Říšská rada (Rakousko): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
chorvati |
rumunští politici + popis jedntl. voleb |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=parlamentu Rakouského císařství a Předlitavska v letech 1861–1918|druhý=císařském kabinetu od roku 1848/49|stránka=Státní rada (Rakousko)}}
{{Infobox Zákonodárství
Řádek 346 ⟶ 345:
Od konce 19. století v Poslanecké sněmovně Říšské rady zasedali i sociální demokraté, kteří se po zavedení všeobecného a rovného volebního práva v roce 1907 stali významnou parlamentní silou. Ovšem nešlo fakticky o jednotný celostátní subjekt, protože každá národnost v Předlitavsku měla vlastní sociálně demokratickou stranu. To platilo i pro další světonázorové proudy, takže existovaly samostatné české/německé/polské... strany klerikální/agrární/konzervativní...
=== Vývoj politického spektra jednotlivých etnik na Říšské radě ===
==== Vývoj politického spektra Němců v Předlitavsku ====
Od počátku 60. let až do konce let 70. dominovala německorakouské politické scéně tzv. [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]], která navazovala na dědictví liberálního proudu z dob [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]]. Byla obhájcem liberálního ústavního systému a centralizovaného státu a odpůrcem klerikalismu a federalistických a autonomistických aspirací neněmeckých etnik monarchie. Od 70. let 19. století se v rámci ústavní strany vyprofilovaly dva proudy: klasičtí liberálové ([[staroněmci]]) a více národovecky orientovaní [[mladoněmci]]. Kromě toho ještě jako její spojenec mezi šlechtou působila [[Strana ústavověrného velkostatku]]. Menší sociálně reformistickou liberální frakci s podporou ve vídeňských volebních obvodech představoval [[Klub demokratů]]. V roce 1881 se většina ústavověrných a liberálních proudů spojila do početného parlamentního klubu [[Vereinigte deutsche Linke|Vereinigte Linke]]. Ten se ale po [[Volby do Říšské rady 1885|volbách roku 1885]] opět rozpadl, nyní na [[Deutscher Club]] (Německý klub), který se profiloval nacionálně, a zbytkový [[Deutschösterreichischer Club]] (Německorakouský klub). V roce 1887 se od Německého klubu odtrhla ještě radikálnější národovecká skupina [[Deutschnationale Vereinigung]] (též nazývána Deutschnationaler Club). Koncem dekády byla částečně obnovena jednota ústavověrných sil na Říšské radě, nyní pod názvem [[Vereinigte deutsche Linke]].
Řádek 391:
==== Vývoj politického spektra Rumunů v Předlitavsku ====
Po rakousko-uherském vyrovnání byla velká většina etnicky rumunské populace monarchie zahrnuta do zalitské části soustátí. V Předlitavsku zůstala jen rumunská populace v korunní zemi Bukovina. Na Říšské radě v některých obdobích funngoval samostatný [[Rumunský klub]]. Rumuni se jako jiné národnosti dělili politicky na konzervativce (často z řad statkářských vrstev) a liberály. Okolo roku 1900 se uvádí v Bukovině rumunská Demokratická strana (Partidul Democratic), ve stejném období i Demokratická rolnická strana ([[Partidul Țărănesc Democrat]]).
== Volby do Říšské rady ==
V období přímých voleb se konalo osm voleb do Poslanecké sněmovny Říšské rady.
* [[Volby do Říšské rady 1873]] – První přímé volby. V Poslanecké sněmovně Říšské rady dominovala s 218 mandáty z celkových 353 německá liberální [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]]. Opozici reprezentoval [[Polský klub]] se 49 poslanci a klub [[Strana práva (Předlitavsko)|Strany práva]] s 44 poslanci. Většina českých poslanců Říšskou radu bojkotovala, stejně jako zástupci některých dalších národností.
* [[Volby do Říšské rady 1879]] – Výrazné posílení konzervativních a federalistických sil a oslabení Ústavní strany. Návrat Čechů na Říšskou radu. Zrod nové parlamentní většiny zahrnující Polský klub, Český klub a Stranu práva.
* [[Volby do Říšské rady 1885]] – První volby po rozšíření volebního práva Taaffeho reformou roku 1882. Potvrzení stávajících silových poměrů. Dominance konzervativních a federalistických sil.
* [[Volby do Říšské rady 1891]] – Propad staročechů a nástup radikálnějších mladočechů rozbil dosavadní parlamentní většinu.
* [[Volby do Říšské rady 1897]] – První volby po dalším rozšíření volebního práva Badeniho reformou roku 1896. Posílení katolických a nacionálních proudů mezi rakouskými Němci, oslabení liberálů, v českém táboře trvající dominance mladočechů. Celkově fragmentace Poslanecké sněmovny podle stavovských a etnických linií. První poslanci zvolení za sociální demokracii.
* [[Volby do Říšské rady 1901]] – Pokračující dezintegrace stranického spektra v období národnostních a sociálních sporů.
* [[Volby do Říšské rady 1907]] – První volby po zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Úspěch sociálních demokratů všech národností i klerikálů, v českém táboře také nástup agrární strany.
* [[Volby do Říšské rady 1911]] – Jisté oslabení sociálních demokratů a klerikálů vzhledem k taktickému hlasování ve 2. kole voleb. Trvající fragmentace parlamentu a významná role národoveckých stran.
Panská sněmovna zůstala po celé období nevolenou horní komorou, jejíž členové byli převážně doživotně jmenováni.
== Funkční období a seznamy poslanců Poslanecké sněmovny Říšské rady ==
Trvání Poslanecké sněmovny Říšské rady se dělí na 12 funkčních období (do roku 1873 vymezených volbou poslanců zemskými sněmy, po roce 1873 volebním cyklem mezi jednotlivými přímými volbami do sněmovny).
* [[Seznam poslanců Poslanecké sněmovny Říšské rady (1861-1865)|I. volební období: 1861–1865]]
| |||