Bostonské pití čaje: Porovnání verzí

[[Soubor:Boston Tea Party Currier colored.jpg|thumb|Bostonské pití čaje]]

 

== Předcházející události ==

 

Hancock organizoval [[bojkot]] čaje, který z [[Čína|Číny]] dovážela [[britská Východoindická společnost]] (''{{cizojazyčně|en|British East India Company}}''), jejíž prodeje v koloniích rychle klesly z 145 000 kg na pouhých 240 kg. V roce [[1773]] se již společnost topila v dluzích, měla obrovské zásoby čaje a přitom žádné vyhlídky na obnovení prodeje, protože pašeráci jako Hancock dováželi čaj bez placení cel. Britská vláda proto přijala [[Čajový zákon]] (''{{cizojazyčně|en|Tea Act}}''), který dovoloval společnosti prodávat čaj v koloniích nezdaněný za ceny nižší, než za jaké jej nabízeli pašeráci.

Jako první z mnoha lodí přivážejících čaj Východoindické společnosti připlula na konci listopadu 1773 ''HMS Dartmouth''. Samuel Adams pobízel rostoucí dav požadavky na sérii protestních shromáždění. Na každý mítink přicházelo více a více lidí, a to jak z města, tak z okolí. Davy provolávaly odpor nejen k Britskému parlamentu, Východoindické společnosti, lodi ''HMS Dartmouth'', ale také ke guvernéru [[Thomas Hutchinson|Thomasu Hutchinsonovi]], který stále prosazoval vyložení čaje. V noci [[16. prosinec|16. prosince]] přišlo na protestní shromáždění ve Starém jižním kostele (''{{cizojazyčně|en|Old South Church}}'') zatím nejvíce lidí, zhruba 8000.

 

 

== Událost ==

 

Britský Čajový zákon požadoval vyložení zboží a zaplacení daně do 20 dnů od přistání, poté mohli celní úředníci zboží zabavit. Samuel Adams svolal na 29. listopad 1773 veřejné shromáždění do Faneuil Hall, protože se dostavily tisíce lidí, bylo shromáždění přesunuto do většího Old South Meeting House. Shromáždění přijalo usnesení navržené Adamsem a založené na podobných vyhláškách přijatých dříve ve Philadephii. Požadovalo odplutí lodě zpět do Anglie bez zaplacní dovozního cla. Schůze také vyslala dvacet pět mužů, aby hlídkovali u lodi a zabránili vyložení nákladu.

 

== Reakce ==

 

Není zcela jasné, zda se Samuel Adams účastnil plánování protestu, v každém případě však ihned vystoupil na jeho obranu. Zastával názor, že dýchánek nebyl činem chátry nerespektující zákon, ale zásadním protestem a jediným zbývajícím způsobem, jak mohl lid hájit svá ústavní práva. Pojmem „ústavní“ se odvolával k myšlence, že každá vláda se řídí ústavou, ať má psanou formu či ne, a dále že ústavu Velké Británie lze vyložit tak, že zapovídá ukládat někomu daně, aniž by měl v tomto procesu zastoupení. Například [[Bill of Rights (1689)|Listina práv]] z roku 1689 ustanovovala, že trvalé daně nelze uvalit bez parlamentu, a jiná precedenční ustanovení zase říkala, že aby byl parlament legitimní, musí skutečně reprezentovat lid, jemuž vládne. Jeho argumentace odpovídá tomu, že Bostonský čajový dýchánek nebyl protestem proti výši daně – tu Čajový zákon ve skutečnosti nezvýšil – ale proti způsobu, jakým Británie o obhodu v amerických koloniích rozhodla.

Bostonská událost vedla k zostření vztahů s Británií, které se poté vláda snažila zmírnit. Již v únoru 1775 bylo v Británii přijato usnesení směřující k usmíření s koloniemi (tzv. Conciliatory Resolution), které ukončilo danění takových kolonií, jež v dostatečné míře přispívají k obraně impéria a k podpoře britských státních úředníků. Daň z čaje přestala platit s přijetím nového zákona o zdanění kolonií (Taxation of Colonies Act) roku 1778. Bostonské pití čaje však přesto přispělo k zaujetí vyhraněnějších postojů na straně vlastenců i loyalistů a bylo jednou z událostí, které předznamenaly [[Americká revoluce|Americkou revoluci]] za nezávislost.

 

<references />

 

 

 

 

[[Kategorie:Třináct kolonií]]