Verze z 2. 1. 2016, 18:21 editovat MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 390 editací m odstranění/přejmenování zastaralých parametrů, typos fixed: L´Europe → L'Europe za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 4. 2016, 11:38 editovat zrušit editaci Tomáš Páv (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 91 688 editací Rozšíření, infobox, adata Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - ~~osoba~~hudební umělec \| jméno = Boleslav Vomáčka \| obrázek = Vyšehradský hřbitov - Boleslav Vomáčka (skladatel).jpg ~~\| velikost obrázku = 180 px~~ \| popisek = Busta Boleslava Vomáčky na [[Vyšehradský hřbitov\|Vyšehradském hřbitově]] \| datum narození = {{Datum narození\|1887\|6\|28}} Řádek 10 ⟶ 9: \| citát = }} '''Boleslav Vomáčka''' ([[28. červen\|28. června]] [[1887]], [[Mladá Boleslav]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/8751/24 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[7. červenec\|7. července]] [[1978]], [[Praha]]) byl [[Česko\|český]] hudební kritik a [[hudební skladatel]]. == Život == Pocházel z [[Hudebník\|muzikantské]] rodiny. Po [[Studium\|studiu]] na [[Gymnázium\|gymnáziu]] v Mladé Boleslavi a právech na [[Univerzita Karlova\|Karlově Univerzitě]] byl přijat na [[varhany\|varhanní]] oddělení [[Pražská konzervatoř\|Pražské konzervatoře]] a posléze na Mistrovskou školu do třídy [[Vítězslav Novák\|Vítězslava Nováka]], kterou absolvoval roku [[1910]]. Vedle své skladatelské činnosti byl činný na Ministerstvu školství, kde zastával místo vysokého [[úředník]]a, i jako [[redaktor]] několika českých i zahraničních novin mimo jiné i [[Lidové noviny\|Lidových novin]] či L'Europe Centrale. Pocházel z [[Hudebník\|muzikantské]] rodiny. Po maturitě na [[Gymnázium\|gymnáziu]] v Mladé Boleslavi studoval práva na [[Univerzita Karlova\|Karlově Univerzitě]]. Souběžně studoval na [[varhany\|varhanním]] oddělení [[Pražská konzervatoř\|Pražské konzervatoře]] a posléze i skladbu v mistrovské třídě [[Vítězslav Novák\|Vítězslava Nováka]], kterou absolvoval roku [[1910]]. Studoval rovněž zpěv u Josefa Krummera a zpíval pravidelně v [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Praha)\|kostele svatého Cyrila a Metoděje]] v [[Karlín]]ě. Studium práv dokončil v roce 1913 a stal se soudním praktikantem v Mladé Boleslavi. V následujících letech pracoval jako advokátní koncipient v [[Tábor\|Táboře]], Mladé Boleslavi a v Praze. Po vzniku [[Československo\|Československé republiky]] vstoupil roce 1919 do služeb ministerstva sociální péče, kde se vypracoval až na místo sekčního šéfa. Za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska\|okupace]] byl nucen odejít do předčasného důchodu, ale po osvobození se vrátil na ministerstvo práce a sociální péče, kde pak působil až do řádného důchodu na konci roku 1949. Pracoval však ještě dalších 5 let na hudebním odboru ministerstva kultury. ~~Mezi~~Vedle ~~dvěma~~svých ~~světovými~~úředních ~~válkami~~povinností byl činný i jako [[redaktor]] několika českých i zahraničních novin mimo jiné i [[Lidové noviny\|Lidových novin]] či ''L'Europe Centrale''. Byl jedním z nejvýznamnějších českých hudebních [[kritik]]ů, který spojoval [[Úcta\|úctu]] k [[Tradice\|tradici]] s živým pochopením soudobého dění. V jeho publikační [[Jednání\|činnosti]] bojoval za prosazení děl [[Leoš Janáček\|Leoše Janáčka]], [[Josef Suk starší\|Josefa Suka]] či [[Otakar Ostrčil\|Otakara Ostrčila]] na česká i světová [[koncert]]ní pódia. Od roku [[1924]] byl členem [[Československá akademie věd\|Československé akademie věd a umění]] a dalších významných českých institucí. Napsal několik desítek [[vokál]]ních i instrumentálních skladeb. == Činnost spolková a organizační == ~~== Dílo, výběr ==~~ Ve svém rodišti byl [[sbormistr]]em pěveckého sboru ''Boleslav''. Byl členem hudebního odboru [[Umělecká beseda\|Umělecké besedy]], spoluzakladatelem ''Spolku pro moderní hudbu'', spoluzakladatelem [[Ochranný svaz autorský\|Ochranného svazu autorského]], předsedou obchodní komise ''Hudební matice'', členem představenstva ''Divadelního a literárního jednatelství'', členem ústředního výboru [[Svaz československých skladatelů\|Svazu československých skladatelů]] a místopředsedou jeho české sekce, členem redakční radu časopisu ''Hudební rozhledy'', lektorem hudební vědy na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy\|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]] a zakládajícím členem ''Svazu divadelních umělců''. * ''Zavátá cesta'' – cyklus písní * ''Mládí'' – kantáta == Ocenění == * ''Z temna'' Za svou činnost obdržel řadu čestných uznání. Od roku [[1924]] byl členem [[Československá akademie věd\|Československé akademie věd a umění]]. Byl čestným členem mnoha pěveckých sdružení. Mimo jiné byl čestným členem [[Pěvecké sdružení moravských učitelů\|Pěveckého sdružení moravských učitelů]] (1957). V roce 1955 byl jmenován [[Zasloužilý umělec\|zasloužilým umělcem]] a v roce 1957 obdržel [[Řád práce]]. * ''Faunova píšťala'' * ''Živí mrtvým'' – kantáta zasvěcená matce▼ == Hudební dílo == * ''Vodník'' – opera (premiéra v Národním divadle v roce 1937) První skladatelské pokusy učinil již jako gymnazista. Přes velké vytížení v zaměstnání, publikační, pedagogickou i organizační činností zkomponoval kromě drobnějších příležitostných skladeb několik desítek závažných číslovaných prací. Mezi světovými válkami patřil k nejvýraznějším členů mladé skladatelské generace. V pozdějších letech svou kompoziční činnost značně omezil a nevyhnul se ani komponování dobových, politicky zabarvených skladeb. === Opery === * ''Vodník'' op. 29 (podle [[Karel Jaromír Erben\|Karla Jaromíra Erbena]], Národní divadlo 1937) * ''Boleslav I.'' op. 61 (libreto skladatele, 1957) * ''Čekanky'' op. 62 (1957) === Kantáty === * ''Romance svatojirská'' op. 12 (1920, přepracovaná verze 1940) ▲* ''Živí mrtvým'' –op. 16 (kantáta zasvěcená matce, 1925) * ''Mládí'' op. 20 (text [[Antonín Sova]], 1916) * ''Strážce majáku'' op. 24 (text [[Jiří Wolker]], 1933) * ''Prapor míru nad Duklou'' op. 55 (1951) * ''Bojka partyzánka'' op. 56 (1952) === Orchestrální skladby === * ''Ciaconna'' op. 5 (absolventská práce, 1910) * ''Symfonie in F'' op. 47 (Česká eroica, 1945) * ''Dukla'' op. 50 (ouvertura, 1948) * ''Estrádní suita'' op. 59 (1945) Dále zkomponoval mnoho písní, sborů a klavírních a jiných komorních skladeb. == Odkazy == <references /> === Literatura === * Josef Hutter, [[Zdeněk Chalabala]]: ''České umění dramatické, Část II. – zpěvohra'', Šolc a Šimáček, Praha, [[1941]], str. 337–342 * [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 901 * Hubert Doležil: ''Boleslav Vomáčka. Pohled na dílo a život. '' Praha, Hudební Matice Umělecké Besedy, Edice Profily českých hudebníků svazek č.2, 1941 * {{NK ČR\|jk01150555}}▼ == Externí odkazy == * {{IMSLP\|id=Vomáčka,_Boleslav\|cname=Boleslava Vomáčky}} ▲* {{NK ČR\|jk01150555}} * {{Commonscat\|Boleslav Vomáčka}} * [http://portaro.eu/huav/authorities/91191#?id=S_fhHVhSSVmJDtmVJmsBgg&pageSize=30&sorting=default Bibliografie] {{~~Pahýl~~Autoritní data}} {{Portály\|Hudba}} {{DEFAULTSORT:Vomáčka, Boleslav}} [[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]] [[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]] [[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]] [[Kategorie:Zasloužilí umělci]] [[Kategorie:Nositelé Řádu práce]] [[Kategorie:Narození 28. června]] [[Kategorie:Narození 1887]]

Boleslav Vomáčka: Porovnání verzí