Kozorožec iberský: Porovnání verzí

Přidáno 2 130 bajtů ,  před 5 lety
hotovo
(nová stránka s pracuje se)
 
(hotovo)
{{Pracuje se}}
 
{{Taxobox
| jméno= Kozorožec iberský
}}
 
'''Kozorožec iberský''' (''Capra pyrenaica'') je druh [[Koza|kozorožce]] se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], ale zbývající dva jsou nyní [[Vymírání|vyhynulé]]. Poddruh [[kozorožec portugalský]] vyhynul rokem 1892 a [[kozorožec pyrenejský]] až v roce 2000. Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář. Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status ''un-extinct'', tedy ''nevyhynulý''.<ref>{{Citace elektronické monografie
|titul=First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning
|url=http://www.theriojournal.com/article/S0093-691X(08)00778-4/abstract
|vydavatel=Theriogenology
|datum vydání=2009-04-01
|datum přístupu=2016-03-24
}}</ref>
 
== Popis ==
[[Soubor:Capra p vic female Laguna.jpg|náhled|vlevo|Samice kozorožce Cabrerova]]
[[Soubor:Capra pyrenaica victoriae, juvenile -- 2013 -- Laguna Grande, Sierra de Gredos, España.jpg|náhled|vpravo|Mládě]]
Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými [[Kopyto|kopýtky]], která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.<ref Toname=":0">{{Citace jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.periodika
|příjmení=Acevedo
|jméno=Pelayo
|příjmení2=Cassinello
|jméno2=Jorge
|titul=Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus
|periodikum=Mammal Review
|datum=2009-01-01
|ročník=39
|číslo=1
|strany=17–32
|issn=1365-2907
|doi=10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x
|jazyk=en
|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x/abstract
|datum přístupu=2016-03-24
}}</ref> To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.
 
U kozorožců iberských je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces [[Osifikace|kostnatění]] a tím se vývoj jejich [[Kost|kostí]] zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více.<ref name=":0" />
 
Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu.<ref name=":0" /> Tyto dva poddruhy, [[kozorožec granadský]] (''Capra pyrenaica hispanica'') a [[kozorožec Cabrerův]] (''Capra pyrenaica victoriae''), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí [[Portugalsko|Portugalska]].<ref name=":0" />
 
== Rozmnožování ==
Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.<ref>{{Citace Samiceelektronické pak tvoří stádo jen s mladými.monografie
|příjmení=Fandos
|jméno=Paulino
|titul=La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas
|url=https://www.researchgate.net/publication/262911245_La_cabra_montes_Capra_pyrenaica_en_el_Parque_Natural_de_Cazorla_Segura_y_Las_Villas
|vydavatel=ResearchGate
|datum přístupu=2016-03-24
}}</ref> Samice pak tvoří stádo jen s mladými.
 
== Ekologie ==
Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.<ref Zvláštníname=":1">{{Citace naelektronické tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).monografie
|příjmení=Alados
|jméno=C. L.
|příjmení2=Escos
|jméno2=J.
|titul=Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex
|url=http://www.plant-animal.es/pdfscazorla/CH58.pdf
|vydavatel=Biology od Behaviour
|místo=
|datum vydání=
|datum přístupu=2016-03-24
}}</ref> Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).<ref name=":1" />
 
Kozorožec iberský je býložravec, který složení své stravy mění v základě na sezóně, výskytu i ročním období.<ref name=":0" /> Všechny druhy kozorožců mají také speciální mechanismus v [[Ledvina|ledvinách]], který umožňuje ukládat tuk, aby byl později použit jako energie v zimě nebo chladném počasí.
 
== Populace ==
Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i [[svrab]]. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (''Capra pyrenaica lusitanica''), který žil v portugalských pohořích [[Sierra de Geres]] a [[Galicie]]. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku [[Ordesa]].<ref>{{Citace periodika
|příjmení=Pérez
|jméno=Jesús M.
|příjmení2=Granados
|jméno2=José E.
|příjmení3=Soriguer
|jméno3=RamóN C.
|titul=Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†
|periodikum=Mammal Review
|datum=2002-03-01
|ročník=32
|číslo=1
|strany=26–39
|issn=1365-2907
|doi=10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x
|jazyk=en
|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x/abstract
|datum přístupu=2016-03-24
}}</ref>
 
== Odkazy ==