Aralské jezero: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Zánik: + obr - známka
Řádek 61:
 
== Vznik ekologické katastrofy ==
[[Soubor:Stamp of Kyrgyzstan 115-119.jpg|náhled|Známkový aršík [[Kirgizstán]]u „Zachraňte Aralské jezero“ s vybranými druhy ohrožených zvířat (1996)]]
Když byly uvedeny do provozu první [[zavlažovací kanál]]y a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy. Dnes už Aralské moře v podobě, v níž je stále zobrazeno ve většině [[atlas (kartografie)|atlasů]], neexistuje. Původní rozloha jezera se zmenšila na méně než třetinu a objem vody klesl na jednu desetinu. Tato radikální změna je následkem monstrózního projektu [[zavlažování]] [[poušť|pouští]] pro účely pěstování [[bavlna|bavlny]], který v roce [[1954]] zahájil [[Sovětský svaz|SSSR]]. Řeky Amudarja a Syrdarja, které přiváděly vodu z pohoří [[Pamír]] a [[Ťan-šan]] a Aralské moře napájely tisíce let, byly svedeny do soustavy [[zavlažovací kanál|zavodňovacích kanálů]]. Výsledkem projektu byla [[ekologická katastrofa]], kterou lze v historii SSSR srovnat snad jen s havárií [[Černobylská havárie|černobylského reaktoru]]. V období let 1966 až 2003 poklesla hladina vnitrozemského moře o 22 [[metr]]ů. Pobřeží ustoupilo v průměru o 80 km a jezero se rozpadlo na několik částí. Kvůli zvýšenému obsahu soli (8x vyšší koncentrace než v oceánu) začaly vymírat [[ryby]]. Kolem jezera vznikla solná poušť, z níž [[vítr]] roznáší slaný prach dál do okolí a ničí tak přilehlé bavlníkové [[plantáž]]e. Voda v jezeře je již v podstatě [[jed]]ovatá, neboť přísun [[hnojivo|hnojiv]], [[pesticid]]ů a dalších látek přinášených v obrovské míře řekami je znásoben tím, že jezero nemá odtok a jeho objem stále klesá (tudíž dochází ke koncentrování rozpuštěných látek).
 
[[Soubor:Stamp of Kyrgyzstan 115-119.jpg|náhled|Známkový aršík [[Kirgizstán]]u „Zachraňte Aralské jezero“ s vybranými druhy ohrožených zvířat (1996)]]
== Zánik ==
=== 1987 ===