Franck Lagorce: Porovnání verzí

{{Infobox Bývalý- pilot F1

| Jménojméno = Franck Lagorce

| Fotoobrázek =

| Popisekpopisek =

| Státstát = {{flagicon|Francie}} [[Francie]]

| Aktivníaktivní sezónyroky = [[Formule 1 v roce 1994|1994]]

| Týmytýmy = [[Ligier]]

| Závodyzávody = 2

| Mistrmistr světa = 0

| Vítězstvívyhrané závody = 0 (nejlépe 11. místo)

| Stupněstupně vítězů = 0

| Polepole positions = 0 (nejlépe 20. místo)

| Nejrychlejšínejrychlejší kola = 0

| Bodybody celkem = 0

| Prvníprvní závod = [[Grand Prix Japonska 1994]]

| Prvníprvní vítězství =

| Posledníposlední vítězství =

| Posledníposlední závod = [[Grand Prix Austrálie 1994]]

Franck Lagorce se narodil [[1. září]] [[1968]] v [[L'Haÿ-les-Roses]] nedaleko [[Paříž]]e. K závodění se dostal již v útlém dětství a ve svých 13 letech získal titul francouzského šampióna v motokárách, v roce [[1985]] byl 10. na mistrovství světa a o rok později druhý na mistrovství Evropy.

V roce [[1987]] se umístil jako 7 na mistrovství [[Francie]] v motokárách v kubatuře 125cc, zároveň vstoupil do francouzského šampionátu [[Formule Ford]], ale daleko důležitější pro jeho kariéru bylo druhé místo Volant Elkron Scholarship Award, což mu zajistilo účast i v následující sezóně ve Formuli Ford. S vozem [[Reynard 88]] skončil na celkově 5. místě , když nejlépe dojel druhý na trati Le Mans Bugatti. Ve Formuli Ford setrvává i pro rok [[1989]], kdy je 4 a přestoupil do [[Formule Renault]] pro rok [[1990]]. S vozem [[Orion 90]] skončil celkově na 2 místě a šest krát vystoupal na pódium. To mu vyneslo účast ve francouzském mistrovství F3, do kterého vlétl, s vozem [[Dallara F391]], fenomenálním způsobem, zvítězil ve dvou závodech a získal 81 bodů, což mu v celkovém součtu vyneslo 4. místo. V roce [[1992]] udělal další krok k místu ve formuli 1, zvítězil ve francouzském mistrovství [[formule 3]] s vozem [[Dallara F392]] po vítězstvích v [[Ledenon]]u, [[Dijon]]u a [[Magny-Cours]], získal 100 bodů. Svou všestrannost prokázal pěti starty v Porsche Carrera Cup, kde ukázal, že není jen jezdcem pro [[monopost]]y.

Po stabilních výkonech dostal místo testovacího pilota u týmu [[Ligier]]. [[Benetton F1]] s Tomem Walkinshawem a Flavio Briatorem koupili podíly v týmu Ligier a rozehráli rošádu s jezdci. Benetton měl Michaela Schumachera, JJ Lehta a Jos Verstappena. Ligier měl Lagorce, Panise a Erica Bernarda. Před [[Grand Prix Evropy 1994]] Briatore vyměnil s Lotusem Bernarda za Johnny Herberta. Lehta poslal do týmu Sauber. Pro poslední dva závody sezóny se znovu měnilo jezdecké složení v obou týmech, [[Johnny Herbert]] doplnil Michaela Schumacher v Benettonu a v týmu Ligier na uvolněné místo po Herbertovi přišel právě Lagorce. Byl to ovšem ukvapený tah, Franck Lagorce neměl dostatek času se s vozem [[Ligier JS39B]] sžít a musel naskočit do závodního víkendu pro [[Grand Prix Japonska]]. Přesto jeho vstup do [[formule 1]] nebyl tak děsivý, na technicky náročné trati v Suzuce se kvalifikoval na 20 místě se ztrátou půl sekundy na týmového kolegu Panise na 19. místě a 3,3 s na Michaela Schumachera, který získal pole positions. Osud se k němu otočil zády, když v den závodu pršelo a v desátém kole dostal smyk a narazil do vozu [[Minardi]] [[Pierluigi Martini]]ho.

V ulicích australského města [[Adelaide]] si Lagorce vybojoval znovu 20 pozici na startu, tentokrát, ale ztratil přes sekundu na Panise, ale pod tři sekundy na pole. Lagorce absolvoval skvělí závod a průměrný Ligier dokázal protlačit na 11. místo v cíli se ztrátou dvou kol na vítězného Mansella.

V roce [[1997]], kdy byl již smířen s koncem kariéry ve formuli 1, se pustil do závodů vozů FIA GT, připojil se k týmu DAMS, který provozoval vozy [[Panoz GTR]] Ford. Ale nespolehlivost vozu a především motoru byla příčinou 7 odstoupení v deseti závodech. V následující sezóně jezdí v sérii GTS s vozem [[Panoz GTR-1]], byl pátý v Suzuce a 7. na A1 Ringu. V závodě 24 h Le Mans zaznamenal své nejlepší umístění, když s vozem Nissan R390 GT1 dojel pátý. Současně se účastní Belgian Procar championship ve voze Renault Megane se střídal s dcerou známého jezdce F1 Jacky Ickxe, Vaninou. V belgickém šampionátů vozů procar pokračoval i v roce [[1999]], a dočkal se také vítězství ve Spa.

[[Kategorie:Francouzští piloti F1]]