Verze z 26. 1. 2016, 15:24 editovat 85.93.126.154 (diskuse) Odstranění ztučnění, EO na reference značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 2. 2016, 02:51 editovat zrušit editaci PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m narovnání přesměrování Přejít na další porovnání →
Řádek 19: Začátkem [[16. století]] bylo vynalezeno také částečně mechanizované razidlo. Jeho princip spočíval v tom, že svrchní razidlo, upevněné v malém beranu zdvíhal razič pomocí mechanického zařízení, které uváděl v pohyb nohou našlapováním na [[třmen]]. Po uvolnění třmenu padal beran se svrchním razidlem na razidlo spodní, na kterém spočíval připravený střížek a tím vyrazil minci. V roce [[1565]] v [[~~Zürich~~Curych\|Zürichu]] Johann Vogler vynalezl válcový razící stroj. Jeho podstatou bylo vylepšení válcovacího stroje vyrytím mincovního obrazu do válců. Horní a spodní razidlo byly tedy v [[Negativ\|negativu]] vyryty na dvou samostatných válcích, které otáčením se proti sobě vytlačovaly svůj obraz pozitivně na plát mezi nimi procházející. Tlak působící na válce však způsobil, že se lámaly, musely se měnit a tím rostly výrobní [[Náklad\|náklady]]. Kolem roku [[1630]] se negativy začaly rýt do kusů [[Ocel\|ocele]], které se připevňoval na válce. Vznikl taškový válcovací stroj a výroba mincí byla hospodárnější. <ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = www.fleur-de-coin.com\|url = http://www.fleur-de-coin.com/articles/ancient-minting\|vydavatel = www.fleur-de-coin.com\|datum přístupu = 2016-01-26\|jméno = Ioannis\|příjmení = Androulakis}}</ref> Na začátku druhé poloviny 16. století začala [[Pařížská mincovna]] využívat vřetenový lis, který vynalezl Max Schwab z [[Augšpurk\|Augšpurku]]. Vřetenový lis pracoval na principu pohybového šroubu. Základní [[těleso]] tvořila matice na dvou masívních [[Pilíř\|pilířích]], kterou procházel [[šroub]], jehož spodní konec tlačil na [[hranol]], pohyblivě s ním spojený. Na hranolu bylo upevněno jedno z razidel, zatímco druhé stálo na pracovní desce lisu. Hranol konal jen posuvný pohyb, čímž byla zajištěna přesná vzájemná poloha [[líc]] a [[Rub\|rubu]] mince. Svrchní část šroubu zakončoval čtyřhran, na kterém bylo nasazeno velké setrvačníkové rameno. Lis dosahoval velkých rozměrů a obsluhovat jej muselo pět dělníků. Jeho nevýhodou bylo, že nebylo možné regulovat sílu úderu. Automatický lis, který uměl určit sílu úderu byl vynalezený až roku [[1817]].

Ražba: Porovnání verzí