Humpolec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
M-sche (diskuse | příspěvky)
m Typografie
Řádek 55:
== Doprava ==
Katastrem města prochází [[dálnice D1]], která se na území sousedního Vystrkova kříží na exitu 90 se [[silnice I/34|silnicí I/34]]. Dále tudy prochází silnice II. třídy:
* [[Silnice II/129|II/129]] v úseku Křelovice - Petrovice - Humpolec
* [[Silnice II/347|II/347]] v úskeu Světlá nad Sázavou - Humpolec
* [[Silnice II/348|II/348]] v úseku Rozkoš - Štoky
* [[Silnice II/523|II/523]] v úseku Větrný Jeníkov - Krasoňov - Humpolec
a silnice III. třídy:
* III/03418 Humpolec - Vilémov - Plačkov - Kamenice
* III/12924 Sedlice - Hněvkovice - Humpolec
* III/12924a ze silnice III/12924 do Kletečné
* III/12934 Humpolec - Brunka
* III/12935 Humpolec - Jiřice
* III/12936 II/130 - Lhotka - Jiřice
* III/13116 Krasoňov - Mikulášov
* III/34771 Humpolec - Světlice - Budíkov
* III/34775 Bystrá - II/523
 
== Společnost ==
Řádek 93:
 
=== Kultura ===
* Městské kulturní a informační středisko - [[Muzeum dr. Aleše Hrdličky]] - Horní náměstí 273
* [[Výstavní sál]] - Dolní náměstí 253
* [[Muzeum vah]] - Pelhřimovská 1054
* [[Skanzen Zichpil]]
* Městská knihovna v Humpolci
Řádek 106:
| datum_přístupu = 2015-02-13
| url = http://www.sportovnihalahumpolec.cz/
}}</ref> TJ Jiskra Humpolec má 770 členů a 13 oddílů ve sportech: národní házená, košíková, volejbal, moderní gymnastika, stolní tenis, šachy, karate, atletika, taekwondo, turistika, ASPV/sport pro všechny/, lední hokej a jóga. Má k dispozici čtyři sportoviště - sportovní halu, sokolovnu, hřiště pro národní házenou a atletický stadion.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = TJ Jiskra Humpolec
| vydavatel = TJ Jiskra Humpolec
Řádek 129:
{{viz též|Seznam kulturních památek v Humpolci}}
* Farní [[Kostel svatého Mikuláše (Humpolec)|kostel svatého Mikuláše]].
* Evangelický kostel - stavba z letech [[1861]] a [[1862]] dle plánů stavitele J. Martina. Věž dokončena až roku [[1891]]. [[Věž]] je postavena v [[novogotika|novogotickém slohu]] a stojí na čtyřech pilířích.
* Hřbitovní [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Humpolec)|kostel sv. Jana Nepomuckého]] – stavba z roku [[1869]] vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi [[oltář]]i obklopenou [[hřbitov]]em.
* [[Toleranční kostel (Humpolec)|Toleranční kostel]] – pozdně barokní stavba vystavěna roku [[1785]]. Jeden z prvních tolerančních kostelů v [[Čechy|Čechách]]. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební.
* Fara (děkanství) - [[baroko|barokní]] stavba z roku [[1732]]. Stěny členěny [[lizéna|lizénovými]] pásy, okna se [[šambrána]]mi, uprostřed v přízemí [[portál (architektura)|portál]] zakončený segmentem. <ref name="epoche">{{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
Řádek 144:
* [[Synagoga v Humpolci|Synagoga - U Vinopalny 492]].
* [[Židovský hřbitov v Humpolci|Židovský hřbitov]].
* Medova vila - stavba navržena architektem [[Josef Gočár|Josefem Gočárem]] v konstruktivistickém a [[funkcionalismus|funkcionalistickém]] stylu. Součástí stavby je i okrasná [[zahrada]].
* Budova spořitelny - původně soudní budova. Po propuštění města z [[poddanství]] roku [[1807]] zde sídlila [[radnice]]. V roce [[1848]] tu promluvil z okna [[Karel Havlíček Borovský]] jako čerstvě zvolený humpolecký [[poslanec]] do [[říšský sněm|říšského sněmu]]. V roce [[1906]] tu měl přednášku dr. [[Karel Kramář]] k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i [[T. G. Masaryk]]. Současná budova vystavěna roku [[1929]] dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře [[Josef Šejnost|Josefa Šejnosta]] z roku [[1935]]. <ref name="epoche"/>
* Budova městské knihovny - postavena roku [[1873]] jako nová radnice. Projekt navrhl architekt [[Josef Zítek]]. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská [[knihovna (instituce)|knihovna]].
* Radnice – secesní stavba z let [[1912]] až [[1914]] dle návrhu architekta F. Kavalíra. Dvoupatrová stavba se segementovým štítem a po stranách s arkýři. <ref name="epoche"/> Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu [[Orlík (hrad, okres Pelhřimov)|Orlíka]] s letopočtem [[1548]]. Druhé podlaží s prvky [[novobaroko|novobarokního slohu]]. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy ([[Ferenc Futurista]]). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa [[Josef Dygrýn|Josefa Dygrýna]].
* Pomník rodáka antropologa [[Aleš Hrdlička|Aleše Hrdličky]] a jeho museum.
* Pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]] - od [[Vincenc Makovský|Vincence Makovského]] s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na Tyršově náměstí v roce [[1937]]. Díky změnám režimů - [[nacionální socialismus]] a [[komunismus]] - byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven.
* Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí.
* Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci [[Hliník (postava)|Hliníkovi]].
* Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku [[zlato]], a to buď dolováním z pevné [[hornina|horniny]] (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5 až 7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20 – 3020–30 m široké pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na [[pararula|pararuly]], ložní [[křemen]]né žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy [[erlan]]u se [[sulfidy]]. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1-21–2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna. <ref name="rfr1">[ http://www.castrum.cz/pamatky-humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hradem-orlik/ Štůly pod hradem Orlíkem]</ref>
* Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci [[Čejov]] rýžováno zlato. Ve [[13. století]] až [[14. století]] zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem [[20. století]] krátce těžil [[Živce|živec]]. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic. <ref name="rfr1" />
 
Řádek 178:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Humpolec}}
* [http://www.mesto-humpolec.cz/ www.mesto-humpolec.cz] - oficiální stránky
* [http://www.infohumpolec.cz/ www.infohumpolec.cz] - městské kulturní a informační středisko
* [http://www.humpoland.cz www.humpoland.cz] - multitematický komunikátor
* [http://www.humpolak.cz/ www.humpolak.cz] - každodenní život
* [http://www.zvony.humpolec.cz/ www.zvony.humpolec.cz] - Humpolecké zvony
* [http://infohumpolec.cz/infocentrum/mestska-naucna-stezka/mestska-naucna-stezka.html] - popis památek ve městě Humpolci
 
{{HlavičkaObecNav|Humpolec|Humpolec|Město}}