Anglické povstání roku 1381: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
M-sche (diskuse | příspěvky)
m Typografie
Řádek 43:
Po dobytí Maidstonu táhl Tyler proti městu Canterbury, kde sesadil arcibiskupa Sudburyho a odsoudil ho k smrti. Měl být zvolen nový arcibiskup – Ball. Arcibiskupský palác byl zničen. Selská vojska přitáhla 12. června k Londýnu. Osvobodila vězně z věznic Marshalsea a King’s Bench, většina jich přestoupila Nařízení o zemědělských dělnících. Londýnští řemeslníci se připravovali k otevření města. Starosta Walworth chystal obranu a vyslal vyslance varovat povstaleckou armádu, že město bude hájeno. 13. června Ball sloužil mši, vysvětloval verš: „Když Eva předla a Adam ryl, kdo tehdy vlastně pánem byl?“ a dokazoval, že nerovnost lidí není přirozená. Ke králi byl vyslán rukojmí s žádostí o rozhovor. Londýn byl obklíčen. Král vstoupil do své bárky a plul k Rotherhithe k povstaleckým vojskům, spolu se svými nenáviděnými ministry, aby s povstalci pojednal, ti žádali, ať přistane na břehu, ministři se ale báli o svůj život, a tak se král vrátil.
 
Povstalci se rozhodli vstoupit do [[Londýn]]a, přitom vypálili nevěstince starosty Walwortha, plodný zdroj jeho příjmů. Povstalci slíbili za vše, co spotřebují v městě, zaplatit. Začaly popravy zrádců, byl vypálen Savojský palác, sídlo Johna Gaunta, toho času jednajícího ve [[Skotsko|Skotsku]]. Poklady byly hozeny do řeky. Vypáleny byly i věznice a Temple, sídlo právníků. [[Tower]], kde se schovával král, byl obklíčen. Povstalci 13. června sepsali své požadavky (úplné zrušení nevolnictví, přeměna roboty v peněžní rentu 4 penny za pruh pole - tam, kde byla dosud renta menší 4 penny, měla být zachována, všeobecná amnestie a volný obchod pro všechny v celém království). 14. června se konala schůzka povstalců s králem v Mile Endu. Král jednal s Tylerem, přijal petici s požadavky a přijal je. Odevzdal svou vlajku povstaleckým vůdcům, aby bylo vidět, že jednají jeho jménem. Královští písaři začali připravovat listiny pro sedláky z jednotlivých vesnic a ti začali odcházet domů. Povolil povstalcům také postupovat proti všem, které považovali za zrádce. Oddíl jich vstoupil do Toweru a popravil tam arcibiskupa Sudbury a Halese. Král a dvůr se přesunuly do Královské zásobárny šatstva v Povoznické uličce, druhé největší pevnosti Londýna. Byly popraveni i další zrádci, někdy jen lidé někým udaní. Také došlo k masakru Vlámů, konkurentů londýnských tkalců a Lombardů, italských peněžníků.
 
Povstání se šířilo i na venkově. Král a jeho rádci neměli už téměř žádnou váhu a povstalci se ani nepokusili o zatčení královské rady. Ta však vymýšlela plán, jak se jich zbavit. Část měšťanů, nespokojená s popravami bohatých kupců a s ztrátou své moci v čele se starostou Walworthem, začala spolupracovat s králem. Ten vzkázal Watu Tylerovi, že mu král udělí slyšení na Smithfieldském poli, aby vyslechl jeho další požadavky. Tyler se oddělil od své armády a jednal s králem. Požadoval, aby soudci nesměly vyhlašovat lidi za psance, chtěl zrušit pravomoci pánů nad podanými, v Anglii měl být jen jeden biskup a statky církve rozděleny lidu po zajištění duchovenstva. Všichni lidé měli být svobodní a jednoho stavu. Král mu vyhověl. Poté, co se unavený Tyler napil, ho obklíčila královská družina a jedno páže ho obvinilo, že je největším lupičem z Kentu, Tyler se hájil, ale nakonec vytasil svou dýku. Toho využil Walworth a řekl, že zatkne každého, kdo vytasí zbraň před králem, pak těžce zranil Tylera.