}}</ref> Postavení avala je značně odlišné od postavení běžného ručitele, jeho závazek není subsidiárním, protože věřitel se nemusí nejdříve obracet na avaláta (dlužníka, za kterého se aval zaručil), může požadovat zaplacení ihned po směnečném rukojmím. Na druhou stranu po zaplacení směnky z ní nabyde všech práv proti avalátovi. Také akcesorita závazku je významně oslabena, sice svým závazkem může zajišťovat jen část závazku hlavního, ale neplatným se stane jen tehdy, pokud by hlavní závazek byl neplatný pro vadu formy. Neplatnost hlavního závazku z jiných důvodů (např. zfalšování podpisu avaláta) nemá na závazek avala žádný vliv.<ref>Čl. I § 30 odst. 1 a § 32 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový (dále jen „zákon směnečný a šekový“). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1950-191 Dostupné online.]</ref> Rukojemské prohlášení se může psát přímo na směnku, nejčastěji na její líc, nebo na její [[přívěsek (právo)|přívěsek]]. Lze se i jen podepsat (tzv. „holý aval“), ale kvůli větší jistotě je vhodné připojit údaje identifikující avala a doložku ve znění „jako rukojmí“, „per aval“ apod.<ref>Čl. I § 31 zákona směnečného a šekového.</ref>
[[Šek]]ové rukojemství je s tím směnečným prakticky identické.<ref>Čl. II § 25–27 zákona směnečného a šekového.</ref>
