Geografie Číny: Porovnání verzí

Charakteristickým znakem reliéfu Číny je stupňovité snižování směrem od [[Himálaj]]e na západě podél veletoků [[Žlutá řeka]] a [[Jang-c’-ťiang]] k Tichému oceánu na východě. Ke geologicky nejstabilnějším oblastem patří: [[Tarimská pánev]], [[Ordos]], [[Jižní Čína (kontinent)|Jihočínský masiv]] apod. Současný reliéf byl ve značné míře vytvořen alpinským vrásněním v třetihorách. Tato horotvorná činnost měla za následek vznik "mladých" nestabilních pohoří - [[Altaj (pohoří)|Altaj]], [[Kchun-lun-šan|Kchun-lun]], [[Nan-šan]]. Přibližně jednu třetinu povrchu tvoří pohoří, přičemž většina z nich je orientována ve východo-západním směru. Výjimku tvoří například horstva ve východním [[Tibet|Tibetu]]u, která se táhnou od severu na jih a pohoří při čínsko-korejských hranicích, probíhající ze severovýchodu na jihozápad.

Na jihozápadě se nachází [[Tibetská náhorní plošina]], se svou rozlohou 2200000 km² a průměrnou nadmořskou výškou 4500 m se řadí k nejrozlehlejším a nejvýše položeným oblastem světa. Z jižní a jihozápadní strany ji obklopují Transhimaláje a HimalájeHimálaje, kde se v nadmořské výšce 8848 m vypíná nejvyšší bod země i světa - štít [[Mount Everest]]. Západní hranici lemují horská pásma [[Pamír]] a [[Karákóram]], známý ledovci vskytujícími se ve výšce nad 2900 m n. m. a dlouhými místy 40–60 km. Mohutné pásmo Kchun-lun, dosahující nadmořské výšky kolem 6000 m, obepíná Tibetskou náhorní plošinu ze severu a spolu s pohořími [[Altyn-tagh]] a Nan-šan ohraničují Chajdamskou pánev.

Říční síť je dlouhá cca 220 000 km; svou hustotou je rozmístěna nerovnoměrně. K bezodtokovým oblastem patří necelá třetina území Číny. Reliéf země má za následek fakt, že většina řek teče od západu na východ a vlévá se do Tichého oceánu ([[Jang-c’-ťiang]], [[Žlutá řeka]], Jü-ťiang). Úmoří Indického oceánu zabírá asi desetinu rozlohy, přičemž zde patří zejména oblasti jižního [[Tibet|Tibetu]]u odvodňované řekami [[Indus]], [[Brahmaputra]] a Nu-ťiang. Některé části severozápadní Číny patří do povodí řeky [[Irtyš]], jejíž vody se vlévají do Severního ledového oceánu.

Podle režimu řek lze Čínu rozdělit na několik oblastí. Zde hraje důležitou roli tzv. kontinentální stupeň - myšlená čára procházející orientačně městy [[Peking]], [[Luo-jang]] a [[Kuej-jang]]- který tvoří jeden z nejdůležitějších "schodů" asijské pevniny, stupňovitě klesající směrem k Tichému oceánu. Na západ od kontinentálního stupně, zapříčiňujícího vznik vodopádů na řekách jím protékajících, je většina řek vysokohorského typu; svého maxima dosahují v létě z tajícího sněhu a z ledovců, přičemž v HimalájiHimálaji se stav řek zvyšuje před monzunovým obdobím. Východně od kontinentálního stupně tečou monzunové řeky smíšených lesů subtropického pásma, mající dostatek vody během období letních dešťů a naopak s nedostatkem vody v období sucha. Pro pouštní oblasti severní Číny ([[Taklamakan]], [[Gobi]]) jsou typické řeky poušti a polopoušti mírného pásma s dlouhodobě suchými koryty. Na severovýchodě jsou řeky lesostepní a stepní zóny s výraznými jarními povodněmi a minimem odtoku v létě a zimě. V pohraniční oblasti severovýchodní Číny lze nalézt horské řeky [[Niva (geomorfologie)|nivální]] zóny horské tundry a tajgy, v létě dosahující maxima z tajícího ledu, v zimě zamrzající - [[Amur]] (Chej-lung-ťiang, 黑龙江), [[Ussuri]] (Wu-su-li-ťiang, 乌苏里江).

Ve výšce 4876 m n. m. v oblasti [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošiny]] pramení, se svou délkou dosahující 6300 km, třetí nejdelší řeka světa Jang-c`-ťiang. Plocha odvodňovaná tímto veletokem má rozlohu 1 800 000 km². "Rovník Číny", jak byla řeka díky své důležitosti nazvaná, umožňuje svou hloubkou, místy dosahující přes 180 m, oceánským lodím plavit se až do vnitrozemského [[Wu-chan|Wu-chanu]]u, což z ní dělá nejvýznamnější dopravní tepnou Číny. Na řece je postavena největší přehrada na světě, [[Tři soutěsky (přehradní nádrž)|Tři soutěsky]]. Jang-c`-ťiang ústí do Východočínského moře, její delta, která se každých 64 let zvětšuje o 2,58 km², se nachází severně od města [[Šanghaj]].

Druhou nejdůležitější řekou je [[Žlutá řeka]]. V povodí této 5464 km dlouhé řeky žije 120 milionů lidí. Řeka protéká sprašovou oblastí, kde se získává množství žlutavého jílovitého bahna. Podle něj je pojmenována tato řeka i moře (Žluté - Pochajský záliv), do kterého se vlévá. V každém krychlovém metru vody unáší Žlutá řeka 37 kg sedimentů, což je světový unikát. Kvůli častým záplavám a ustavičnému zanášení se dolního toku změnila řeka mnohokrát své řečiště - za posledních 3 000 let 26-krát26krát.

[[Soubor:Average_annual_precipitation_in_ChinaAverage annual precipitation in China(English).png|thumbnáhled|Průměrné roční srážky v Číně]]

Podnebí jižní Číny, která leží v subtropickém a tropickém pásmu, je do značné míry ovlivněno letním [[Monzun|monzunemmonzun]]em, který přináší srážky a způsobuje záplavy, které se střídají s obdobími sucha v zimních měsících. Výkyvy teplot (přes den i v průběhu roku) jsou ve srovnání se zbytkem Číny podstatně menší. V porovnání se severem je zde větší počet teplých měsíců (cca. 8 a více), což vytváří příznivé podmínky pro zemědělství. V charakteru podnebí jižní Číny hraje kromě monzunů roli jednak pás subtropického maxima oddělující oblast proudění západních větrů od pasátové oblasti, který jí prochází, ale i tajfuny přicházející od [[Filipíny|Filipín]].

[[Kategorie:Geografie Číny| ]]