Elektron: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidání reference |
m scinum; kosmetické úpravy |
||
Řádek 29:
* symbol: '''e<sup>–</sup>''' nebo pouze '''e''';
* jedná se o [[elementární částice|elementární částici]], '''[[lepton]]'''; je řazen do tzv. ''1. [[generace (částice)|generace]]'' leptonů
* [[klidová hmotnost]]: ''m''<sub>0</sub> = 9,
* [[elektrický náboj]]: ''q'' = – ''e'' = – 1,
* [[elektrický dipólový moment]]: ''d'' = 0,
* [[magnetický dipólový moment]]: ''μ'' = – 928,
* [[spin]]: ''s'' = ½, elektron je tedy [[fermion]];
* [[střední doba života]]: ''τ'' > 4,
* [[antičástice]]: ''[[pozitron]]'' (pro sjednocení názvů byla snaha přejmenovat elektron na ''negatron'')
* hypotetickým [[supersymetrie|supersymetrickým]] partnerem elektronu je ''selektron''.
Řádek 43:
Kolem [[atomové jádro|jádra]] - v ''elektronovém obalu'' - se v každém atomu vyskytuje přesný počet elektronů, který je stejný jako počet [[proton]]ů v jádře. Dojde-li k odtržení nebo přidání elektronu, stává se z atomu [[Ion|iont]].
Jako ostatní elementární částice lze chování elektronů v atomovém obalu dobře popisovat a vysvětlovat pouze v rámci [[Kvantová teorie|kvantové teorie]]. Názornějších zjednodušujících představ o struktuře elektronů v obalu je více. Podle popisu blízkého Schrödingerově obrazu [[Kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] (tzv. vlnové mechaniky) se elektrony vyskytují v různých [[Orbital|orbitalech]] daných [[Elektron#Elektronová konfigurace|elektronovou konfigurací]] každého elektronu. Jednotlivé orbitaly neurčují přesně polohu elektronu, ale pouze největší [[pravděpodobnost]] jeho výskytu a dalšího pohybu. V [[Chemie|chemických]] reakcích se též používá představa o uspořádání elektronů do ''slupek'' (opět podle elektronové konfigurace), z nichž se [[Chemická vazba|chemické vazby]] účastní pouze poslední slupka ([[valenční slupka]]).
Přechody elektronů mezi jednotlivými energetickými hladinami v elektronovém obalu jsou doprovázeny emisí nebo absorpcí [[foton]]ů elektromagnetického záření. K vysvětlení základních [[Elektromagnetické spektrum#Spektrum záření při interakci s látkou|spektrálních charakteristik]] vodíku podobných atomů postačuje zjednodušený [[Bohrův model atomu]], k vysvětlení vlastností spekter atomů se složitějším obalem a změny spekter v magnetickém poli je již potřeba Schrödingerova kvantově-mechanického popisu a započtení vzájemné kvantové interakce spinů elektronů, jemná a hyperjemná struktura spektra již vyžadují [[teorie relativity|relativistický]] [[Diracova rovnice|Diracův popis]] a započtení kvantové interakce se spinem atomového jádra.
| |||