Wikipedie

Kristiánova legenda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přesměrování Václav Novotný (historik)
→‎Problémy autorství a pravosti legendy: rozšířeno, vylepšen jazyk, styl
Řádek 15:
== Problémy autorství a pravosti legendy ==
 
Samotná legenda za svého autora označuje řeholníka Kristiána, příbuzného [[Svatý Vojtěch|biskupa Vojtěcha]].<ref>Jména autora i pražského biskupa, jemuž bylo dílo dedikováno, se nacházejí hned v první větě: ''"Domino et ter beato sancte ecclesie Dei Pragensis secundo pontifici Adalberto humillimus et omnium monachorum nec dicendus infimus frater, solo nomine Christianus, in Christo Iesu prosperis successibus ad vota pollere."'' Jejich vzájemné příbuzenství se vyvozuje z věty, v níž autor biskupa nazývá ''nejdražším synovcem'': ''"Nunc vos deprecor, pontifex inclite et nepos carissime [...]"'' Příbuzenství biskupa Vojtěcha se svatou Ludmilou a svatým Václavou pak dosvědčuje věta: ''"Passionem beati Wenceslai simul cum ava sua beate memorie Liudmila [...] non pleniter disertam reperiens, dignum duxi, ut vestram sanctitatem, qui ex eodem tramite lineam propaginis trahitis [...]"''</ref> Autor tedy pocházel snad z rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]], jelikož však legenda zmiňuje Vojtěchovo příbuzenství s Přemyslovci, nelze vyloučit ani jeho přemyslovský původ. Někdy je autor ztotožňován přímo se svatým Vojtěchem,{{zdroj?}} jindy se synem přemyslovského knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]] [[Strachkvas]]em. Ačkoli legenda samotná hlásá, že vznikla někdy na konci 10. století za Vojtěchova episkopátu, někteří historikové o této tradiční dataci pochybují, a to již od konce 18. století. Kristiánovu legendu přitom označují za pozdější falzum vzniklé snad ve 12., 13., nebo dokonce 14. století.
Za autora se nejčastěji označuje řeholník Kristián, příbuzný [[Svatý Vojtěch|biskupa Vojtěcha]] a tedy také příbuzný rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]]. Někdy je také ztotožňován přímo se svatým Vojtěchem, jindy pak s [[Boleslav I.|Boleslavovým]] synem [[Strachkvas]]em.
 
