Karel Wiesenfeld: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění citací a odstranění šablony pracuje se. |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - umělec
| jméno = Karel Wiesenfeld
Řádek 14 ⟶ 13:
| povolání = [[architekt]], [[Stavebnictví|stavitel]], [[pedagog]]
| hnutí =
| reprezentativní díla = oprava [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Přední Kopanina)|kostela svaté Maří Magdalény]] v [[Přední Kopanina|Přední Kopanině]]
| mecenáši =
| ovlivněný = Georg Fischer
| vliv na = [Josef Zítek]], [[Josef Schulz]], [[Josef Mocker]], [[Josef Niklas]], [[Josef Kudláček]], [[Josef Pilař]], [[Jiří Pacold]], [[Alfred Kirpal]], [[Damascus Franz Deworetzky]], [[Jan Zeyer]], [[Antonín Wiehl]]
| vliv na = ▼
| ocenění =
| podpis =
Řádek 47 ⟶ 46:
== Život a dílo ==
[[File:Theresianische Militaerakademie DSC 6487w.jpg|left|thumb|Theresianische Militaerakademie]]
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| titul = Antonín Wiehl. In:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách
| vydavatel = Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet_stran = 768
| strany = 713
| isbn = 80-200-0969-8
| jazyk = česky
| příjmení2 = Naňková
| jméno2 = Věra
| příjmení3 = Zahradník
| jméno3 = Pavel
| autor3 = Vítovský
| odkaz_na_autora = Jakub
| spoluautoři = et al
| editoři = Pavel Vlček
| redaktoři = Jaroslav Havel, Běla Trpišovská
| vydání = První
}}</ref> Tím získal teoretické znalosti pro technické inženýrství, které pak ve svém pedagogickém působení na technice prosazoval.
== Pedagogická činnost ==
[[File:CVUT Karlovo namesti.jpg|thumb|Polytechnika na Karlově náměstí]]
1. 11. 1829 zahájil Karel Wiesenfeld pedagogickou dráhu jako suplent na katedře stavitelství pražské polytechniky. Teprve 17. 7. 1838 byl jmenován řádným profesorem stolice stavitelství. Na pražské polytechnice přispěl k orientaci výuky pozemního stavitelství na přírodní a technické vědy. Za čtvrtstoletí jeho pedagogického působení byla jeho žáky většina českých stavitelů a architektů 2. poloviny 19. století.<ref name="Vlček-Wiesenfeld">{{Citace monografie
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
Řádek 107 ⟶ 127:
| redaktoři = Jaroslav Havel, Běla Trpišovská
| vydání = První
}}</ref>Jeho nástupcem se stal [[Josef Zítek]], který byl od 6. listopadu 1864 jmenován profesorem pražské techniky. <ref name="Wirth6">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
Řádek 121 ⟶ 141:
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref> Zítek do Prahy přichází z Vídně společně s profesorem Josefem Niklasem a přináší z Vídně i svěží a moderní umělecké pojetí architektury v duchu nastupující novorenesance. Odchod Wiesenfelda přichází v době reorganizace pražské polytechniky k 23. 11. 1863. V té době také vznikají samostatné stolice architektury a vodního a silničního (pozemního) stavitelství. Wiesenfeld je v té době považován již za relikt 1. poloviny 19. století. <ref name="Wirth6">{{Citace monografie
}}</ref>▼
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 6
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
▲}}</ref>
== Odborná činnost ==
Řádek 160 ⟶ 194:
| jazyk = německy
}}</ref> ke kterému byla připojena i stať Václava Vladivoje Tomka "Kurze Geschichte der Stadt Prag". V roce 1836 byl vykonával práci vědeckého sekretáře průmyslové výstavy v Praze, posuzoval výstavbu řetězového mostu v Praze.
Jako projektant realizoval v letech 1852 - 1858 pouze návrh opravy [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Přední Kopanina)|kostela svaté Maří Magdalény]] v [[Přední
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| |||