosmické síly]]
 
V rámci Ozbrojených sil Ruské federace dále existují čtyři samostatné druhy vojsk, a to:
# [[Soubor:Flag of Strategic Rocket Forces of Russia.svg|22px|border]] [[Raketová vojska strategického určení Ruské federace|Raketová vojska strategického určení]]
# [[Soubor:Flag of the Russian Airborne Troops.svg|22px|border]] [[Výsadkové vojsko (Rusko)Ruské federace|Vzdušně-výsadková vojska]]
# [[Soubor:RSAFRF flag.png|22px|border]] [[Zálohy Ozbrojených sil Ruské federace|Vojenské zálohy]]
 
Správním úřadem, který má na starosti Ozbrojené síly Ruské federace je [[Ministerstvo obrany Ruské federace]].
 
Ruská armáda dlouhodobě patří mezi nejsilnější armády světa. Po 2. světové válce tvořila největší konkurenci západnímu světu, který se její síly obával. Na základě této skutečnosti došlo k vytvoření bipolárního světa, který byl také definován ideologickou odlišností mezi Západem a Východem. V devadesátých letech došlo k ekonomickému kolapsu SSSR. Jednou z hlavních příčin byl tzv. závod ve zbrojení, který vedlo SSSR s USA. Toto předhánění začalo již po 2. světové válce, nicméně docházelo k brzdícím akcím. Vzájemné dohody o odzbrojování neboli tzv. SALT  však nedokázaly toto ekonomicky náročné soupeření ukončit. Naopak americký prezident Ronald Reagan v 80. letech navýšil armádní rozpočet a přistoupil k politice, která ekonomicky vyčerpala SSSR a následně vytvořila multilaterální světový systém.
 
V 90. letech „nově“ vzniklý stát Rusko procházel hlubokou krizí. Armáda nebyla prioritou, docházelo k velkému rozkrádání armádní výzbroje a zásob. Ruská armáda sice disponovala jadernými zbraněmi, nebyla však po dlouhou dobu modernizována a její konvenční síla byla v dezolátním stavu. Z dob SSSR bylo námořnictvo velmi silné. S odstupem času lze hovořit o tom, že SSSR se zaměřovalo především na kvantitu a účelnost zbraní. Opomeneme-li jaderné zbraně, tak dominantou sovětské armády bylo námořnictvo a tankové jednotky, které však nebyly v porovnání se západní technologií na takové úrovni. Dnes ruská armáda disponuje pouze jednou letadlovou lodí, 55 ponorkami, 74 námořními korvetami a jinými loděmi, které jsou spíše pobřežními plavidly.  Nutné je si také uvědomit, že Rusko disponuje zhruba 8500 jadernými hlavicemi, což je zhruba o 800 více než USA a o 8250 více než Čína.  Na základě tohoto faktu lze zařadit Rusko mezi vojenské supervelmoci.
 
Změna přišla na konci 90. let s příchodem Vladimíra Putina. Jako prezident je nejvyšším představitelem bezpečnostních sil Ruské federace a armáda je mu přímo zodpovědná. Za doby jeho vlády se armáda začala modernizovat. Zaměřila se především na modernizaci ponorek a menších lodí, které mají spíše sloužit pro účel obrany pobřežních vod.  V roce 2008 se nejvyšší ruští představitele rozhodli urychlit a více modernizovat armádu. Důvodem byly nedostatky nejen v zastaralé technice, ale i logistice nebo koordinaci, které se projevily při 4denním konfliktu v Gruzii. Tyto reformy přinesly například jednotky zvláštního určení Specnaz nebo vzdušné a vyloďovací vojsko VDV.  Modernizace armády musí jít souběžně s ekonomikou Ruska, která od svého vzniku zaznamenává značnou kolísavost. Nicméně ruský prezident dle svého vyjádření chce navrátit Rusku roli, kterou mělo dříve SSSR, a proto klade důraz na modernizaci armády a rozvoj klíčových oblastí.  Například v roce 2013 nařídil V. Putin remilitarizaci arktického území. V Arktidě má Rusko nejen důležité námořní trasy, ale vyskytují se tu také důležité surovinové zdroje. V této oblasti Rusko jasně dominuje, má světově největší flotilu ledoborců a modernizuje přístavy a letiště, které byly od dob Sovětského svazu téměř zapomenuty.  Tato oblast bude pravděpodobně hrát v budoucnu důležitou roli a toho si je ruský prezident vědom.
 
