Wikipedie

Wikipedista:Mozzan/Rusko: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Geografie: opomenutá Litva
dílčí úpravy a doplnění, rozšíření a zjednodušení sekce o reliéfu
Řádek 13:
[[Soubor:RIAN archive 308905 Panorama of Sochi.jpg|náhled|Pobřeží v [[Soči]]]]
Ruská federace je s rozlohou přibližně 17,08&nbsp;milionů km<sup>2</sup> největším státem na světě.<ref name="fozrei7">FOZIKOŠ, Andrej; REITEROVÁ, Taťjana. ''Reálie rusky mluvících zemí'', s. 7.</ref>{{#tag:ref|Svou rozlohou zaujímá osminu zemského povrchu,<ref name="fozrei7"/> což představuje přibližně rozlohu [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].<ref name="peskgeo">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pešková | jméno = Michaela et al | titul = Cтрановедение России (Reálie Ruska) | kapitola = География России – положение, площадь, границы | url = http://orbis-film.com.uvirt45.active24.cz/r1-1A.php | datum vydání = 2006
| datum aktualizace = 2015 | datum přístupu = 2016-03-26 | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni | jazyk = rusky}}</ref>|group="pozn."}} největším [[stát]]em na světě, rozkládajícímRozkládá se vve [[Východní Evropa|východní Evropě]] a [[Severní Asie|severní Asii]]. Celková hranice Ruska činí 58 562 km, z toho 14 253 km probíhá na pevnině a 44 309 kmtvoří napobřeží.<ref vodě.name="fozrei7"/> Na západě hraničí ruský stát s&nbsp;[[Norsko|Norskem]] a [[Finsko|Finskem]], dále na jih s [[Baltské státy|pobaltskými republikami]] [[Estonsko|Estonskem]], [[Litva|Litvou]] a [[Lotyšsko|Lotyšskem]]. Výraznou část své západní hranice sdílí s [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]]. Na jihu sousedí s Ruskem [[Kavkaz (region)|kavkazské státy]] [[Gruzie]] a [[Ázerbajdžán]]. Kromě nich se při jižních hranicích Ruska nacházejí dva [[neuznané státy]] [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]], které jsou v současné době pod silným ruským vlivem.{{zdroj?}} Směrem na východ sdílí Rusko hranice s [[Kazachstán|Kazachstánem]], [[Mongolsko|Mongolskem]], [[Čínská lidová republika|Čínou]] a [[Severní Korea|Severní Koreou]]. Poblíž ruských hranic na [[Dálný východ|Dálném východě]] se rozkládá [[Japonsko]] a přes [[Beringův průliv]] leží [[Aljaška|aljašské území]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Vzhledem k tomu, že Rusko vlastní také [[Kaliningradská oblast|Kaliningradskou oblast]], která je jeho [[exkláva]], jsou sousedyjeho Ruskasousedy rovněž [[Polsko]] a [[Litva]].
 
=== Povrch ===
[[Povrch Ruska|Reliéf země]] je především v evropské části země velmi rovinatý. V zapadních částech státu se rozkládá takzvaná [[Východoevropská rovina]], která se od polského území táhne na východ až k pohoří [[Ural]], které tvoří hranici mezi evropským Ruskem a [[Sibiř]]í. Dalším významným pohořím je [[Kavkaz]] s&nbsp;nejvyšší ruskou horou [[Elbrus]]em (5&nbsp;642&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který se rozkládá mezi Černým a Kaspickým mořem. Na východ od Uralu leží jedna z&nbsp;největších nížin světa [[Západosibiřská rovina]], kterou na východě ohraničuje řeka Jenisej. Po ní následuje řetězec střídajících se nížin a pahorkatin až k pobřeží Tichého oceánu. V jižních oblastech Sibiře leží pohoří [[Altaj]], ze kterého vybíhá na východ horské pásmo [[Sajany|Sajan]]. Dále se směrem k Tichému oceánu na rozsáhlém území střídají náhorní plošiny s&nbsp;dlouhými horskými hřebeny až k&nbsp;východnímu pobřeží u Ochotského moře.{{zdroj?}} Nejvýchodnější [[Čukotské pohoří]] prostupuje poloostrov [[Čukotka|Čukotku]], kterou necelých 100&nbsp;km široký [[Beringův průliv]] dělí od [[Aljaška|Aljašky]]. Podél Beringova moře se na jihovýchod táhne [[Korjacké pohoří]], které na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatském poloostrově]] přechází v&nbsp;pohoří oddělené sníženinou řeky [[Kamčatka (řeka)|Kamčatky]]{{zdroj?}} od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží. Nejvyšší činnou sopkou je s 3&nbsp;621&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. vulkán [[Ičinskaja sopka|Ičinskaja]].<ref name="fozrei8">FOZIKOŠ, Andrej; REITEROVÁ, Taťjana. ''Reálie rusky mluvících zemí'', s. 8.</ref> Mezi nejvýznamnější ostrovy patří [[Nová země]], [[Sachalin]], [[Země Františka Josefa]] a [[Kurily]],<ref name="fozrei8"/> vedle Kamčatky a Čukotky lze také mezi významné poloostrovy přičíst evropský poloostrov [[Kola (poloostrov)|Kolu]] či sibiřský [[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyr]].
Reliéf je převážně rovinatý, mimo pohoří [[Ural]], které tvoří hranici mezi evropským Ruskem a [[Sibiř]]í a [[Kavkaz]] s&nbsp;nejvyšší horou [[Elbrus]]em (5642&nbsp;m).
 
