Vladislav Jagellonský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění vládnoucího titulu markraběte moravského. |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 42:
Roku [[1465]] vznikla v českém království opozice vůči [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]] reprezentovaná [[Jednota zelenohorská|Jednotou zelenohorskou]], v níž se spojilo odbojné katolické panstvo. K ozbrojenému odporu se přidala i katolická města. Členové jednoty byli ochotni přijmout za svého panovníka polského krále [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]], ale ten odmítl. Roku [[1466]] vyhlásil papež [[Pavel II.]] proti kacířským Čechám [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]], do jejíhož čela se postavil [[uhersko|uherský]] král [[Matyáš Korvín]], kterého si katoličtí páni zvolili roku [[1469]] za svého krále.
Ve chvíli nejvyššího ohrožení se Jiří prozíravě vzdal dynastických nároků svých synů a nabídl českou korunu [[Jagellonci|Jagelloncům]]. Necelých pět týdnů po olomoucké volbě [[český zemský sněm|český sněm]] odmítl Matyáše jako svého panovníka a uznal nástupcem Jiřího z Poděbrad Kazimírova nejstaršího syna Vladislava. Po králově smrti potvrdil sněm v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] [[27. květen|27. května]] [[1471]] Vladislava jako krále Vladislava II. novou volbou s příslibem Jagellonců urovnání vztahů českého státu s papežem [[Sixtus IV.|Sixtem IV.]] a splacení značných dluhů české státní pokladny z dob vlády krále Jiřího. Příchodem Vladislava II. do Prahy slavila dynastická politika Jagellonců významný úspěch. Konečně se prosadili v jedné ze zemí, jež považovali za své dědictví po [[Ladislav Pohrobek|Ladislavu Pohrobkovi]] – vedle [[Maďarsko|Království uherského]]. Tento úspěch však s sebou přinášel řadu problémů.
== Nástup na český trůn ==
| |||