Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidány odkazy, opravy |
U kapitoly Novogotická dostavba doplněna úplně dole kurzívou zajímavost k této dostavbě v podobě prezidenta republiky Antonína Zápotockého. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 71:
[[Soubor:Detail Stavitelů_KSV.jpg|náhled|Podobizny stavitelů [[Kamil Hilbert|K. Hilberta]] a [[Josef Mocker|J. Mockra]] na fasádě]]
Západní část lodi a průčelí se dvěma osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna v letech 1873–1929 podle projektu Josefa Krannera a [[Josef Mocker|Josefa Mockera]]. Po jeho smrti (1899) převzal vedení [[Kamil Hilbert]]. V září [[1929]], za účasti prezidenta [[T. G. Masaryk]]a a arcibiskupa Františka Kordače (jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu na straně jižní) byla dokončena dostavba katedrály u příležitosti tisíciletí zavraždění [[Svatý Václav|svatého Václava]]. Mimo bohoslužby slouží chrám jako pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum českých králů a galerie sochařských a malířských portrétů. Na výzdobě západní části katedrály se podílela řada význačných umělců – [[František Kysela]], [[Max Švabinský]], [[Alfons Mucha]], [[Karel Svolinský]], [[Otakar Španiel]], [[Vojtěch Sucharda]] a další. V letech [[1934]] až [[1935]] upravil [[hrobka českých králů|hrobku českých králů]] architekt [[Kamil Roškot]], na erbech spolupracoval sochař [[Ladislav Kofránek]]. V 50. letech byla opravena jižní předsíň s novými vraty a zádveřím podle návrhu architekta [[Jan Sokol (architekt)|Jana Sokola]].
''Zajímavým paradoxem je, že tuto dominantu Pražského hradu pomáhal vlastníma rukama dostavovat sám budoucí prezident republiky Antonín Zápotocký. Ten byl totiž vyučeným kameníkem a mezi lety 1910'' – ''1914 pracoval právě jako kameník na dostavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě. To ještě netušil, že dostavuje dominantu svého budoucího sídla.''
=== Po roce 1989 ===
| |||