Samuraj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné opravy, nedokončeno
Dopl.
Řádek 9:
Samurajové byli cvičeni vždy od velice útlého věku. Už v deseti letech byli posíláni na místa plná [[strach]]u, který museli mladí učedníci překonat. Takovými místy mohly být například [[hřbitov]]y, [[márnice]], husté [[les]]y či opuštěné [[Zřícenina|zříceniny]] budov.
 
Pro samuraje byla vždy nejdůležitější [[čest]]. Například v boji nebylo pro samuraje nejhorší zemřít, ale padnout do zajetí. Takový samuraj vždy radši požádal věznitele, aby si mohl vzít život a provést tradiční [[seppuku]] (切腹; známější je nekorektní označení harakiri).
 
Samurajové byli také velmi „urážliví“. Velmi mnoho úkonů chápali jako urážku. Pokud např. kolemjdoucí samuraj omylem zavadil o jiného samuraje pochvou [[meč]]e, bylo to chápáno jako urážka. Ale samuraj, který chtěl urážku oplatit (vždy soubojem), nikdy neprobodl soupeře zezadu. Vždy minimálně poklepal mečem o zem, aby upozornil soupeře na svůj útok. Pokud jej ovšem urazil někdo nadřízený, samuraj většinou spáchal výše zmíněnou seppuku.
 
Z bojového umění samurajů dodnes přetrvalo mnoho škol těchto umění, např. [[kendžutsu|kendžucu]] či jeho sportovní varianta [[kendó]], neboli česky cesta meče, [[džú-džucu]] - džudó.
 
Samurajové ovládali také [[Čajový obřad|čanoju]] (čajový obřad]]; [[:wikt:茶の湯|茶の湯)]], uspořádání květin [[ikebana]] či skládání básní.
 
Filmový hold složil samurajům japonský režisér [[Akira Kurosawa]], a to především jeho nejslavnějším filmem ''[[Sedm samurajů]]''. Tento film posloužil později jako předloha pro americký snímek „Sedm statečných“.
 
== Původ slova samuraj ==
Původ tohoto slova pochází z období velkých společenských změn v japonské společnosti, které proběhly v průběhu [[19. století]] - [[reformy Meidži|restaurace císařství]]. Po roce [[1869]] byli příslušníci buke (武家) (třídy válečníků - ''mononofu'' (武士) nebo ''wasarau''<!-- ověřit! -->) označeni jako „dřívější příslušníci armády“. Ve světě se však vžil sinojaponskýjaponský (kun'jomi) termín pro [[vazal]]a - ''samurahi'' neboli ''samurajsamurai'' (士, 侍).
 
[[Soubor:MokoShuraiE-Kotoba IV.jpg|thumb|230px|Samurajové útočí na mongolské plavidlo během [[Mongolské invaze do Japonska|mongolské invaze do Japonska]] roku [[1281]] ]]
Jiná teorie říká, že původ slova souvisí s označováním vůdců ozbrojených klanů ze Severu. V upravené formě (''gošozamuragošo<!-- 御所 -->zamura''<!-- zbytek ověřit! -->) byli označováni též bojovníci aristokratických klanů připojených k císařskému dvoru v [[období Muromači]]. Poté došlo k fonetickému zkrácení (''samuraj'') a významovému rozšíření na celou třídu válečníků (od nejnižších po ty, kteří měli právo jezdit na koni) s možností nosit ''daišó'' (大小, krátký a dlouhý meč).
 
Význam slova ''samuraj'' lze vyložit jako „ten, jenž slouží“.
Řádek 34:
<br />Nejprve byla připravena rohož tatami, na níž se umístil velký bílý polštář. Svědkové rituálu se diskrétně postavili k jedné straně. Samuraj, často oděný do bílého [[kimono|kimona]], poklekl na polštář ve formálním stylu, na patách. Za ním a nalevo klečel jeho kaišakunin, často blízký přítel, i když jeho povinnost v tomto rituálu nebyla velmi populární. Jeho úkolem bylo ochránit sebevražedného samuraje před utrpením velké míry bolesti a to tak, že mu usekl hlavu poté, co si samuraj rozřízl břicho.
Před samurajem ležel na lakovaném podnose nůž. Když se samuraj cítil připravený, rozvázal si kimono a odhalil břicho. Jednou rukou zvedl nůž a druhou rukou z něj sňal pochvu, kterou odložil stranou. Když se takto připravil, rozřízl si břicho z levé strany na pravou. Čepel poté v ráně obrátil o 90 stupňů. Mnoho samurajů ale nemuselo vytrpět tuto neuvěřitelnou agonii, jelikož kaišakunin splnil svůj úkol při prvním náznaku samurajovy bolesti. Plně dokončený řez byl známý jako džumondži a jeho vykonání bylo považováno za velmi impresivně vykonanou seppuku.
Je nezbytné říci, že psychický stav samuraje byl před spácháním seppuku velmi důležitý. Známe několik příběhů o samurajích, kteří ztratili vyrovnanost a v některých případech pak byli přímo donuceni [[seppuku]] vykonat. Koneckonců, samurajové byli také jen lidé, a možná že jen díky celoživotní přípravě mohli seppuceseppuku čelit s předstíranou chladnokrevností.
 
