Wikipedista:Mozzan/Rusko: Porovnání verzí

| datum aktualizace = 2015 | datum přístupu = 2016-03-26 | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni | jazyk = rusky}}</ref>|group="pozn."}} Rozkládá se ve [[Východní Evropa|východní Evropě]] a [[Severní Asie|severní Asii]]. Celková hranice Ruska činí 58 562 km, z toho 14 253 km probíhá na pevnině a 44 309 tvoří pobřeží.<ref name="fozrei7"/> Na západě hraničí ruský stát s&nbsp;[[Norsko|Norskem]] a [[Finsko|Finskem]], dále na jih s [[Baltské státy|pobaltskými republikami]] [[Estonsko|Estonskem]], [[Litva|Litvou]] a [[Lotyšsko|Lotyšskem]]. Výraznou část své západní hranice sdílí s [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]]. Na jihu sousedí s Ruskem [[Kavkaz (region)|kavkazské státy]] [[Gruzie]] a [[Ázerbajdžán]]. Kromě nich se při jižních hranicích Ruska nacházejí dva [[neuznaný stát|neuznané státy]] [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]], které jsou v současné době pod silným ruským vlivem.<ref name="Strtf-jo.ab">{{zdroj?Citace elektronického periodika | titul = Russia's Influence in Breakaway Territories in the Region | periodikum = Stratfor | odkaz na periodikum = Stratfor | datum vydání = 2012-02-28 | datum přístupu = 2016-04-03 | url = https://www.stratfor.com/analysis/russias-influence-breakaway-territories-region}}</ref><ref name="NYT-Sta-Zra">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Stack | jméno = Liam | příjmení2 = Zraick
| jméno2 = Karen | titul = Frozen Zones: How Russia Maintains Influence in the Post-Cold War Era | periodikum = New York Times | odkaz na periodikum = New York Times | datum vydání = 2015-10-14 | datum přístupu = 2016-04-03 | url = http://nyti.ms/1Qu0ozA | issn = 0362-4331}}</ref> Směrem na východ sdílí Rusko hranice s [[Kazachstán|Kazachstánem]], [[Mongolsko|Mongolskem]], [[Čínská lidová republika|Čínou]] a [[Severní Korea|Severní Koreou]]. Poblíž ruských hranic na [[Dálný východ|Dálném východě]] se rozkládá [[Japonsko]] a přes [[Beringův průliv]] leží [[Aljaška|aljašské území]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Vzhledem k tomu, že Rusko vlastní také [[Kaliningradská oblast|Kaliningradskou oblast]], která je jeho [[exkláva]], jsou jeho sousedy rovněž [[Polsko]] a [[Litva]].

[[Povrch Ruska|Reliéf země]] je především v evropské části země velmi rovinatý. VNa většině zapadníchzapadní částechčásti státu se rozkládá takzvaná [[Východoevropská rovina]], která se od polského území táhne na východ až k pohoří [[Ural]], kteréjež tvořítvořící hranici mezi evropským Ruskem a [[Sibiř]]í.<ref>CURTIS, Glenn Eldon, et al. ''Russia: a country study'', s. 129, 131</ref> Dalším významným pohořím je [[Kavkaz]] s&nbsp;nejvyšší ruskou horou [[Elbrus]]em (5&nbsp;642&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který se rozkládá mezi Černým a Kaspickým mořem.<ref name="fozrei8"/> Na východ od Uralu leží jedna z&nbsp;největších nížin světa [[Západosibiřská rovina]], kterou na východě ohraničuje řeka Jenisej. Po ní následuje [[Středosibiřská vysočina]]<ref name="peskobec">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pešková | jméno = Michaela et al | titul = Cтрановедение России (Reálie Ruska) | kapitola = География России – рельеф, моря, реки, озёра | url = http://www.ruskerealie.zcu.cz/r1-2A.php | datum vydání = 2006 | datum aktualizace = 2015 | datum přístupu = 2016-04-02 | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni | jazyk = rusky}}</ref> a řetězec dílčích nížin a pahorkatin střídajících se až k pobřeží Tichého oceánu. V jižních oblastech Sibiře leží pohoří [[Altaj]], ze kterého vybíhá na východ horské pásmo [[Sajany|Sajan]].<ref name="peskobec"/> Nejvýchodnější [[Čukotské pohoří]] prostupuje poloostrov [[Čukotka|Čukotku]], kterou necelých 100&nbsp;km široký [[Beringův průliv]] dělí od [[Aljaška|Aljašky]]. Podél Beringova moře se na jihovýchod táhne [[Korjacké pohoří]], které na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatském poloostrově]] přechází v&nbsp;pohoří oddělené sníženinou řeky [[Kamčatka (řeka)|Kamčatky]]{{zdroj?}} od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží.{{zdroj?}} Nejvyšší činnou sopkou a zároveň nejvyšším budem ruského Dálného východu je s 34&nbsp;621750&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. vulkán [[IčinskajaKljučevskaja sopka|IčinskajaKljučevskaja]].<ref name="fozrei8peskobec"/>FOZIKOŠ<ref name="cong132">CURTIS, Andrej;Glenn REITEROVÁEldon, Taťjanaet al. ''ReálieRussia: ruskya mluvícíchcountry zemístudy'', s. 8132.</ref> Mezi nejvýznamnější ostrovy patří [[Nová země]], [[Sachalin]], [[Země Františka Josefa]] a [[Kurily]],<ref name="fozrei8">FOZIKOŠ, Andrej; REITEROVÁ, Taťjana. ''Reálie rusky mluvících zemí'', s. 8.</ref> vedle Kamčatky a Čukotky lze také mezi významné poloostrovy přičíst evropský poloostrov [[Kola (poloostrov)|Kolu]] či sibiřský [[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyr]].