[[Soubor:Medium emblem of the Вооружённые Силы Российской Федерации.svg|náhled|upright|Emblém Ozbrojených sil [[Rusko|Ruské federace]]]]Modernizace armády musí jít souběžně s ekonomikou Ruska, která od svého vzniku zaznamenává značnou kolísavost. Nicméně ruský prezident dle svého vyjádření chce navrátit Rusku roli, kterou mělo dříve SSSR, a proto klade důraz na modernizaci armády a rozvoj klíčových oblastí.  Například v roce 2013 nařídil V. Putin remilitarizaci arktického území. V Arktidě má Rusko nejen důležité námořní trasy, ale vyskytují se tu také důležité surovinové zdroje. V této oblasti Rusko jasně dominuje, má světově největší flotilu ledoborců a modernizuje přístavy a letiště, které byly od dob Sovětského svazu téměř zapomenuty.  Tato oblast bude pravděpodobně hrát v budoucnu důležitou roli a toho si je ruský prezident vědom.
 
I přesto, že by Rusko mělo modernizovat svou leteckou flotilu, disponuje silnou vzdušnou obranou. K dispozici má zhruba 2500 letadel, jež jsou schopna provozu. Nicméně jeho stroje značky Suchoj pomalu ztrácejí krok a pro zajištění silné vzdušné obrany je nutné je nahradit technologicky lepšími stroji. To se však v nejbližších 10 letech nestane.  Co se týče například bezpilotních letadel, i v tomto směru je Rusko pozadu.  Tyto stroje jsou zatím ve výzkumné fázi.
 
Vojenský rozpočet ruské vlády se pohybuje v desítkách miliard amerických dolarů a výdaje každoročně rostou. Nicméně přesná částka není zcela jasná. Různé zdroje se rozcházejí, například The Diplomat uvádí, že rozpočet pro rok 2013 byl 58,2 USD, zatímco nezávislá ruská televizní stanice RT uvádí 68,887 USD.  Vezmeme-li částku téměř 69 miliard USD v roce 2013, zjistíme, že od roku 2007 došlo k dvojnásobnému navýšení ruského armádního rozpočtu. Na navyšování ruského rozpočtu mají také vliv tržby prodaných zbraní. Stockholmská mezinárodní instituce uvádí, že tržby předních výrobců zbraní vzrostly v roce 2012 o 28 procent.  Ruský rozpočet v oblasti bezpečnosti roste již od svého vzniku v 90. letech a v roce 2016 by měl dosáhnout téměř 96 miliard USD. Položkami, které výrazně navyšují rozpočet, jsou výdaje na jaderné zbraně, letectví a námořnictví.  {{Armády Evropy}}
 
== Související články ==
[[Soubor:Medium emblem of the Вооружённые Силы Российской Федерации.svg|150px|náhled|vlevo|Emblém Ozbrojených sil [[Rusko|Ruské federace]]]]
* [[Sovětská armáda]]
* [[Rudá armáda]]
Řádek 63 ⟶ 74:
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [https://www.youtube.com/watch?v=eKLLtV0o_0s Ivo Horváth hovoří o vyzbrojování ruské armády ve vysílání studia ZET rádia BBC]* {{Commonscat|Military of Russia}}
* {{ru}} [http://mil.ru/ Stránka Ministerstva obrany Ruské federace]
 
