Fonograf: Porovnání verzí

V Čechách došlo poprvé k nahrávání hlasů známých herců a pěvců z divadel na fonografické válečky v [[Fotografický ateliér|ateliéru]] fotografa [[Jan Tomáš|Jana Tomáše]].<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1891,fonograf-v-atelieru-jana-tomase,367.html</ref>

 

Váleček byl zhotoven z [[Kovy|kovu]] a byla do něj [[soustružení|vysoustružena]] spirálová drážka, která vedla jehlu. Edison přes tento váleček u svého původního přístroje nalepil [[staniol]] (u pozdějších fonografů se namísto staniolu používala vrstva vosku). Záznam se prováděl přes kovový [[trychtýř]], který zesiloval [[zvuk]] a dno měl přelepené [[membrána|membránou]] (původně z [[plynový měchýř|rybího plynového měchýře]]). Na konci membrány byla přilepená [[jehla]]. Při záznamu se akustické kmity membrány přenášely na jehlu a ta protlačovala staniol. Při snímání se naopak kmity jehly přenášely na membránu a ta kmitáním vytvářela zvuk.