|
==Odkaz==
Stribog se stejně jako ostatní slovanští bohové vyskytuje i v [[beletrie|beletrii]]. Nejčastěji figuruje jako bůh větru, například v pohádkové knize [[Ivan Hudec|Ivana Hudce]] Báje a mýty starých Slovanů. Jako takového ho proto můžeme použít (stejně jako jiné pohádkové postavy) k práci s archetypy.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Řezáčová|jméno = Zuzana|příjmení2 = Lukášková|jméno2 =|titul = Bohové a bohyně v nás|vydání = 1.|vydavatel = Zoner Press|místo = Brno|rok = 2016|počet stran = 176|strany = 148 - 151|isbn = 978-80-7413-324-4}}</ref>
{{Spoiler}}
Stribog vylíčen jako samotářský bůh větruavětru a je spojován s milostnou aférou, neboť miloval [[Chors]], bohyni měsíce a noční oblohy. Chors však miluje boha [[Radegast|Radhosta]]. Aby tedy Stribog Chors získal, ukradl potají plášť boha Radhosta a k ránu se vkradl do komnat, po celé noci znavené Chors. Ta lest neprokoukla a nechala se svést. Bůh Radhost zuřil, avšak ne pro počestnost Chors, ale pro ukradený plášť, který ráno našel pohozený na svém trůně, zatímco ho celou noc hledal. Chors se cítila podvedaná, osamělá a začala se bát o dítě, které již cítila pod srdcem. Prosila o milost pro svou holčičku a navrhovala, že by mohla být bohyní období mezi létem a zimou. Avšak hlavní Bůh Svarožic rozhodl. Vzal ještě nenarozenou bohyni do svých rukou a nechal ji rozplynout se slovy „Budiž rozplynuta, ty, jež nejsi ani plod léta, ani plod zim.“ Ozvěna ještě dlouho opakovala jeho poslední slova plod zim, plod zim, plodzim, podzim, podzim... až si ta slova všichni zapamatovali. A tak období mezi létem a zimou nemá bohyni, ale má název. A protože nemá bohyni, perou se o toto období Živa s Morenou. Když je ještě hezky, vyhrává Živa a když převládnou plískanice, zavládne Morena. A Chors? Ta tajně miluje pozemskou ženu od Dunaje Pizamar, ve které vidí svou ztracenou dceru.<ref name="hudec">*Ivan Hudec, ''Báje a mýty starých slovanů'', Slovart, 1994</ref>
{{Endspoiler}}
|
