Koburkové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB
M-sche (diskuse | příspěvky)
m Typografie
Řádek 25:
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.
 
* [[1831]] - [[Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal belgickým králém jako [[Leopold I. Belgický]]
* [[1837]] - [[Ferdinand August von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] a spoluvládcem své ženy královny [[Marie II. Portugalská|Marie II.]]
* [[1840]] - princ [[Albert von Sachsen-Coburg und Gotha]] se oženil s britskou královnou [[Viktorie (britská královna)|Viktorií]]
* [[1887]] - [[Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal bulharským knížetem [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinandem I.]] a v roce [[1908]] carem (králem).
* [[1901]] - syn prince [[Albert von Sachsen-Coburg und Gotha|Alberta Sasko-Koburského]] a královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] se stal britským králem jako [[Eduard VII.]]
** [[1917]] - britský král Jiří V. (syn Eduarda VII.) změnil název britské linie rodu na [[Windsorská dynastie|Windsor]]
 
=== Belgičtí králové ===
Řádek 37:
Poté, co [[4. říjen|4. října]] [[1830]] [[Belgie]] vyhlásila nezávislost na [[Spojené království Nizozemské|Spojeném království Nizozemském]], ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince [[Leopold George Christian Fridrich|Leopolda George Christiana Fridricha]] z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku [[1825]] odmítl nabídku stát se [[Řecké království|řeckým]] králem, v roce [[1831]] přijal nabídku [[Belgie|belgického]] zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
 
* [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] - ([[1831]]-[[1865]])
* [[Leopold II. Belgický|Leopold II.]] - ([[1865]]-[[1909]])
* [[Albert I. Belgický|Albert I.]] - ([[1909]]-[[1934]])
* [[Leopold III. Belgický|Leopold III.]] - ([[1934]]-[[1951]]), abdikoval, zemřel v roce 1983
* [[Baudouin I. Belgický|Baudouin I.]] - ([[1951]]-[[1993]])
* [[Albert II. Belgický|Albert II.]] - ([[1993]]-[[2013]]), abdikoval
* [[Filip Belgický|Filip]] - (od [[2013]])
 
=== Portugalští králové ===
Řádek 50:
Roku [[1836]] se princ [[Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha]] oženil s [[Portugalsko|portugalskou]] královnou [[Marie II. Portugalská|Marií II.]] a stal se tak portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název [[Braganza-Wettin]] (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] a [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]], vnuk [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a pravnuk [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] Wettinové vládli v Portugalsku až do roku [[1910]], kdy [[Portugalsko]] vyhlásilo revoluční republiku.
 
* [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinand II.]] - ([[1836]]-[[1853]])
* [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] - ([[1853]]-[[1861]]), jeho syn
* [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]] - ([[1861]]-[[1889]]), jeho bratr
* [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] - ([[1889]]-[[1908]]), jeho syn
* [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] - ([[1908]]-[[1910]]), jeho syn, vyhnán revolucí
 
'''Titulární králové Portugalska:'''
* [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] - ([[1910]]-[[1932]])
 
=== Britští králové ===
Řádek 65:
Belgický král [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] nezahálel a roku [[1840]] vystrojil svatbu své neteři [[Viktorie (britská královna)|královně Viktorii]] a zároveň svému synovci princi [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému]]. Jejich syn [[Eduard VII.]], vnuk [[Jiří V.]], pravnuci [[Eduard VIII.]] a [[Jiří VI.]] a prapravnučka [[Alžběta II.]] se po nich stali panovníky [[Spojené království|Velké Británie]]. Jejich vnuk král [[Jiří V.]] se za [[První světová válka|první světové války]] vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na [[Windsorská dynastie|Windsorskou dynastii]].
 
* [[Eduard VII.]] - ([[1901]]-[[1910]])
* [[Jiří V.]] - ([[1910]]-[[1936]]), v roce [[1917]] přejmenoval dynastii na Windsorskou
* [[Edvard VIII.]] - ([[1936]] ), abdikoval
* [[Jiří VI.]] ([[1936]]-[[1952]])
* [[Alžběta II.]] - (od [[1952]])
 
=== Bulharští carové ===
[[Soubor:Bulgaria royal family.jpg|right|150px|Zank bulharského carství]]
 
V roce [[1887]] princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinandem I.]] V roce [[1908]] je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například [[Ruské impérium|Rusko]], [[Německé císařství|Německo]], [[Spojené království|Anglie]] nebo [[Osmanská říše]]. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce [[1918]] po podpisu abdikace se slovy: ''„Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“'' To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce [[1948]]. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn [[Boris III.]] a po něm jeho vnuk [[Simeon II.]], který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand I.]] zažil konec bulharské monarchie v roce [[1946]]. Jeho vnuk car [[Simeon II.]] se ale v letech [[2001]]-[[2005]] stal bulharským premiérem.
 
* [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand I.]] - ([[1887]]-[[1918]]), abdikoval, zemřel v roce [[1948]]
* [[Boris III.]] - ([[1918]]-[[1943]])
* [[Simeon II.]] - ([[1943]]-[[1946]]), vládli za něj regenti
 
'''Titulární carové Bulharska:'''
* [[Simeon II.]] - (od [[1946]])
 
== Rozsah vlády ==