[[Soubor:Situacni plan jubilejni vystavy 1891.jpg|thumb|Situacni plan jubilejni vystavy 1891]]
Významně se podílel na spolkové práci v obci stavitelů a architektů: byl i prvním předsedou předsedou [[Spolek inženýrů a architektů|Spolku inženýrů a architektů]] v roce 1883.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ženatý
| jméno = Emil
Řádek 205:
| strany = 195, 31
| jazyk =
}}</ref> Byl členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], kde od počátku členství zasedal v [[Archeologie|Archeologické]] komisi. Aktivně se věnoval [[Památková péče v Česku|památkové péči]], [[muzeologie|muzeologii]] a archeologii, o kterou měl mimořádný zájem od svých studií. V letech 1892 a 1897 byl jmenován pražským konzervátorem památkové péče pro levý břeh [[Vltava|Vltavy]] a okresy [[Dubá]], [[Mladá Boleslav]] a [[Mělník]]. V roce 1907 se stal konzervátorem památkové péče pro VI. – VIII. čtvrť Prahy a okresy [[Karlín]], [[Český Brod]] a Mladá Boleslav.<ref name="Bojarová" /> Od roku 1882 byl členem zakládajícího komitétu[[komitét]]u [[Muzeum hlavního města Prahy|Muzea hlavního města Prahy]] a v tomto muzeu aktivně působil až do své smrti jako jeho jednatel. Vypracoval i návrh budovy muzea, který nebyl akceptován. Předsedal nebo se aktivně účastnil práce různých [[spolek|spolků]] a výborů[[výbor]]ů: v letech 1886–1887 byl předsedou výtvarného výboru [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]], podílel se na přípravě [[Národní památník na Vítkově|Žižkova pomníku]] na [[Žižkov]]ě nebo na návrhu průvodu [[Korunní princ Rudolf|Korunníhokorunního prince Rudolfa]] a jeho manželky. V letech 1882–1884 působil v pražském obecním zastupitelstvu a v letech 1886 a 1888–1889 byl pražským radním. Dosáhl titulu vrchního stavebního rady. Wiehlovo vlastenectví se na sklonku 19. století projevilo i systematickým studiem české [[Lidová architektura v České republice|lidové architektury]]. Wiehlovy skicáky obsahují materiál z jeho studijních cest na severovýchod Čech ([[Jílovice (okres Hradec Králové)|Jílovice]], [[Prosek]], Velká, [[Železný Brod]], [[Semily]], [[Broumov]], [[Nové Město nad Metují]], Dolánky), který si shromažďoval v době, kdy zpracovával koncepci [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy v Praze v roce 1891]]. Na výstavě byly některé pavilony provedeny jako české lidové stavby. Prvky lidové architektury Wiehl uplatnil ve svém návrhu dřevěné vstupní brány výstaviště. Lidové architektuře a [[folklór]]u byla věnována samostatná expozice "Česká chalupa", o jejíž umístění na výstavu významně usilovala historička a [[Etnografie|etnografka]] [[Renáta Tyršová]].<ref name="rozinkova">{{Citace elektronické monografie
