Písecké hory: Porovnání verzí

'''Písecké hory''' jsou běžně užívané označení pro [[geomorfologický okrsek]] '''Mehelnická vrchovina''' v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]]. Jde o zalesněný hřeben, tvořící [[rozvodí]] řek [[Otava|Otavy]] s [[Blanice (přítok Otavy)|Blanicí]] na straně jedné a [[Vltava|Vltavy]] na straně druhé, který se táhne od východního okraje města [[Písek (město)|Písek]] jihovýchodním směrem až téměř k [[Temelín]]u. Vznikly ve starších [[Paleozoikum|prvohorách]] a jsou součástí [[Středočeská pahorkatina|Středočeské pahorkatiny]]. Písecké hory jsou místem klidu, nejenom pro obyvatele Písku, ale i přilehlých vesnic. Nacházejí se zde převážně [[Smíšený les|smíšené lesy]]. Nejvyšším vrcholem je [[Velký Mehelník]] (632  m  n.  m.). V současnosti patří většina Píseckých hor městu Písek.

[[Etymologie]] názvu není příliš složitá. Výraz „hory“, se odvozuje od středověkého hornictví (těžba nejen zlata). Přívlastek „písecké“ pak od toho, že '''Písecké hory''' patří tradičně královskému městu Písku.

Z archeologických výzkumů vyplývá, že zde bylo osídlení v [[Pozdní paleolit|pozdní době kamenné]] a [[Doba bronzová|době bronzové]]. Nalezená [[Mohyla|mohylová]] pohřebiště pochází z [[Doba halštatská|doby Halštatské]].