Verze z 10. 2. 2016, 21:45 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 269 editací m mínus ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 3. 2016, 18:26 editovat zrušit editaci M97uzivatel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 76 327 editací odkaz Přejít na další porovnání →
Řádek 47: \| teplota vznícení = Není vznítitelný }} '''Fosgen''', nazývaný též '''dichlorid karbonylu''', '''chlorid karbonylu''', '''karbonyldichlorid''', '''karbonylchlorid''', '''oxychlorid uhličitý''', '''chlorid [[kyselina chlormravenčí\|kyseliny chlormethanové]]''' nebo '''dichlorid [[kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]]''', je prudce [[jed]]ovatý, [[Dusivé bojové otravné látky\|dusivý]] bezbarvý [[plyn]], mnohem nebezpečnější než [[chlor]]. Když je velmi silně zředěn, [[vůně\|zapáchá]] jako shnilé brambory. == Příprava == Vzniká slučováním [[oxid uhelnatý\|oxidu uhelnatého]] s  chlorem za [[teplota\|teploty]] od 130 °C do 150 °C za přítomnosti [[katalyzátor]]u, kterým je v této reakci aktivní uhlí nebo houbovitá [[platina]] :CO + Cl<sub>2</sub> → COCl<sub>2</sub>, Řádek 61 ⟶ 62: == Chemické reakce == Působením vody se za normální teploty zvolna, za zvýšené teploty rychleji, [[hydrolýza\|hydrolyzuje]] za vzniku [[kyselina chlorovodíková\|kyseliny chlorovodíkové]] a [[kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] resp. [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] :COCl<sub>2</sub> + 2 H<sub>2</sub>O → H<sub>2</sub>CO<sub>3</sub> + 2 HCl, Řádek 77 ⟶ 78: vzniká ''diethylester kyseliny uhličité''. Reakcí s  [[alkeny]] (olefiny) vznikají chloridy chlorovaných karboxylových kyselin, např. [[adice\|adicí]] fosgenu na [[ethen]] (ethylen) :COCl<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>C=CH<sub>2</sub> → Cl–CH<sub>2</sub>–CH<sub>2</sub>–COCl Řádek 85 ⟶ 86: == Použití == Vysoká reaktivita fosgenu, který snadno uvolňuje aktivní (atomární) chlor, se využívá v  organické syntéze k  přípravě chlorovaných derivátů, případně k  vnášení karbonylové skupiny –CO– do organických sloučenin. Za [[první světová válka\|první světové války]] byl použit jako [[chemické zbraně\|bojový plyn]]. == Jedovatost == Hlavním cílovým orgánem jsou [[plíce]]. Fosgen dráždí [[kůže\|kůži]] a zejména [[oko\|oči]]. Není známo, že by docházelo k systémové absorpci, při kontaktu s  tkání probíhá ihned [[hydrolýza]].<ref name="pim" /> Proces hydrolýzy je hlavní příčinou jedovatého účinku na lidský organizmus; ve styku s  vlhkostí [[sliznice\|sliznic]] se podle uvedených rovnic rozkládá (případně může být rozkladným produktem také [[chlor]]). Rozkladné produkty reagují s  volnými [[~~Aminy~~aminy\|aminoskupinami]] –NH<sub>2</sub>, [[hydroxyl]]ovými skupinami –OH nebo [[sulfhydryl]]ovými skupinami –SH v molekulách [[bílkovina\|bílkovin]] v buněčných membránách. Oba efekty vedou k porušení membrán oddělujících v plicích vzduch od krve a v konečném důsledku ke vzniku [[plicní edém\|plicního edému]], který bývá příčinou smrti.<ref name="pim" /> Koncentrace 500 až 800 [[ppm]] je smrtelná ([[smrtelná dávka\|LC<sub>50</sub>]]) při expozici po dobu 1 minuty. Koncentrace 200 ppm může procházet přes bariéru vzduch-krev a způsobovat srážení krve. Koncentrace nad 50 ppm se považují za téměř jistě smrtelné. Při koncentracích 2 - 5 ppm se projeví příznaky otravy, dlouhé expozice mohou být životu nebezpečné. Koncentrace 0,5 ppm po dobu 2 hodin vyvolává u [[potkan]]ů zřetelné změny v plicní tkáni.<ref name="pim" /> Řádek 99 ⟶ 100: == Historická poznámka == Fosgen poprvé připravil v roce [[1812]] [[Anglie\|anglický]] chemik [[John Davy]]. V roce [[1917]] v průběhu první světové války použila [[Německo\|německá]] armáda v  [[Bitva u Verdunu\|bitvě u Verdunu]] [[Granát (zbraň)\|granáty]] plněné kapalným fosgenem. Přestože v období před [[druhá světová válka\|druhou světovou válkou]] všechny mocnosti vyrobily značné zásoby dělostřelecké munice a leteckých bomb plněných fosgenem, nebyl v  průběhu války fosgen již bojově použit. Dnes je považován jako bojový prostředek za zastaralý a byl nahrazen modernějšími bojovými látkami. Vzhledem k jeho snadné dostupnosti (je vyráběn jako surovina pro chemický průmysl) není však vyloučeno jeho zneužití. == Původ jména ==

Fosgen: Porovnání verzí