Anglo-španělská válka (1585–1604): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| obrázek = Invincible Armada.jpg
| popisek = Španělská Armada
|
| místo = [[Atlantský oceán]], [[Lamanšský průliv]], [[Republika spojených nizozemských provincií]], [[Španělsko]], [[Cornwall]]
| trvání = [[1585]] – [[1604]]
Řádek 13:
}}
'''Anglo-španělská válka''' ([[1585]] – [[1604]]) byl přerušovaný konflikt mezi [[Španělsko|Španělskem]] a [[Anglie|Anglií]], který nebyl formálně vyhlášen. Tato válka byla sérií izolovaných bitev a byla zahájena neúspěšným anglickým tažením roku [[1585]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], které mělo podpořit Nizozemce proti [[Habsburkové|Habsburkům]].
Angličané uspěli v bitvě o [[Cádiz]] a podařilo se jim odrazit [[Španělská Armada|Španělskou Armadu]] ale po neúspěchu roku [[1589]] u La Coruni a [[Lisabon]]u ztratili iniciativu ve vedení války. Španělé vyslali dvě další výpravy, ale ty byly i vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek neúspěšné.
V období po porážce Armady Španělé posílili obranu svých obchodních lodí, které převážely cenné kovy z [[Amerika|Ameriky]]. Angličané poté nebyli schopni dosáhnout větších úspěchů. Roku [[1604]] po nástupu [[Jakub I. Stuart|Jakuba I.]] došlo k urovnání konfliktu a podpisu mírové smlouvy v [[Londýn]]ě.
Obě strany se dohodly na ukončení vojenských intervencí v [[Irsko|Irsku]] a Nizozemsku a Anglie se zavázala nepodporovat [[pirátství]]. Obě strany dosáhly některých svých záměrů, ale jejich státní pokladny byly tímto střetem téměř vyčerpány.
== Příčiny ==
[[Protestantismus|Protestantská]] anglická královna Alžběta uplatňovala v Anglii náboženskou politiku zaměřenou proti katolíkům (i když byly zrušeny zákony proti kacířství z doby vlády [[Eduard VI.|Eduarda VI.]]) což bylo pro španělského krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] nepřijatelné. Angličané také podporovali odpor Nizozemců proti vládě Španělů. Útoky anglických [[korzár]]ů (které Španělé považovali za [[pirát]]y) na španělské državy v Americe a na obchodní lodi při cestě Atlantikem snižovaly příjem španělské královské pokladnice.
Obchod s [[otrokářství|otroky]], zahájený roku [[1562]] Johnem Hawkinsem a podporovaný Alžbětou, byl považován Španěly za pašeráctví. V srpnu [[1568]] byla flotila dovážející otroky vedená Johnem Hawkinsem a [[Francis Drake|Francisem Drake]] napadena nedaleko [[Veracruz (Veracruz)|Veracruzu]] Španěly a několik lodí bylo potopeno. Tato událost vyhrotila vztahy mezi oběma zeměmi a následující rok Angličané zadrželi několik lodí, které vyslali Španělé pro zásobování jejich armády v Nizozemsku. Drake a Hawkins zintenzivnili svou korzárskou činnost, aby tak narušili španělský monopol v Atlantiku.
Řádek 28:
== Počátek války ==
[[Soubor:Darnley stage 3.jpg|thumb|left|[[Alžběta I.]]]]
Válka vypukla roku [[1585]]. Drake vyrazil na západ a vydrancoval [[Santo Domingo]], [[Cartagena|Cartagenu]] a Svatého Augustina na [[Florida|Floridě]]. Anglie se připojila k [[Republika spojených nizozemských provincií|Republice spojených nizozemských provincií]] v boji proti Španělsku. Filip II. plánoval invazi do Anglie, ale v dubnu [[1587]] byly přípravy přerušeny poté, co Drake spálil 37 španělských lodí v přístavu u Cádizu.
