Veles: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
smazaní Velešnice |
m doplněna literatura značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
Rok=2015}}
'''Veles''' či '''Volos''' je [[Seznam slovanských bohů|slovanský bůh]] s širokým okruhem působnosti. Jeho funkce boha [[Tur domácí|skotu]] souvisí s bohatstvím, ale především s pozicí vládce [[podsvětí]], které bylo představované jako louka, kde pasou duše lidí. Jako vládce podsvětí je zachycen také v knize Ivana Hudce, kde je spojován s bohyní [[Živa (bohyně)|Živou]]. Zároveň byl božstvem [[magie]], vědění, [[Věštec|věštění]] a [[Poezie|básnictví]]; a jako strážce předělu mezi světem živých a mrtvých také bohem divočiny, lovu, zvířat a přeměňování se v ně. Byl také ručitelem smluv, trestající jejich nedodržení. Proto je v knize Bohové a bohyně v nás zmiňován jako archetyp strážce řádu, práva a plynutí času.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Řezáčová|jméno = Zuzana|příjmení2 = Lukášková|jméno2 =|titul = Bohové a bohyně v nás|vydání = 1.|vydavatel = Zoner Press|místo = Brno|rok = 2016|počet stran = 176|strany = 139 - 143|isbn = 978-80-7413-324-4}}</ref>
Vedle [[Perun|Peruna]] patřil pravděpodobně mezi nejvýznamější slovanská božstva. Ačkoli dobové písemné prameny o něm pocházejí pouze z [[Východní Slované|východoslovanského]] prostředí na základě jiných zdrojů, například lidové kultury a toponymie, lze předpokládat že byl bohem všeslovanským. Jeho nejbližší analogií je baltský bůh podsvětí [[Velnias]], vzdálenější pak védský [[Varuna]], severský [[Ódin]], galský [[Esus]] a řecký [[Hermés]]. Během [[christianizace]] zaujal jeho místo především světci jako [[Svatý Blažej|Blažej]], [[Svatý Mikuláš|Mikuláš]], [[Svatý Jiří|Jiří]] a [[Svatý Sáva|Sáva]], jindy zas byl ztotožněn s čertem či přímo Ďáblem.
Řádek 373:
| isbn = 80-7038-187-6
}}
*Ivan Hudec, ''Báje a mýty starých slovanů'', Slovart, 1994
*Zuzana Řezáčová Lukášková, Bohové a bohyně v nás, Zoner Press, 2016. <nowiki>ISBN 978-80-7413-324-4</nowiki>.
== Externí odkazy ==
| |||