Černá studnice: Porovnání verzí

[[Soubor:14-05-04-Střední-Smržovka v Jizerské hory-RalfR-37.jpg|thumbnáhled|Pohled od Střední Smržovky na Černou Studnici]]

'''Černá Studnice''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Schwarzbrunnberg''}}) je se svými '''869,1  m  n.  m.''' nejvyšším vrcholem [[Černostudniční hřeben|Černostudničního hřebene]] [[Jizerské hory|Jizerských hor]]. Tato hora na [[rozvodí]] [[Baltské moře|Baltského]] a [[Severní moře|Severního moře]] je dominantou krajiny kolem [[Jablonec nad Nisou|Jablonce nad Nisou]], od kterého je vzdálena necelých 5 km jihojihovýchodně. Je také turistickým cílem, od roku 1905 se na jejím vrcholu, který katastrálně přísluší k městu [[Smržovka]], nachází turistická chata a [[rozhledna]].

Pod horou leží dvojice vsí majících svá jména odvozená od hory: [[Horní Černá Studnice]] patří pod obec [[Nová Ves nad Nisou]], [[Dolní Černá Studnice]] pod [[Pěnčín (okres Jablonec nad Nisou)|Pěnčín]]. Nedaleko vrcholu při cestě z&nbsp;Horní Černé Studnice se nachází '''Veselého kříž''', připomínající sebevraždu Václava Veselého z&nbsp;Nové Vsi. Ten se ve zdejším lesíku 3.&nbsp;července 1969 zastřelil, údajně z&nbsp;nešťastné lásky. V okolí rozhledny jsou stejně jako po celém [[hřeben]]i roztroušeny žulové [[balvan]]y a [[skála|skály]] (Kladívko, Čertova hlavička, Černostudniční věž, Buchta...). Některé útvary jsou využívány i k horolezeckým aktivitám <ref>http://skaly.horosvaz.cz/skala/view_index_X1.asp?region_id=17</ref>.

Černostudniční hřeben je tvořen žulou označovanou lokálně jako "dvojslídná tanvaldská". Od nepaměti byli místní obyvatelé přinuceni k soužití s touto horninou. Z počátku jim hlavně překážela na budoucích lukách, polích i v lesích. Menší balvany sváželi na hromady zvané "hrobky", větší se snažili svalit do pracně vykopaných jam. Z otesaných žulových bloků jako z nejlevnějšího materiálu budovali podezdívky a zdi svých chalup, stodol i dalších menších staveb. Koncem 18. století prudce vzrostla potřeba stavebního kamene. Místní kameníci začali rozbíjet osamocené a "neužitečné" balvany. Otesávali je na vazáky, kopáky, okeňáky, laufáky či jen hrubě otesané bakule a na mnoho dalších tvarů. Těžce je vyváželi z lesů a prodávali. Kameníci pozměnili tvář hor, protože mnoho kamenů, skal a balvanů sprovodili ze světa. Z Horních Beranských skal shodili krásný viklan a rozbili jej v roce 1890. Dolní Beranské skály zpracoval a prodal kameník Krupka ještě za II. světové války.<ref>Nevrlý M., Kniha o Jizerských horách, Liberec: CIVITAS, 1996 ISBN 80-902086-3-0</ref>. Při troše pozornosti lze na Černostudničním hřebeni dodnes nalézt v mnoha drobných lomech i na některých zbývajících balvanech stopy práce těchto starých kameníků.