Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Přírodní podmínky: Zubr není v přírodě vyhynulý - viz. Bělovežský prales. - (oprava) značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m sjednocení souřadnic (likvidace {{Geo_cz}}); kosmetické úpravy |
||
Řádek 7:
'''Vojenský újezd Mladá''' je zrušený [[vojenský újezd]] s [[letiště]]m, rozsáhlým areálem kasáren, civilních bytů a dalších objektů, jenž se rozkládal na částech území moderních [[okres]]ů [[okres Mladá Boleslav|Mladá Boleslav]] a [[okres Nymburk|Nymburk]]. Areál s bývalým letištěm se v současnosti rozkládá převážně na území středočeské obce [[Milovice]], malá část pak na území sousední obce [[Straky]]. Další výše zmíněné nemovitosti leží rovněž převážně na území Milovic.
== Historie ==
Výcvikový prostor byl založen roku [[1904]], kdy [[Rakousko|rakouská]] [[armáda]] zabrala 3465 ha půdy, aby zde vytvořila cvičiště pro velká polní cvičení, byla zde i [[střelnice]]. O rok později bylo ve zdejším táboře už 2000 osob. Obec [[Mladá]], která ležela uvnitř výcvikového prostoru, byla nuceně vysídlena v říjnu 1905. Ruiny vesnice posloužily při cvičné střelbě, ruina kostela byla zničena až v 50. letech. V době [[První světová válka|1. světové války]] byli ve zdejším barákovém táboře drženi [[Itálie|italští]] a [[Rusko|ruští]] zajatci. Ti italští zde mají dokonce svůj vojenský hřbitov. Prostor využívala též armáda za [[1. republika|1. republiky]]. Ruiny vesnice později posloužily při cvičné střelbě. Od roku [[1921]] je v provozu též vojenská železniční trať z [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]], uváděná dnes pod číslem [[Železniční trať Lysá nad Labem – Milovice|232]]. Mezi válkami zde bylo zřízeno i vojenské letiště [[letiště Milovice - Boží Dar|Boží Dar]]
Od roku [[1939]] prostor využívala německá armáda a rozšířila jej o několik vysídlených obcí v okolí. V té době se zde také natáčely filmy německé válečné propagandy, které pak byly ve filmových týdenících vydávány za záběry z východní fronty. Ke konci války se sem dostávaly vojenské pluky, utíkající před [[rudá armáda|rudou armádou]] do amerického zajetí, byl zde i [[obrněný vlak]], kterým se během pražského povstání vojáci SS snažili zasáhnout do bojů v Praze. Po skončení války se hranice cvičiště vrátily do předválečné podoby.
Usnesením [[Vláda České republiky|vlády ČSR]] ze dne 6.6.1950 byl z dosavadního [[vojenský tábor|vojenského tábora]] vytvořen ke dni 1.7.1950 [[vojenský újezd]] [[Mladá]]. Dalším usnesením [[Vláda České republiky|vlády ČSR]] ze dne 5.2.1952 bylo území újezdu rozšířeno; přitom se počítalo se zabráním a vysídlením obce [[Lipník (okres Mladá Boleslav)|Lipník]]. Po návštěvě delegace zástupců obce Lipník v čele s předsedou MNV na velitelství tankového a mechanizovaného vojska dne 8.1.1952 rozhodlo [[Ministerstvo obrany ČR|Ministerstvo národní obrany ČSR]] dne 25.1.1952 o tom, že obec Lipník nebude do rozšířeného [[vojenský újezd|vojenského újezdu]] zahrnuta.
Po roce [[1945]] zde opět sídlila československá armáda a to až do roku [[1968]], kdy ji nahradila okupační sovětská vojska, konkrétně tzv. [[Střední skupina vojsk]], která zde dokonce měla své ústředí v [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Pro potřeby sovětské armády byl denně vypravován z [[Milovice|Milovic]] do [[Moskva|Moskvy]] speciální vlak. V roce [[1991]] sovětská vojska prostor opustila a [[Vláda České republiky|vláda ČSFR]] dne 5.9.1991 rozhodla o zrušení [[vojenský újezd|vojenského újezdu]] [[Mladá]] ke dni 31.12.1991. Usnesením vlády z [[20. prosinec|20. prosince]] [[1991]]<ref>[http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/7EA351309B87DE26C12571B6006E8533 Usnesení vlády z 20. prosince 1991]</ref> pak bylo celé území vojenského újezdu přerozděleno mezi obce [[Benátecká Vrutice]], [[Benátky nad Jizerou]], [[Brodce]], [[Čachovice]], [[Lipník]], [[Luštěnice]], Milovice, [[Smilovice]] a Straky. V podstatě se tak obnovilo původní správní a katastrální členění celé oblasti. Zůstalo zde obrovské množství opuštěných vojenských i civilních objektů, včetně zmiňovaného letiště. Z větší části byly tyto stavby brzy zdevastovány a jejich vybavení rozkradeno.