Mezi důvody pro spáchání seppuku mohlo patřit například:
* Džunši (殉死): následoval po smrti samurajova pána. Samuraj, který ztratil pána, se nazýval '''roninrónin''' (浪人). V [[Období Edo|období Eda]] byly sebevraždy róninů zakázané, jelikož to bylo považováno za nehospodárné.
* Kanši (諫死): sebevražda z protestu. Samuraj se v tomto případě zabil aby přesvědčil svého pána o něčem, když jiné formy přesvědčování neuspěly.
* Sokocu-ši (粗忽死): při této formě se samuraj zabil jako odškodnění za provinění, které spáchal.
 
Ač mnoho samurajů zemřelo tímto způsobem, mnoho jich také zemřelo přirozenou smrtí.
Řádek 48:
[[Soubor:Samurajove.2015.Praha.Cajomirfest.jpg|thumb|Samurajové ve zbroji, ilustrativní foto 2015]]
Pochopitelně základním oděvním prvkem samurajského každodenního šatníku bylo [[kimono]]. Těžší kimona se nosila v zimě, v létě se používala slabší (např. z jemného [[hedvábí]]). Den, kdy se zimní kimona měnila za letní, byl tradičně první den čtvrtého měsíce (pro nás pravděpodobně první týden v květnu). Samurajské kimono bylo většinou vyrobeno z hedvábí, materiálu, který byl považován za nadřazenější bavlně či konopí, nejen kvůli vzhledu a jemnosti, ale také kvůli relativně nižší teplotě v horkém Japonském létu. Přirozeně kvalita kimona velmi záležela na postavení a příjmech samuraje. Nepoužívaly se výrazně zářivé barvy či exotické motivy, jež byly známkou neskromnosti a ješitnosti. Samurajské manželky nosily vrstvy kimona a barvy podle postavení a nebo moci svého manžela. Samurajské děti byly oblékané okázale a usedlejší styl oblékání byl známkou, že se dítě blíží k věku, kdy bude považováno za dospělé. Starší samurajové tíhli spíše k odstínům šedé nebo hnědé, jako symbol jejich důstojného věku.
Někteří samurajové také nosili ponožky zvané tabi (足袋), které měly bílou barvu a byly uzpůsobeny ročnímu období, ve kterém byly nošeny. Obuv se skládala ze sandálů (waradži; 草鞋; slaměných) a dřeváků (geta; 下駄). Dřeváky byly spojovány s nižšími společenskými vrstvami (např. gejšy či herci [[kabuki]] (歌舞伎) byli často zobrazováni s dřeváky), ale i přesto je samurajové čas od času používali též. Používaly se také boty z medvědí kůže, především s brněním, ale od 16. století byly považovány za archaické.
 
Samurajské meče byly připevněny k pásu (obi), který byl omotán kolem pasu a vpředu přivázán. V domě samuraj mohl odložit dlouhý meč, ale vždy si při sobě ponechal alespoň nějakou formu zbroje, i kdyby jen malou dýku.
 
Vlasy byly důležitou částí samurajova vzhledu. Tradičním účesem (skoro tisíc let) byl uzel. Téměř každý, s výjimkou buddhistických kněží, nosil uzel. Je možné, že tato móda pocházela z Číny, kde se uzly nosily ve starověku. Stylů uzlů je velké množství.
Řádek 57:
== Filmy o samurajích ==
* [[The NOIR.]]
* [[Tři zločinci ve skryté pevnosti]]
* [[Skrytá pevnost]]
* [[Sedm samurajů]] (七人の侍, Šičinin no samurajsamurai)
* [[Odvážní mužové]] (Tsubaki[[Sandžúró|Cubaki SanjűrôSandžúró (椿三十郎)]])
* [[Tělesná stráž]] (Yojimbo[[Jódžinbó|Jódžinbó (用心棒)]])
* [[Poslední samuraj]]
* 47 róninů (Šidžúšičinin no šikaku, 四十七人の刺客 1994; Akó ródži, 赤穂浪士)
* 47 Ronin
* Seppuku