Edgar Degas: Porovnání verzí

[[File:Degas.etoile.jpg|thumb|160px|''Hvězda'', 1876/1877]] V té době se také začal zabývat jinými způsoby výtvarného vyjádření než jen [[olejomalba|olejomalbou]]. Vytvářel [[lept]]y a [[monotyp]]y, což je [[grafika|grafická]] technika, při níž se obraz namaluje na sklo a pak otiskne na papír. Na čtvrté impresionistické výstavě v roce [[1879]] vystavil kromě maleb i pomalované [[vějíř]]e. Koncem 70. let také začal experimentovat s [[fotografie|fotografií]]. Svou tvorbu v oblasti [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] představil na šesté impresionistické výstavě, kde bylo možné vidět sochu ''Malá tanečnice''. A na konci 80. let se začal vyjadřovat i literárně, když začal psát [[sonet]]y o námětech svých obrazů: o dostizích, tanečnicích, zpěvačkách.

[[File:Edgar Degas Place de la Concorde.jpg|thumb|210px|left|''Place de la Concorde'', 1876]] Degas bývá zařazován mezi impresionisty; vystavoval s nimi na sedmi z osmi výstav, které pořádali. Avšak dokonalost jeho kresby a nechuť malovat v [[plenér]]u vytvořily z jeho díla jakousi alternativu k [[impresionismus|impresionismu]]. Paradoxní přitom je, že na jediné výstavě ve [[Francie|Francii]], která se konala za jeho života, vystavil pastely krajin.<ref>Walther 2003, s. 180.</ref> Schopnost dokonalé kresby, která byla pro jeho styl charakteristická, získal už během studií. Pod vlivem impresionistů se po roce [[1865]] odklonil od klasických námětů a začal se věnovat současnosti. Na rozdíl od nich ale dával přednost práci v ateliéru – o problematiku přirozeného světla, která je fascinovala, se nezajímal. Přitahovaly ho náměty spojené se zábavou a zejména svět dostihů, kaváren, tančíren či budoárů. Degas byl zaníceným pozorovatelem lidí, zejména žen, které jsou snad nejčastějším námětem jeho obrazů. Ve studiích modistek, tanečnic, žehlířek a pradlen usiloval o naprostou objektivitu. Své modely znázorňoval v přirozených pozicích, podobně jak by je zachytil fotografický objektiv. To ho později přivedlo k vlastnímu fotografování. Pečlivé studium [[Japonsko|japonských]] [[dřevořez]]ů ho přivedlo k experimentování s nezvyklými úhly pohledu na předměty obrazů a neobvyklou symetrii. Patrné to je např. na pozdním obraze ''Skupina tanečnic'', v níž jsou všechny dívky nakupené v jednom rohu místnosti. Na obraze ''Žena s chryzantémami'' z roku [[1865]], je model, paní Paula Valpinçonová, zcela zatlačena na pravou stranu zobrazovaného prostoru vázou s obrovskou kyticí [[Chryzantéma|chryzantém]].

[[File:Degas At the milliners.jpg|thumb|179px|''U modistky'', 1882]] V 80. letech, když se jeho zrak začal postupně zhoršovat, přešel Degas postupně k jiným médiím, které nevyžadovaly tak intenzivní vizuální aktivitu jako olejomalba: [[sochařství]] a [[pastel (činnost)|pastelu]]. Stejně tak jako v malbě i v plastice zachycoval své modely v okamžiku pohybu. Jeho baletky a akty jsou ale znázorněny tak, že jejich výraz nevyzařuje žádné [[emoce]]. V pastelech používal jednoduché [[Obrazová kompozice|kompozice]] jen s málo postavami. Vzhledem k potížím se zrakem byl nucen používat zářivých barev a výmluvných gest svých modelů a detailní propracování linií muselo jít stranou. Přesto mají Degasovy pastely výmluvnost a expresivitu srovnatelnou s jeho olejomalbami.

Soubor:Degas, Edgar, par Carjat, album Manet, BNF Gallica.jpg|Degas v roce 1860

ImageSoubor: Edgar Germain Hilaire Degas 049(1834-1917).jpg|Fotografie před rokem 1917

Image:Edgar Germain Hilaire Degas 009049.jpg|Rodina Belleliových, 1858–1867