Operace Bagration: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Článek 3 Čtvrtá Ženevská úmluva, útoky proti osobní důstojnosti - https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_%C5%BDenevsk%C3%A1_%C3%BAmluva značka: editace z Vizuálního editoru |
správně skupina armád |
||
Řádek 29:
[[Soubor:1944 kapitulation witebsk vasilevsky chernyakovski gollwitzer.jpg|thumb|Generálporučík [[Alfons Hitter]] kapituluje před generálem [[Ivan Čerňachovský|Čerňachovským]] a maršálem [[Alexandr Vasilevskij|Vasilevským]] po bitvě o [[Vitebsk]]]]
Jak správně Sověti předpokládali, část německých sil z [[Ukrajina|Ukrajiny]] byla přemístěna na pomoc obraně v Bělorusku. Dne 13. července proto zahájila vojska 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv|I. S. Koněva]] útok na [[Lvov]] a [[Sandoměř]] - [[Lvovsko-sandoměřská operace|Lvovsko-sandoměřskou operaci]]. V polovině července obsadila [[Rudá armáda]] hlavní město [[Litva|Litvy]] [[Vilnius]] (Vilno) a pokračovala v útoku v Pobaltí, přičemž cílem mělo být odříznutí [[
[[3. běloruský front]] obsadil [[Kovno]] a [[Vilnius|Vilno]] a pronikal až k hranicím [[Východní Prusko|Východního Pruska]], 1. běloruský front prolomil u [[Kovel]]u německou obranu a 24. července vstoupila jeho vojska do polského města [[Lublin]]. Na Ukrajině pronikla [[Rudá armáda]] 29. července až k [[Visla|Visle]], vstoupila na polské území a na jihu si připravila dobrou pozici na osvobození [[Moldávie|Moldavské]] SSR a na útok na [[Rumunsko]]. Koncem července postoupily jednotky Rudé armády a polské východní armády až k [[Varšava|Varšavě]], kde [[1. září]] vypuklo [[Varšavské povstání|povstání]]. Zde se názory historiků na další vývoj liší. Dle názoru jedněch [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] nechal zastavit boje a povstání nekomunistického polského odboje utopit v krvi. Jiní historikové oponují tím, že sovětská a polská vojska se pokoušela o útoky na [[Varšava|Varšavu]], ovšem byla odražena zkonsolidovanou německou obranou. Je nutno brát i v úvahu, že po více jak čtyřicetidenním útoku, kdy Rudá armáda překonala několik set kilometrů a svedla těžké boje, byli již vojáci unaveni, bylo třeba doplnit početní stavy, zajistit zásobování vojsk. Rudá armáda ovšem dlouho odmítala byť jen poskytnout povstalcům přísun zbraní a střeliva. Dílčí boje trvaly ještě do [[29. srpen|29. srpna]], ale sovětská vojska již žádných výrazných úspěchů nedosáhla a fronta se stabilizovala.
| |||