Bajkal: Porovnání verzí

'''Bajkal''' ([[ruština|rusky]] ''Байкал, Bajkal,'' [[burjatština|burjatsky]] ''Байгал, Bajgal)'' je [[jezero]] v jižní části Východní [[Sibiř]]e v [[Rusko|Rusku]]. Obvyklé vysvětlení původu jména ''Bajkal'' je z [[turkické jazyky|turkického]] ''Баикуль'' - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu. Jezero se rozkládá v [[Burjatsko|Burjatské republice]] a v [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]]. Je to největší jezero na [[Sibiř]]i a po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] druhé největší v ''Rusku'' a nejhlubší jezero na [[Země|Zemi]]. ''Bajkal'' je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2 cm. Jde o nejstarší jezero na ''Zemi'', jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený [[horský hřbet|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31 500 [[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4 km. Průměrnou hloubku má 730  [[metr|m]] a maximální 1680 m (ve střední části, kotliny). Rozloha [[povodí]] je 557 000 km². Celkový objem vody je 23 000 [[krychlový kilometr|km³]]. V ''Bajkalu'' je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456 m.

== Geografie ==

Kotlina jezera leží v centru [[Asie]], kde je ryze [[kontinentální klima]]. Velký objem jezera má zmírňující dopad na klima na pobřeží. Sezónní a denní kolísání teploty a [[vlhkost]]i vzduchu je mírně sníženo. Ve srovnání s okolními oblastmi je u ''Bajkalu'' mírnější zima a chladnější léto. Průměrná [[teplota]] [[vzduch]]u v lednu a únoru je okolo - 19  [[stupeň Celsia|°C]] a v srpnu okolo 11 °C.

Teplota vody na povrchu je v srpnu na odkryté části 9 až 12 °C a u břehu někdy až 20 °C. Sezónní kolísání teploty se projevuje do hloubky 250 až 300 m. Hlouběji je teplota stálá 3,2 až 3,5 °С. Ve vrstvách u dna, ve velkých hloubkách, byl zaznamenán vzestup teploty vody v důsledku ohřevu vnitřním teplem ''Země''. ''Bajkal'' zamrzá většinou v lednu a rozmrzá v květnu. Tloušťka [[led]]u je 70 až 115  [[Metr#Centimetr|cm]].

Voda je velmi průzračná (až 40 m), málo mineralizovaná a mírně alkalická. Celkový obsah [[chlorid sodný|soli]] nepřevyšuje 150  [[miligram|mg]]/[[litr|l]]. Iontové složení je obdobné jako v přítocích. Voda je bohatá na [[kyslík]] ve všech vrstvách až do nejhlubších míst. Jeho obsah neklesá pod 9 až 10 mg/l.

V jezeře žije 50 [[druh (biologie)|druhů]] ryb ze 7 [[řád (biologie)|řádů]]. Nejpočetněji je zastoupena skupina [[hlaváčovití|hlaváčovitých]] (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z [[lososovití|lososovitých]] má [[síh omul|omul]], který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují [[lipan podhorní|lipani]] a [[síh jezerní|sízy]]. Největší představitel vodní fauny je [[jeseter ruský|jeseter]], který dosahuje délky až 180  [[Metr#Centimetr|cm]] a váží 100 až 120  [[kilogram|kg]]. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější [[comephorus baicalensis|holměnka velká]], živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze [[savci|savců]] je nejznámější [[něrpa]] – [[tuleň bajkalský]], v současné době kriticky ohrožený nezákonným [[lov]]em.

V severní části Bajkalu je jedna z mála možností jak se dostat ze západního břehu na východní právě cesta trajektem. Vodní cesta Severobajkalsk - Chakusy nabízí nevšední cca 2,5 hodinový5hodinový zážitek. V Chakusy je pak oblíbené rekreační centrum s termálními prameny a možností mnoha výletů či prostě jen krásné místo k odpočinku.

* '''Únor/březen 2014''' - Martin Nešpor z České republiky uskutečnil přechod jezera Bajkal v kategorii unassisted. Na expedici vyrazili ve dvou ale díky okolnostem se jejich cesty již rozdělili po 130km putování po zamrzlém jezeře. Martin za 11 dní strávených na ledě urazil vzdálenost 630 km, z toho 500 km putoval úplně sám. Při přechodu použil brusle, s jejižjejíž pomocí urazil cca 1/3 vzdálenosti. Ve svých 23 letech se tak stal nejmladším Čechem, který podobnou expedici podnikl.

=== Hlavní zdroje znečištění''' ===

Vážné ohrožení ekosystému Bajkalu představuje průmyslový a komunální odpad. Příkladem vážného ohrožení průmyslovým odpadem je Džidinský wolframo-molybdenový kombinát. Ten fungoval v letech 1934-20011934–2001, přičemž zamořil asi třetinu území města Zakamensk. Dodnes se odtud dostávají do Bajkalu vysoce nebezpečné chemické látky. Říčka Mondokul, protékající Zakamenskem, je nejzamořenějším vodním tokem Bajkalského přírodního teritoria.

Roku 1966 byla uvedena do provozu ''Bajkalská papírna'' (Байкальский целлюлозно-бумажный комбинат), která se stala velkým znečišťovatelem okolního životního prostředí. SplodinyZplodiny z této továrny způsobovaly usychání okolních lesů. V září 2008 byl v továrně zaveden systém uzavřené cirkulace vod, aby bylo zamezeno úniku nečistot do jezera. Tento systém se však záhy ukázal jako nefunkční a papírnu bylo nutno již za měsíc odstavit.

V letech 1959-19621959–1962 stoupla v souvislosti s dokončením elektrárny hladina jezera o 1,2 metru, přičemž docházelo k umělým výkyvům výšky hladiny až 1,32 m za rok. To vše vedlo k tomu, že bylo zatopeno asi 500 km² souše, došlo ke zničení řady pobřežních lesů a jiných rostlinných společenstev, nadto způsobilo zvýšení hladiny prudkou erozi prakticky po celém pobřeží, kdy břehy ustoupily o desítky metrů, na ostrově Jarki šlo dokonce o 100-350 metrů, přičemž ostrov samotný byl vodou rozdělen na několik částí. Tím však výčet negativních důsledků navýšení hladiny jezera nekončí: docházelo k odplavování a zmenšování pláží, rozvoji větrné eroze, při snížení stavu vody vznikaly mělké zálivy špinavé vody, degradovala místa rozmnožování ryb a ptačí hnízdiště. Z výše uvedených důvodů bylo iniciováno nařízení vlády Ruské federace č. 234 z 26. března 2001, které stanovuje maximální rozmezí hladiny Bajkalu od 456 do 457 m n. m.