Buloňský lesík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie |
m sjednocení souřadnic (likvidace {{Geo_cz}}); kosmetické úpravy |
||
Řádek 8:
Boulogneský lesík dal založit Napoleon III, krátce poté, co uskutečnil puč a jmenoval se francouzským císařem (1852). Během svého exilu v Londýně, jej zaujal Hyde Park, jeho jezera a potoky a jeho popularita u Londýňanů všech společenských tříd. <ref>Patrice de Moncan, ''Les Jardins du Baron Haussmann, '' p. 9</ref> V té době měla Paříž jen čtyři veřejné parky – Tuileries, Lucemburské zahrady, Palais Royale, a Jardin des Plantes, to vše v centru města. Napoleon III se do plánování nového parku osobně zapojil.
Jeho nový prefekt Baron [[Georges-Eugène Haussmann]] naplánoval zlepšení městské dopravy zbudováním nových bulvárů, zkvalitnění městského zdraví novým systémem distribuce vody a kanalizací, a také vytvářením zelených ploch pro rekreaci rychle rostoucího počtu obyvatel Paříže. V roce 1852 Napoleon daroval na zbudování parku pozemek pro Bois de Boulogne a Bois de Vincennes, který oficiálně patřil jemu. Stavba parku byla vedena na státní náklady.<ref>J. M. Chapman and Brian Chapman , ''The Life and Times of Baron Haussmann: Paris in the Second Empire'' ([[Weidenfeld & Nicolson]]) 1957:89.</ref>
První plán pro Boulogneský lesík byl vypracován podle návrhu architekta [[Jacquese Hittorff]]a a zahradního architekta [[Louis-Sulpice Varé]], který navrhl francouzské přírodně krajinářský zahrady na několika slavných zámcích. Jejich plán vyžadoval dlouhé přímé aleje křižující park, a jak císař žádal, jezera a dlouhý říční tok se zátočinami a meandry, podobný jezeru [[Serpentine]] v londýnském [[Hyde Park (Londýn)|Hyde Parku]]. Bohužel, Varé tento úkol zpackal. Nevzal v úvahu rozdíl ve výšce mezi začátek proudu a koncem toku. Pokud by jeho plán byl realizován, horní část toku by byla prázdná ale spodní část úpravy by byla úplně pod vodou. Když Haussmann viděl částečně hotový říční tok, viděl okamžitě problém a chtěl převýšení změřit. Odmítl služby Varého a Hittorffa, a navrhl řešení sám. Dal vytvořit horní jezero a nižší jezero, rozdělené vyvýšenou silnicí, která slouží jako hráz. Kaskáda umožňuje, aby voda mohla proudit mezi jezery. Tato úprava je zde tak do počátku 21.století.<ref>George-Eugène Haussmann, ''Les Mémoires'', Paris (1891), cited in Patrice de Moncan, p. 24.</ref>
Řádek 20:
Stavba parku byl obrovský inženýrský projekt, který trval pět let. Horní a dolní jezera byly vykopány a země se navršena jako ostrovy a kopce. Skály byly přeneseny z Fontainbleau, byly vytvořeny kaskády a umělá jeskyně. Čerpadla u [[Seina|Seiny]] nemohla poskytnout dostatek vody k vyplnění jezera a zavlažovat park, takže byl vytvořen nový kanál s cílem svést vodu z řeky Ourcq od Monceau do horního jezera v Blois. Ovšem to nestačilo. Byly tedy vyvrtány artéské studny 586 metrů hluboké v rovině Passy, které dodávaly 20.000 m<sup>3</sup> vody denně. Práce byly dokončeny v roce 1861.<ref>Patrice de Moncan, p. 60</ref> V parku bylo položeno šedesátšest kilometrů potrubí, s kohoutkem každých třicet nebo čtyřicet metrů, celkem 1600 kohoutky.
Alphand vedl také vybudování síť cest, silnic a stezek pro spojení zajímavých míst v parku. .<ref>Patrice de Moncan, Les Jardins du Baron Haussmann, p. 60</ref> Výsadba parku byla úkolem nového hlavního zahradníka a krajinářského architekta, [[Jean-Pierre Barillet-Deschamps]]e, který už spolupracoval s Haussmannem a Alphandem v Bordeaux. Jeho zahradníci zasadili 420.000 stromů, včetně [[habr]]ů, buků, líp, [[jírovec|kaštanů]], [[cedr]]ů a [[jilm]]ů a odolných exotických druhů, jako například [[sekvoj]]e a tisíce květin.
Park byl navržen tak, aby více než malebná krajina. Bylo vytvořen jako místo pro zábavu a rekreaci se sportovišti, kavárnami, galeriemi, střelnicemi, jízdárnami, možnostmi vodních sportů na jezerech a dalších atrakcí. V roce [[1855]] byl [[Gabriel Davioud]], absolvent École des Beaux-Arts, byl jmenován hlavním inspektorem architektonických staveb města Paříže a hlavním architektem zahrad a parků. Byl pověřen návrhy dvaceti čtyř pavilonů, kaváren, vrátnic, přístavů pro lodičky a budek. Navrhl vrátnice pro strážce, které vypadaly jako stylové chaty. Získal skutečné švýcarské chaty postavené ze dřeva ve Švýcarsku a dal je převézt do Paříže, kde byly smontovány na ostrově v jezeře a staly se z nich restaurace. Postavil další restaurace vedle nejmalebnější atrakce, Velké kaskády. Navrhl umělé jeskyně vyrobené z hornin a cementu. Mosty a zábradlí z cementu který byl upraven tak, aby vypadal jako dřevo.
Na jižním konci parku, na planině Longchamp, dal Davioud obnovit zničený [[větrný mlýn]], který byl přežívajícím pozůstatkem opatství Longchamp.
Řádek 34:
=== Château de Bagatelle ===
{{Viz též|Château de Bagatelle}}
Zahrady kolem zámečku Château de Bagatelle, stavby původně vybudované jako přístřeší při lovu, přestavěném na pavilon ve stylu napodobujícím italskou renesanční architekturu byly založeny ve stylu anglického nebo angločínského parku. Byly upraveny [[Jean-Claude Nicolas Forestier]]em. Jsou místem každoroční výstavy Concours international de roses nouvelles de Bagatelle, mezinárodní soutěže nových odrůd růží organizované městem Paříž v červnu každého roku.
=== Jardin des Serres d'Auteuil ===
Řádek 42:
=== Jardin du Pré-Catelan ===
{{Viz též|Jardin du Pré-Catelan}}
V Jardin du Pré-Catelan je stále ještě několik pozůstatků, které pamatují jeho počátky. Majestátní červený [[buk lesní|buk]] (''Fagus sylvatica'') patřící mezi kultivary 'Purpurea' Group, který byl vysázen v roce 1782. [[Sekvojovec obrovský]] strom zasazený v roce 1872, starý bufet postavený Gabrielem Davioudem, Grand Restaurant postavený Guillaume Tronchetem v roce 1905, a [[William Shakespeare|Shakespearovská zahrada]], vytvořená v roce 1953 na místě starého květinového divadla. Pět různých úprav obsahuje všechny stromy, keře a květiny uvedené v Shakespearových hrách.
== Odkazy ==
Řádek 54:
* [http://www.oecd.org/document/63/0,2340,en_2649_201185_1956607_1_1_1_1,00.html Michael Oborne: „History of the Château de la Muette“ v Bouloňském lesíku]
{{Souřadnice|48.8647222|2.2508333|zobrazení=top}}
{{Pahýl}}
| |||