==== Vývoj politického spektra židů v Předlitavsku ====
Na rozdíl od jednotlivých předlitavských etnik nezakládalinezakládaly osoby židovského vyznání, až na výjimky, samostatné politické strany. Z hlediska národnostního se totiž velká většina židů přikláněla k jiným národním hnutím. Zejména v 60. a 70. letech 19. století byli v německorakouském táboře mnozí židé aktivní v liberální Ústavní straně, což platilo i židy z českých zemí, kde ovšem postupně sílilo i [[českožidovské hnutí]], prosazující identifikaci židů z českým národním hnutím, takže židé byli zastoupeni i mezi členy staročeské či mladočeské strany. Například [[Adolf Stránský]] vedl moravské mladočechy. Podobně v řadách Polského klubu zasedali četní židé. Například [[Josef Gold (politik)|Josef Gold]] náležel k polským nacionalistům ze strany [[Stronnictwo Narodowo-Demokratyczne|endecja]]. Další platformou pro politickou angažovanost židů bylo sociálně demokratické hnutí, které odmítalo nacionalismus a antisemitismus a jehož někteří význační poslanci byli židovského původu.
Specifické podmínky pro zcela samostatné židovské politické subjekty se vytvořily až s nástupem [[sionismus|sionismu]] a konceptu národního židovství (tedy Židé jako svébytný národ, který má hájit své zájmy mezi ostatními etniky Předlitavska). Po volbách roku 1907 usedli na Říšskou radu čtyři sionisté ([[Židovská národní strana]]). V Haliči kromě toho [[Adolf Gross]] na přelomu století vedl malou formaci [[Demokratická strana nezávislých židů]].
