Ojrati: Porovnání verzí

Kmeny, které zůstaly, vytvořily pod vládou Chara chuly [[Džúngarský chanát]]. Džúngaři byli ohrožováni především Kazachy, kteří ve 20. letech 17. století získali pod svou kontrolu část původního ojratského území. Trvalé byly konflikty s ruskými [[Kozáci|Kozáky]], přicházejícími od severu. ''Chara Chula'' podporoval drobný průmysl, zejména železářství, aby se mohl vyzbrojit modernějšími zbraněmi. Jeho potomkům se do poloviny století se podařilo získat zpět ztracená území a potom pokračovali v expanzi. Kolem roku 1680 obsadili [[Tarimská pánev|Tarimskou pánev]] a koncem 17. století postupovali střední Asií a vytlačovali Kazachy a Kyrgyzy na západ, přičemž dobyli [[Taškent]]. Útočili také v oblasti Altaje a vůči Kazachům i Kyrgyzům postupovali velmi krutě, což se odráží v kyrgyzském eposu [[Manas]]. Ve stejné době se Ojrati dostali do konfliktu s Chalchy, jejichž chanát rozvrátili. V důsledku toho se zbylí Chalchové podrobili mandžuské dynastii a v následném prvním konfliktu s Čínou, kterou nárůst džúngarské moci znepokojoval, jí pomohli k drtivému vítězství v bitvě u řeky [[Túl gol]]. Další konflikt se odehrál na půdě Tibetu, kde se zúčastnili náboženské války na straně hnutí Gelugpa. Číňané intervenovali zprvu neúspěšně, ale r. 1720 Džúngary z Tibetu vytlačili. Následně byli Džúngaři vytlačeni z dobytých území Kazachy, kteří se mstili za dřívější ojratská tažení. V oslabeném chanátu propukly koncem 40. let spory o následnictví, čehož využila Čína a v krátké válce Džúngarský chanát rozdrtila (1757).