Na východ od Uralu leží jedna z&nbsp;největších nížin světa [[Západosibiřská rovina]], protékaná veletoky [[Ob]]u s&nbsp;[[Irtyš]]em a [[Jenisej]]em. Nejvyšší je [[Altaj]] s&nbsp;četnými ledovci na západě, který zasahuje na území čtyř států. Z&nbsp;Altaje vybíhá na východ horské pásmo [[Sajany|Sajan]] a na mongolské hranici vrcholí Východní Sajan. Na severovýchod od něj jezero [[Bajkal]] s&nbsp;hloubkou 1637&nbsp;m představuje největší zásobárnu sladké vody na světě a zároveň jedinečný ekosystém. Za Bajkalem se na rozsáhlém území střídají náhorní plošiny (Vitimská, Aldanská) s&nbsp;dlouhými horskými hřbety (Jablonový, [[Stanové pohoří|Stanový]]) až k&nbsp;Ochotskému moři. Nejvýchodnější [[Čukotské pohoří]] prostupuje poloostrov [[Čukotka|Čukotku]], kterou necelých 100&nbsp;km široký [[Beringův průliv]] dělí od [[Aljaška|Aljašky]]. Podél Beringova moře se na jihovýchod táhne Korjacké pohoří, které na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatském poloostrově]] přechází v&nbsp;pohoří oddělené sníženinou řeky [[Kamčatka (řeka)|Kamčatky]] od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží.
 
V Rusku je 23 míst [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]], 40 biosférických rezervací UNESCO, 41 [[Národní park|národních parků]] a 101 přírodních rezervací.▼
 
=== Vodstvo ===
Řádek 26 ⟶ 22:
[[Soubor:Novosibirsk reservoir 2.jpg|náhled|Vodní nádrž v [[Novosibirsk]]u]]
Co se pobřeží týče, na západě se Rusko rozkládá u vod [[Baltské moře|Baltského moře]], přesněji řečeno takzvaného [[Finský záliv|Finského zálivu]], na severu pak leží [[Severní ledový oceán]]. Dílčí moře při severním pobřeží od západu na východ jsou [[Barentsovo moře]], [[Bílé moře]], [[Karské moře]], [[moře Laptěvů]], [[Východosibiřské moře]], [[Čukotské moře]], [[Beringovo moře]] a [[Ochotské moře]].<ref name="peskjez">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pešková | jméno = Michaela et al | titul = Cтрановедение России (Reálie Ruska) | kapitola = География России – положение, площадь, границы | url = http://orbis-film.com.uvirt45.active24.cz/r1-2A.php | datum vydání = 2006 | datum aktualizace = 2015 | datum přístupu = 2016-03-26 | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni | jazyk = rusky}}</ref> Na jihu se Rusko dotýká [[Kaspické moře|Kaspického]], [[Černé moře|Černého]] a [[Azovské moře|Azovského moře]].
 
Na severovýchod od něj jezero [[Bajkal]] s&nbsp;hloubkou 1637&nbsp;m představuje největší zásobárnu sladké vody na světě a zároveň jedinečný ekosystém. Za Bajkalem se
 
Největší řekou Ruské federace je [[Jenisej]], nejdelší [[Ob]] spolu s&nbsp;[[Irtyš]]em, které společně tvoří sedmou nejdelší řeku světa.<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423582/Ob-River Encyclopædia Britannica: ''Ob River'']</ref> Všechny tři náleží do úmoří Severního ledového oceánu, společně se [[Severní Dvina|Severní Dvinou]], [[Pečora|Pečorou]], [[Lena|Lenou]], [[Jana (řeka)|Janou]], [[Kolyma|Kolymou]]. Největším přítokem Tichého oceánu je [[Amur]]. K&nbsp;úmoří Atlantiku patří [[Don]] a [[Dněpr]] (na ruském území pouze horní tok); [[Ural (řeka)|řeka Ural]] a hospodářsky nejvyužívanější [[Volha]] ústí do bezodtokého [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Mezi známé řeky patří také [[Moskva (řeka)|Moskva]], protékající hlavním městem, a [[Něva]], v&nbsp;jejímž ústí do [[Finský záliv|finského zálivu]] byl vystavěn [[Petrohrad]].
Řádek 39 ⟶ 37:
[[Polární oblast|Polární pás]] (nejsevernější oblasti), [[Subpolární podnebný pás|subpolární pás]], [[Mírný podnebný pás|mírný pás]] a [[Subtropický podnebný pás|subtropický pás]] (pobřeží Černého moře).
 
