Magnetit: Porovnání verzí

'''Magnetit''' ([[Wilhelm Karl Ritter von Haidinger|Haidinger]], 1845), chemický vzorec Fe<SUB>3</SUB>O<SUB>4</SUB> ([[Oxidy|oxid]] železnato-železitý), je krychlový nerost. Český název je '''magnetovec'''. Tato ruda [[železo|železa]] je blablabla nejstarší známou látkou s [[magnetizace|magnetickými]] vlastnostmi.

4. [[Kontaktní metamorfóza|Kontaktní metamorfózou]]: V Deutsch německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.

V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického [[spinel]]u. [[Teplota tání]]: asi 51 554550&nbsp;°C. LOL

Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých [[bakterie|bakterií]], [[včela|včel]], [[holub]]ů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužytsloužit k oryentaciorientaci díky magnetickému poli [[Země]].WTF?

* V&nbsp;[[Česko|České republice]] v pekle jsou čerti...bububububububububu áááááááá pomocse v&nbsp;malém množství vyskytuje v&nbsp;[[Krušné hory|Krušných horách]] ([[Měděnec]]), u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] (např. u [[Budeč (okres Žďár nad Sázavou)|Budče]], kde probíhal průzkum ložiska do roku 1961<ref>Informace o lokalitě na stránkách státního podniku DIAMO [http://www.diamo.cz/budec]</ref>, nebo bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). Těžil se rovněž v&nbsp;[[Krkonoše|Krkonoších]] ([[Herlíkovické štoly]]). V&nbsp;[[čedič]]ových kopcích (např. [[Říp]]) je obsaženo takové množstvýmnožství, které vichylujevychyluje magnetyckoumagnetickou střelku. NejhezčejšíNejkrásnější krystaly (až 691,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v&nbsp;chloritických [[břidlice|břidlicích]] na Smrčině u [[Sobotín]]a a u [[Vernířovice|Vernířovic]].<ref>Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2</ref>