Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 66 bajtů ,  před 3 lety
odkaz
| teplota vznícení = Není vznítitelný
}}
 
'''Fosgen''', nazývaný též '''dichlorid karbonylu''', '''chlorid karbonylu''', '''karbonyldichlorid''', '''karbonylchlorid''', '''oxychlorid uhličitý''', '''chlorid [[kyselina chlormravenčí|kyseliny chlormethanové]]''' nebo '''dichlorid [[kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]]''', je prudce [[jed]]ovatý, [[Dusivé bojové otravné látky|dusivý]] bezbarvý [[plyn]], mnohem nebezpečnější než [[chlor]]. Když je velmi silně zředěn, [[vůně|zapáchá]] jako shnilé brambory.
 
== Příprava ==
 
Vzniká slučováním [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] s  chlorem za [[teplota|teploty]] od 130 °C do 150 °C za přítomnosti [[katalyzátor]]u, kterým je v této reakci aktivní uhlí nebo houbovitá [[platina]]
 
:CO + Cl<sub>2</sub> → COCl<sub>2</sub>,
== Chemické reakce ==
 
Působením vody se za normální teploty zvolna, za zvýšené teploty rychleji, [[hydrolýza|hydrolyzuje]] za vzniku [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] a [[kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] resp. [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]
 
:COCl<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>O → H<sub>2</sub>CO<sub>3</sub> + 2 HCl,
vzniká ''diethylester kyseliny uhličité''.
 
Reakcí s &nbsp;[[alkeny]] (olefiny) vznikají chloridy chlorovaných karboxylových kyselin, např. [[adice|adicí]] fosgenu na [[ethen]] (ethylen)
 
:COCl<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>C=CH<sub>2</sub> → Cl–CH<sub>2</sub>–CH<sub>2</sub>–COCl
== Použití ==
 
Vysoká reaktivita fosgenu, který snadno uvolňuje aktivní (atomární) chlor, se využívá v &nbsp;organické syntéze k &nbsp;přípravě chlorovaných derivátů, případně k &nbsp;vnášení karbonylové skupiny –CO– do organických sloučenin.
 
Za [[první světová válka|první světové války]] byl použit jako [[chemické zbraně|bojový plyn]].
 
== Jedovatost ==
Hlavním cílovým orgánem jsou [[plíce]]. Fosgen dráždí [[kůže|kůži]] a zejména [[oko|oči]]. Není známo, že by docházelo k systémové absorpci, při kontaktu s &nbsp;tkání probíhá ihned [[hydrolýza]].<ref name="pim" />
 
Proces hydrolýzy je hlavní příčinou jedovatého účinku na lidský organizmus; ve styku s &nbsp;vlhkostí [[sliznice|sliznic]] se podle uvedených rovnic rozkládá (případně může být rozkladným produktem také [[chlor]]). Rozkladné produkty reagují s &nbsp;volnými [[Aminyaminy|aminoskupinami]] –NH<sub>2</sub>, [[hydroxyl]]ovými skupinami –OH nebo [[sulfhydryl]]ovými skupinami –SH v molekulách [[bílkovina|bílkovin]] v buněčných membránách. Oba efekty vedou k porušení membrán oddělujících v plicích vzduch od krve a v konečném důsledku ke vzniku [[plicní edém|plicního edému]], který bývá příčinou smrti.<ref name="pim" />
 
Koncentrace 500 až 800&nbsp;[[ppm]] je smrtelná ([[smrtelná dávka|LC<sub>50</sub>]]) při expozici po dobu 1&nbsp;minuty. Koncentrace 200&nbsp;ppm může procházet přes bariéru vzduch-krev a způsobovat srážení krve. Koncentrace nad 50&nbsp;ppm se považují za téměř jistě smrtelné. Při koncentracích 2 - 5&nbsp;ppm se projeví příznaky otravy, dlouhé expozice mohou být životu nebezpečné. Koncentrace 0,5&nbsp;ppm po dobu 2&nbsp;hodin vyvolává u [[potkan]]ů zřetelné změny v plicní tkáni.<ref name="pim" />
 
== Historická poznámka ==
Fosgen poprvé připravil v roce [[1812]] [[Anglie|anglický]] chemik [[John Davy]]. V roce [[1917]] v průběhu první světové války použila [[Německo|německá]] armáda v &nbsp;[[Bitva u Verdunu|bitvě u Verdunu]] [[Granát (zbraň)|granáty]] plněné kapalným fosgenem. Přestože v období před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] všechny mocnosti vyrobily značné zásoby dělostřelecké munice a leteckých bomb plněných fosgenem, nebyl v &nbsp;průběhu války fosgen již bojově použit. Dnes je považován jako bojový prostředek za zastaralý a byl nahrazen modernějšími bojovými látkami. Vzhledem k jeho snadné dostupnosti (je vyráběn jako surovina pro chemický průmysl) není však vyloučeno jeho zneužití.
 
== Původ jména ==