== Obyvatelstvo ==▼
=== Města ===
{{viz též|Seznam měst v Rusku}}
[[Soubor:Mapa Ruska.PNG|náhled|upright=2.3|Hlavní města Ruska]]
 
[[Moskva]] je s&nbsp;více než 11 miliony obyvatel jedním z&nbsp;největších měst světa a ekonomicky výrazně převyšuje zbytek Ruska. Pětimilionový [[Petrohrad]], někdejší hlavní město, je pak především centrem umění, kultury a turismu. Třetím nejvýznamnějším centrem ruského školství a průmyslu je [[Jekatěrinburg]]. Na Volze leží velkoměsta [[Nižnij Novgorod]], [[Kazaň]], [[Toljatti]], [[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd]], [[Astrachaň]]. Mezi další významná města a regionální centra v&nbsp;evropské části patří, [[Perm (město)|Perm]], [[Iževsk]], [[Ufa]], [[Voroněž]], [[Jaroslavl]], [[Rostov na Donu|Rostov]], [[Krasnodar]], v&nbsp;asijské části pak [[Čeljabinsk]], [[Novosibirsk]], [[Omsk]], [[Barnaul]], [[Krasnojarsk]], [[Irkutsk]], [[Jakutsk]], [[Chabarovsk]] či tichomořský přístav [[Vladivostok]].
 
Menšími městy, avšak strategickými přístavy jsou [[Novorossijsk]], [[Kaliningrad]], [[Archangelsk]] a [[Murmansk]], který je největším městem za [[Severní polární kruh|severním polárním kruhem]]. Ještě severněji leží [[Norilsk]], který je kvůli těžbě kovů nechvalně proslulý jako jedno z nejznečištěnějších měst světa.
 
Historickými památkami kromě Moskvy, Petrohradu a povolžských měst vyniká [[Pskov]], [[Novgorod]] a tzv. [[Zlatý kruh Ruska]] – prstenec historických měst v&nbsp;okolí Moskvy. Rekreačním centrem je [[Soči]] u [[Černé moře|Černého moře]], který oproti zbytku Ruska leží v [[Subtropický podnebný pás|subtropech]] s horkými léty a písečnými plážemi.▼
 
▲== Obyvatelstvo ==
=== Náboženství ===
== Politika ==
Řádek 65 ⟶ 60:
=== Infrastruktura ===
== Kultura ==
▲Historickými památkami kromě Moskvy, Petrohradu a povolžských měst vyniká [[Pskov]], [[Novgorod]] a tzv. [[Zlatý kruh Ruska]] – prstenec historických měst v&nbsp;okolí Moskvy. Rekreačním centrem je [[Soči]] u [[Černé moře|Černého moře]], který oproti zbytku Ruska leží v [[Subtropický podnebný pás|subtropech]] s horkými léty a písečnými plážemi.
 
▲V Rusku je 23 míst [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]], 40 biosférických rezervací UNESCO, 41 [[Národní park|národních parků]] a 101 přírodních rezervací.
=== Sport ===
=== Věda a školství ===
Řádek 77 ⟶ 75:
* SKOKAN, L. Rusko : Geografický přehled. Ústí nad Labem: UJEP, 2005.
* Stěpanová, Ludmila a Vychodilová, Zdeňka. Reálie současného Ruska. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011.
* {{Citace monografie
* Curtis, Glenn Eldon, ed. Russia: a country study. Washington: Library of Congress, 1998. cvii, 728 s. Area handbook series. ISBN 0-8444-0866-2.
| příjmení = Curtis
| jméno = Glenn Eldon, et al
| rok = 1998
| titul = Russia: a country study
| vydavatel = Library of Congress
| místo = Washington
| stránky =
| poznámka =
| isbn = 0-8444-0866-2
}}
* Denis J.B. Shaw, Russia in the Modern World: A New Geography (1999).
 
Řádek 107 ⟶ 115:
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Moskvě | titul = Souhrnná teritoriální informace: Rusko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rusko-2011-03-30.pdf | datum vydání = 2011-03-30 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky}}
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Dewdney | jméno = John C | spoluautoři = a kol. | titul = Russia | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513251/Russia | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Pešková | jméno = Michaela et al | titul = Cтрановедение России (Reálie Ruska) | url = http://orbis-film.com.uvirt45.active24.cz/r1-1A.php | datum vydání = 2006 | datum aktualizace = 2015 | datum přístupu = 2016-03-26 | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni | jazyk = rusky}}
 
http://www.ruskerealie.zcu.cz/
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Mozzan/Rusko“