Poprava [[Marie Stuartovna|Marie Stuartovny]] rozzlobila katolíky v [[Evropa|Evropě]] a její nárok na anglický trůn (podle její poslední vůle) přešel na Filipa. [[29. červenec|29. července]] obdržel [[papež]]ův souhlas se svržením Alžběty, která byla [[exkomunikace|exkomunikována]] [[Pius V.|Piem V.]], a jejím nahrazením kýmkoli podle jeho volby.
Řádek 36:
== Porážka španělské armady ==
V odplatu za popravu Marie, Filip vyhlásil záměr dobýt Anglii a dosadit na její trůn katolického panovníka. Sestavil flotilu asi 130 lodí a obsadil je 8000 vojáky a 18000 námořníky. Pro financování této výpravy povolil [[Sixtus V.]] Filipovi vyhlásit křižáckou daň. Přislíbil také další podporu poté, co dosáhnou anglického pobřeží.
Tato španělská Armada vyrazila k Nizozemí, kde měla vyzvednout další posily pro invazi do Anglie. Nicméně anglické námořnictvo španělské flotile způsobilo v [[Bitva u Gravelines|bitvě u Gravelines]] velké ztráty a donutilo ji vyrazit na sever. Španělé pluli na sever kolem [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]], kde utrpěli i vlivem nepříznivého počasí další ztráty.
[[Soubor:Portrait_of_Philip_II_of_Spain_by_Sofonisba_Anguissola_-_002b.jpg|thumb|right|[[Filip II. Španělský|Filip II.]]]]
Porážka španělské Armady přinesla anglickým námořníkům bohaté zkušenosti. Angličané byli schopni pokračovat v korzárských útocích proti španělským obchodním lodím a posílat vojáky na podporu Nizozemců proti Španělsku. Pro protestanty bylo zničení Armady znakem, že je Bůh podporuje.
Řádek 52:
Španělé vyslali velké vojenské oddíly do [[Bretaň|Bretaně]] a tím byla otevřena další fronta války. Poté co Španělé obsadili Calais, vyslala Alžběta asi 2000 vojáků do Francie. Roku [[1595]] vypukla válka v [[Irsko|Irsku]]. Irští šlechtici, podporovaní Španěly, se vzbouřili proti Angličanům. Zatímco se Angličané soustředili na potlačení vzpoury v Irsku, vyslali Španělé v letech [[1596]] a [[1597]] dvě námořní výpravy. Obě byly neúspěšné, první byla zničena v bouři a druhá musela čelit nepříznivému počasí a nedorazila ani k anglickému pobřeží. Král Filip II zemřel roku [[1598]] a jeho následník [[Filip III. Španělský|Filip III.]] pokračoval ve více s daleko menší intenzitou.
Na konci roku [[1601]] vyslali Španělé expediční sbor na podporu vzbouřenců do jižního Irska. Vojáci vstoupili v počtu 3000 do města Kinsale, ale bezprostředně poté museli čelit obléhání Angličany. Na podporu obléhaných Španělů dorazili irští vzbouřenci, ale vlivem špatné koordinace zvítězili v bitvě u Kinsale Angličané. Španělé nechtěli držet Kinsale a tak přistoupili na návrh Angličanů a vrátili se domů.
Poté co na anglický trůn nastoupil [[Jakub I. Stuart|Jakub I.]] bylo jeho prvním záměrem uzavření mírové dohody se Španěly. Dohoda byla podepsána v Londýně roku [[1604]].
Řádek 58:
== Důsledky ==
Zatímco Španělé dosáhli zlepšení ochrany svých obchodních lodí a zvýšili dovoz cenností z Ameriky, byl pokles obchodu vlivem střetů se Španěly a nutnosti potlačit vzpouru v Irsku pro Anglii velkou finanční zátěží. Osidlování severní Ameriky bylo přerušeno až do období vlády [[Stuartovci|Stuartovců]]. To umožnilo Španělům konsolidovat své panství na tomto kontinentě a stát se nejvýznamnější zámořskou mocností. Byli schopni blokovat atlantské mořské cesty a bránit tak Anglii v rozšiřování jejich amerických kolonií do doby, než Anglie přijala jejich podmínky. Nicméně Anglie stále byla silnou protestantskou mocností a nizozemské povstání odčerpávalo značnou část španělských financí.
== Reference ==
| |||