{{Armády Evropy}}
{{Pahýl}}
Ruská armáda dlouhodobě patří mezi nejsilnější armády světa. Po 2. světové válce tvořila největší konkurenci západnímu světu, který se její síly obával. Na základě této skutečnosti došlo k vytvoření bipolárního světa, který byl také definován ideologickou odlišností mezi Západem a Východem. V devadesátých letech došlo k ekonomickému kolapsu SSSR. Jednou z hlavních příčin byl tzv. závod ve zbrojení, který vedlo SSSR s USA. Toto předhánění začalo již po 2. světové válce, nicméně docházelo k brzdícím akcím. Vzájemné dohody o odzbrojování neboli tzv. SALT  však nedokázaly toto ekonomicky náročné soupeření ukončit. Naopak americký prezident Ronald Reagan v 80. letech navýšil armádní rozpočet a přistoupil k politice, která ekonomicky vyčerpala SSSR a následně vytvořila multilaterální světový systém.
V 90. letech „nově“ vzniklý stát Rusko procházel hlubokou krizí. Armáda nebyla prioritou, docházelo k velkému rozkrádání armádní výzbroje a zásob. Ruská armáda sice disponovala jadernými zbraněmi, nebyla však po dlouhou dobu modernizována a její konvenční síla byla v dezolátním stavu. Z dob SSSR bylo námořnictvo velmi silné. S odstupem času lze hovořit o tom, že SSSR se zaměřovalo především na kvantitu a účelnost zbraní. Opomeneme-li jaderné zbraně, tak dominantou sovětské armády bylo námořnictvo a tankové jednotky, které však nebyly v porovnání se západní technologií na takové úrovni. Dnes ruská armáda disponuje pouze jednou letadlovou lodí, 55 ponorkami, 74 námořními korvetami a jinými loděmi, které jsou spíše pobřežními plavidly.  Nutné je si také uvědomit, že Rusko disponuje zhruba 8500 jadernými hlavicemi, což je zhruba o 800 více než USA a o 8250 více než Čína.  Na základě tohoto faktu lze zařadit Rusko mezi vojenské supervelmoci.
Změna přišla na konci 90. let s příchodem Vladimíra Putina. Jako prezident je nejvyšším představitelem bezpečnostních sil Ruské federace a armáda je mu přímo zodpovědná. Za doby jeho vlády se armáda začala modernizovat. Zaměřila se především na modernizaci ponorek a menších lodí, které mají spíše sloužit pro účel obrany pobřežních vod.  V roce 2008 se nejvyšší ruští představitele rozhodli urychlit a více modernizovat armádu. Důvodem byly nedostatky nejen v zastaralé technice, ale i logistice nebo koordinaci, které se projevily při 4denním konfliktu v Gruzii. Tyto reformy přinesly například jednotky zvláštního určení Specnaz nebo vzdušné a vyloďovací vojsko VDV.  Modernizace armády musí jít souběžně s ekonomikou Ruska, která od svého vzniku zaznamenává značnou kolísavost. Nicméně ruský prezident dle svého vyjádření chce navrátit Rusku roli, kterou mělo dříve SSSR, a proto klade důraz na modernizaci armády a rozvoj klíčových oblastí.  Například v roce 2013 nařídil V. Putin remilitarizaci arktického území. V Arktidě má Rusko nejen důležité námořní trasy, ale vyskytují se tu také důležité surovinové zdroje. V této oblasti Rusko jasně dominuje, má světově největší flotilu ledoborců a modernizuje přístavy a letiště, které byly od dob Sovětského svazu téměř zapomenuty.  Tato oblast bude pravděpodobně hrát v budoucnu důležitou roli a toho si je ruský prezident vědom.
I přesto, že by Rusko mělo modernizovat svou leteckou flotilu, disponuje silnou vzdušnou obranou. K dispozici má zhruba 2500 letadel, jež jsou schopna provozu. Nicméně jeho stroje značky Suchoj pomalu ztrácejí krok a pro zajištění silné vzdušné obrany je nutné je nahradit technologicky lepšími stroji. To se však v nejbližších 10 letech nestane.  Co se týče například bezpilotních letadel, i v tomto směru je Rusko pozadu.  Tyto stroje jsou zatím ve výzkumné fázi.
Vojenský rozpočet ruské vlády se pohybuje v desítkách miliard amerických dolarů a výdaje každoročně rostou. Nicméně přesná částka není zcela jasná. Různé zdroje se rozcházejí, například The Diplomat uvádí, že rozpočet pro rok 2013 byl 58,2 USD, zatímco nezávislá ruská televizní stanice RT uvádí 68,887 USD.  Vezmeme-li částku téměř 69 miliard USD v roce 2013, zjistíme, že od roku 2007 došlo k dvojnásobnému navýšení ruského armádního rozpočtu. Na navyšování ruského rozpočtu mají také vliv tržby prodaných zbraní. Stockholmská mezinárodní instituce uvádí, že tržby předních výrobců zbraní vzrostly v roce 2012 o 28 procent.  Ruský rozpočet v oblasti bezpečnosti roste již od svého vzniku v 90. letech a v roce 2016 by měl dosáhnout téměř 96 miliard USD. Položkami, které výrazně navyšují rozpočet, jsou výdaje na jaderné zbraně, letectví a námořnictví.  {{Armády Evropy}}
 
{{Portály|Rusko}}