Řádek 20:
Již od 90. let probíhá obnovování vhodných staveb, které jsou upravovány na nové bytové domy – díky tomu se během několika let rozrostl počet obyvatel Milovic z původních 1200 v roce [[1991]] na současných 8700. Menší část staveb využívají i podnikatelé.
== Současnost ==
Do roku 2013 byl celý areál vojenského újezdu volně přístupný včetně letiště, které sloužilo pro provoz ultralehkých sportovních letadel. Pořádaly se zde též srazy [[tuning]]u nebo hudební akce, z nichž největší bývá každoroční festival [[Votvírák]]. Územím prochází též několik cyklostezek.
== Snahy o využití a budoucnost ==
Velký volný prostor přímo ve středních Čechách nedaleko [[Praha|Prahy]] brzy po opuštění armádou začal lákat [[investor
V roce [[2009]] vypsal současný vlastník území – [[Středočeský kraj]] – veřejnou soutěž na strategického partnera ve využití letiště Boží Dar a jeho okolí, který by si areál dlouhodobě pronajal. Na rozdíl od předchozího vedení kraje má však
[[
K realizaci se ani nijak nepřibližuje projekt nové železniční trati mezi Milovicemi a [[Čachovice
== Pamětihodnosti ==
* Hangár č. 12 (na vratech č. 10) na bývalém letišti Boží Dar - rejstříkové číslo v [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky|ÚSKP]] 105254 (prohlášen MK ČR 3.12.2013)
Hangár (tzv. úl) je součástí někdejšího souboru 44 hangárů, vybudovaných sovětskými vojsky v letech 1969-1977. Jedná se o ukázku vojenské stavby, jejíž výstavba byla produktem překotného zbrojení v době studené války. Všechny hangáry byly typizovanými stavbami postavenými z materiálu přiváženého vlakem ze SSSR. Milovické hangáry byly prvními svého druhu v ČSSR a sloužily proto jako vzorové pro další letiště (Pardubice, Čáslav, Náměšť nad Oslavou).
* Vojenský hřbitov v jižní částí obce [[Mladá]]
== Přírodní podmínky ==
Vojenský prostor se nachází v mírně zvlněné krajině nížiny středního [[Polabí]]. Nejvyšším bodem je [[Benátský vrch]] s nadmořskou výškou 251 m. Kromě rozsáhlých zalesněných oblastí se zde nacházejí také rozlehlé louky. V lese se skrývá řada hlubokých roklí, či umělých vkopů. I samotný les má nezvykle různorodou skladbu: převažují zde listnaté stromy, především břízy a duby, ale též enklávy jehličnatých stromů. Vzhledem k tomu, že území bylo již od roku [[1904]] postupně uzavíráno, zůstalo zde zachováno velmi hodnotné životní prostředí, téměř netknuté lidskou činností. Žije zde i několik vzácných druhů [[Obojživelníci|
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
{{
* [http://opevneni.vojenstvi.cz/oblasti/milovice/index.htm#3 http://opevneni.vojenstvi.cz/] stránky o historii vojenských opevnění v Československu
* [http://www.earch.cz/clanek/4384-stredocesky-kraj-hleda-vyuziti-pro-byvaly-vojensky-prostor-milovicemlada.aspx www.earch.cz] architektura online
* [http://new.milovice.ru/gallery/ http://www.milovice.ru] – (rusky) stránky mj. s dobovými fotografiemi ze 70. – 80. let
* [http://www.milovicefoto.cz/ Vojenský prostor Milovice] - fotogalerie od roku 2007 po současnost
* [http://portal.imilovice.cz/index.php Portál Interaktivní Milovice nad Labem] Milovické servery, fotogalerie, články, weby, diskuze
* [http://www.imilovice.net/ Informační portál pro město Milovice] Historie, fotogalerie, zajímavosti, služby ve městě
|