* [[Bohuslav Balbín]] (objevitel) ztotožňujepovažoval autora seza synemsyna Boleslava I. a zároveň dovozujedovozoval, že matka biskupa Vojtěcha, Střezislava, musela být autorovou sestrou.<ref>B.BALBÍN, Balbín:Bohuslav. ''Epitome rerum bohemicarum [...].'' Pragae 1677, s. 82-8882–88.</ref>
* [[Gelasius Dobner]] vycházívycházel z předpokladu, že domnělým autorem by měl být se Strachkvas kronikářeznámý Kosmyz Kosmovy kroniky, ale z jistých nesrovnalostí a také z napadánínelichotivého líčení Boleslava I., pravděpodobného autorova otce Boleslava, vyvozuje, že autorem jebyl spíše [[Kristián ze Skály]], kancléř [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I]]. [[Kristián ze Skály]], a že tedy nejde o původní dílo z [[10. století]].<ref>GDOBNER, Gelasius. Dobner: ''Examen Historico-Chronologico-Criticum, an Christiani. Vita seu Passio.'' Nepublikováno.</ref>
* [[Josef Dobrovský]] považujepovažoval Kristiána za autora z přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]], jenž jebyl neznámý Dalimilovi.<ref>Josef DobrovskýDOBROVSKÝ, Josef. ''Kritische Versuche''...</ref>▼
Chronologico-Criticum, an Christiani. Vita seu Passio. nepublikováno</ref>
* [[František Palacký]] přejímá názor Josefa Dobrovského, že jde o pozdější dílo.<ref>PALACKÝ, FFranz.: ''Wurdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber.'' Prag 1830, s. 293-297293–297.</ref>▼
▲* [[Josef Dobrovský]] považuje Kristiána za autora z přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]], jenž je neznámý Dalimilovi.<ref>Josef Dobrovský, Kritische Versuche</ref>
* [[Josef Pekař]] v roce 1902 prokazuje pravost legendy.<ref>J.PEKAŘ, Pekař:Josef. ''Nejstarší kronika česká. Ke kritice legend o sv. Ludmile a sv. Václavu.'' [[Český časopis historický]] 8, 1902.</ref>▼
▲* [[František Palacký]] přejímá názor Josefa Dobrovského, že jde o pozdější dílo.<ref>PALACKÝ, F.: Wurdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber. Prag 1830, s. 293-297</ref>
* Ani Pekařovo argumentační umění a jeho autorita v historické obci však nepřesvědčily všechny. Z jeho soudobých kolegů proti pravosti Kristiána vystoupili kupř.kupříkladu [[Václav Novotný (historik)|Václav Novotný]] a [[František Vacek]], kteří s ohledem na kult sv. Ludmily, výrazněji se prosazující až ve [[12. století]], kladli vznik dané legendy až do této doby. Na konci 40. let 20. století pak následoval teze svého učitele Václava Novotného v rozsáhlé dvousvazkové studií [[Rudolf Urbánek]] <ref>UrbánekURBÁNEK, R.Rudolf: ''Legenda t. zv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor.'' Svazky I.1-21–2, II.1-21–2. Praha 1947-19481947–1948.</ref>▼
▲* [[Josef Pekař]] v roce 1902 prokazuje pravost legendy<ref>J. Pekař: Nejstarší kronika česká. Ke kritice legend o sv. Ludmile a sv. Václavu. [[Český časopis historický]] 8, 1902.</ref>
* [[Záviš Kalandra]] zase velmi obšírně dokazujedokazoval, že Kristiánova legenda je dílemfalzem falzátora vznikléhovzniklým v letech 1333 - 13421333–1342 v roudnickém klášteře (tedy v době [[Dalimilova kronika|podalimilovské]]).<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kalandra|jméno = Záviš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = České pohanství|vydání = |vydavatel = Fr. Borový|místo = Praha|rok = 1947|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>.▼
▲* Ani Pekařovo argumentační umění a autorita v historické obci však nepřesvědčily všechny. Z jeho soudobých kolegů proti pravosti Kristiána vystoupili kupř. [[Václav Novotný (historik)|Václav Novotný]] a [[František Vacek]], kteří s ohledem na kult sv. Ludmily, výrazněji se prosazující až ve [[12. století]], kladli vznik dané legendy až do této doby. Na konci 40. let 20. století pak následoval teze svého učitele Václava Novotného v rozsáhlé dvousvazkové studií [[Rudolf Urbánek]] <ref>Urbánek, R.: Legenda t. zv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Svazky I.1-2, II.1-2. Praha 1947-1948</ref>
* Další podpoře autentičnosti se dostává legendě dostalo v rozsáhlé práci [[Jaroslav Ludvíkovský|Jaroslava Ludvíkovského]].<ref>LudvíkovskýLUDVÍKOVSKÝ, J:Jaroslav. ''Rytmické klausule Kristiánovy legendy a otázka jejího datování.'' LF 75, 1951, s. 169-190169–190 a též další práce</ref> Krom něho podpořil stáří Kristiána literární vědec [[Oldřich Králík]]. I přesto však zůstali nepřesvědčení,nepřesvědčen předevšímnapříklad [[Zdeněk Fiala]], stěžejní osobnost tehdejší historické vědy [[Zdeněk Fiala]] .<ref>FialaFIALA, Z:Zdeněk. ''Hlavní pramen legendy Kristiánovy.'' Praha 1974 a též mnohé dílčí studie</ref>
* Obhájcem pravosti legendy byl také [[Dušan Třeštík]], jehož argumentační podporou byl spor o pravost Kristiána na určitou dobu ukončen.<ref>TřeštíkTŘEŠTÍK, DDušan.: ''Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935).'' Praha 1997; TÝŽ:. [http://www.sendme.cz/trestik/premyslkristian.htm ''Přemyslovec Kristián''. AR 51, 1999], s. 602-613602–613., TÝŽ. ''Deset tezí o Kristiánově legendě''. Folia historica bohemica 2/1980, s. 7–38.</ref>
* V poslední době však vystoupil s obranou názoru Vackova a Novotného [[Petr Kubín]], který zasazuje vznik legendy až do poloviny 12. století.<ref>KubínKUBÍN, PPetr.: ''Znovu o Kristiána''. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha 2007, s. 63-7263–72.</ref> Proti němu obhajuje Třeštíkův koncept například [[David Kalhous]].<ref>KalhousKALHOUS, DDavid.: ''Znovu o Kristiána: replika.'' In: ČMM (126) 2007, s. 411-417411–417, též: [http://davidkalhous.webzdarma.cz/KalhousReplika.pdf Replika]</ref> Diskuse tedypokračuje i nadále.<ref>KUBÍN, pokračujePetr. a''Sedm přemyslovských kultů.'' Praha 2011, s. 81–123; PACOVSKÝ, Karel. ''Kristián – padouch, nebo hrdina? Pomůže svatá Ludmila?'' [http://www.casopisobscura.cz/obscura/index.php/archiv?download=3:zs2015 Obscura: Časopis studentů historie FF UK, ZS 2015, roč. 2.], s. 12–17.</ref> Kristián je tak stále pro české dějepisectví příslovečným tématem věčného návratu, které jejje provází již od 18. století.
▲* [[Záviš Kalandra]] velmi obšírně dokazuje, že Kristiánova legenda je dílem falzátora vzniklého v letech 1333 - 1342 v roudnickém klášteře (tedy v době podalimilovské)<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kalandra|jméno = Záviš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = České pohanství|vydání = |vydavatel = |místo = |rok = 1947|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kristiánova_legenda“