Verze z 16. 12. 2015, 18:40 editovat Filip Vosáhlo (diskuse \| příspěvky) 75 editací m Opravil jsem americké uvozovky na české a opravil spojovníky na pomlčky. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 3. 2016, 21:52 editovat zrušit editaci Ambroise (diskuse \| příspěvky) 721 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 22: == Hrad a město == [[Soubor:Mykene.JPG\|thumb\|Model Mykén]] Mykénská pevnost zaujímala dominantní strategické postavení na vrcholku kopce, neboť z ní mohlo město ovládat přilehlou nížinu i horské průsmyky až ke Korintu. Mohutné zdivo z nepravidelných vápencových kvádrů o síle až pěti metrů se proslavilo jako „kyklopské", neboť pozdější generace měly za to, že je mohli postavit pouze jednoocí mytičtí obři zvaní [[Kyklop\|Kyklopové]]. Hlavní vstup do města tvoří Lví brána, která vznikla kolem roku 1260 př. n. 1l. Nad mohutným portálovým překladem stojí proti sobě dva kamenní lvi. Od brány vede cesta ke královskému paláci. Jeho dva trakty jsou spojeny chodbami, jež sloužily jako zásobárny. Malované podlahy a bohaté fresky na stěnách se podobají těm, které nalezneme v palácích na Krétě. Kolem paláce stojí domy méně významných občanů včetně tříposchoďového domu zvaného Sloupový. Hrad sám byl různým způsobem přestavován, časem byl do něho zahrnut mladší šachtový okruh a vybudovány mohutné hradby i s proslulou Lví bránou. Dnes máme celou stavbu zachovanou v podobě, kterou dostala kolem poloviny 13. století př. n. l. Pouze na severovýchodě byl po roce 1230 př. n. l. přistavěn z obranných důvodů malý výběžek. A to poté, co byl hrad obležen a zničeny palácové dílny a skladiště v podhradí. Hrad sám podlehl definitivní zkáze kolem roku 1125 př. n. l. K bývalé slávě se už Mykény nikdy nevzpamatovaly, i když zde později vznikala malá sídliště a ve 3. století př. n. l. dokonce malý chrám. Řádek 37: Poblíž citadely mimo hradu je okruh B – řada hrobů, které pocházejí z pozdější doby než hroby šachtové okruhu A. Každý hrob tvoří až třicet pět kruhových řad obrovských kamenů. Řady se k vrcholu postupně zužují a připomínají tradiční lidové úly. Mykéňané je stavěli obvykle na svahu asi po 200 let, od roku 1400 do roku 1200 př. n. 1. Přicházelo se do nich dlouhou chodbou, zakončenou mohutnými dveřmi. Po každém pohřbu byly dveře zazděny a chodba zasypána hlínou. Nejhonosnějšími hrobkami v Mykénách je takzvaná Atreova pokladnice ([[Átreus\|Atreus]] byl ~~Agamemnonovýni~~Agamemnonovým otcem) a hrobka ~~Klytai-mnéstry~~Klytaimnéstry. ~~Atreova~~Átreova pokladnice měla téměř 6 m vysoký vchod, otvírající se do komnaty vysoké 13 m a široké 14 m. Kdysi byla obložena bronzovými deskami. V obou hrobkách bývaly pravděpodobně stejně bohaté poklady jako v hrobech šachtových, avšak po mnoho staletí do nich pronikali vykrádači hrobů, takže z Atreovy pokladnice dnes zbývá jen hrubá stavba. == Historie == Řádek 44: Mykénskou společnost tvořili hlavně lovci a válečníci. Nedostatek surovin je nutil k dálkovým obchodům. Vyváželi především umělecké výrobky a olivový olej. Dováželi kovy. Paláce byly správními středisky. Opevnění bylo vybudováno z velkých mohutných kamenných kvádrů “kyklopských“ podle bájného obra s jedním okem. Rozmach mykénské kultury souvisí s městem a hradem Mykény. V té době zde žil jeden z hlavních řeckých kmenů Achajové. Mykénská kultura je pokračováním [[Mínojská civilizace\|egejsko-krétské kultury]] na půdě vlastního Řecka. Vyvrcholení mykénské kultury se klade do doby mezi r. 1400 až 1200 př. n. l. Historickou osobou z té doby je Agamemnon, vrchní velitel spojených vojsk řeckých knížat v trojské válce. Kolem roku ~~1450~~1550 př. n. l. Mykény dobyly Krétu a začaly zakládat kolonie okolo Egejského moře a na ostrovech Rhodos a Kypr. Obchodovali v celém Středomoří, především s Féničany, Egyptem~~, a Itálií~~. Úpadek mykénské kultury a posléze i její zánik začíná kolem roku 1200 př. n. l., kdy Mykény podlehly kočovným nájezdníkům, tzv. mořským národům a dalším řeckým kmenům Dórů.

Mykény: Porovnání verzí