Druhá republika: Porovnání verzí

{{Infobox zaniklý stát

| název = Česko-Slovenská republika

| rok zániku = 1939

| před 1 = První republika

| rozloha = 99 348

| nejvyšší bod = [[Gerlachovský štít]]

| počet obyvatel = 10 400 000

| počet obyvatel poznámka = <ref>http://galaktis.cz/clanek/druha-republika/</ref>

== Příčiny vzniku ==

=== Problém menšin v poválečné Evropě ===

 

Po světovém krachu ekonomiky roku [[1929]] byly nejvíce zasaženy státy Evropy – hlavně ty s velkým vývozem a tedy i [[Německo]]. Poté, co se tam v roce [[1933]] [[Adolf Hitler]] dostal k moci, začal budovat svou nacionálně-socialistickou [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. Německo postupně přestalo platit [[Odškodné|reparace]], obsadilo demilitarizované [[Porýní]] a začalo znovu budovat armádu, po válce nuceně omezenou jen na 100 000 mužů.

 

=== Mnichovská dohoda ===

[[Adolf Hitler|Hitler]] se obrátil na Československo s požadavkem na postoupení [[Sudety|Sudet]] Německu. Tam tehdy nejen žilo 3,5 milionu Němců, ale bylo zde i množství průmyslu a moderní systém pohraničních opevnění. Většina místních tzv. [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] byla fascinována Hitlerem a [[nacismus|nacismem]]. Jejich tlak se prostřednictvím jejich politické strany [[sudetoněmecká strana|SdP]] a jejího předsedy [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]] stupňoval a donutil československou vládu k dalším ústupkům. Ta nakonec 5. září 1938 přijala i [[Karlovarský program]], který zasahoval v některých svých bodech do suverenity Československa. Němci, jejichž skutečným cílem nebyly autonomní požadavky, ale připojení tzv. [[Sudety|Sudet]] k Německu, však vyvolali incident v [[Ostrava|Ostravě]] a situace vygradovala 12. září sudetoněmeckým pučem, který však byl potlačen. [[Sudetoněmecká strana]] (SdP) byla zakázána a Henlein utekl do Německa.

 

== Česko-Slovensko ==

=== Říjen 1938 ===

O den později přijel na okupované území u [[Aš]]e Adolf Hitler, provázený německou nacistickou špičkou. Delegace byly vítány davy nadšených [[Sudetští Němci|Sudetských Němců]]. 5. října abdikoval na svou funkci prezident [[Edvard Beneš]]. Téhož dne překročily hranice na jižním Slovensku jednotky maďarské pohraniční stráže a vyprovokovaly incident s jednotkami [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. 6. října byla na Slovensku podepsána tzv. ''[[Žilinská dohoda]]'', která vyhlásila autonomii. V názvu republiky se začal užívat spojovník a stát se nazýval Česko-Slovensko.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Čižmářová | jméno = Libuše | titul = K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od roku 1918 (Příspěvek k 80. výročí vzniku Československé republiky) | periodikum = Naše řeč | rok = 1999 | ročník = 82 | číslo = 1 | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7483}}</ref> 8. října Hitler vydal směrnici [[Joachim von Ribbentrop|Ribbentropovu]] úřadu podporovat autonomii [[Slovensko|Slovenska]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], ale prozatím ve svazku ČSR. V českém pohraničí pokračovaly násilnosti německých ordnerů, bylo zabito či zraněno a posléze odvlečeno několik příslušníků [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]], avšak britská mise, která dohlížela na předávání českého pohraničí nacistickému Německu, proti těmto praktikám nezasáhla. 10. října 1938 obsadila německá armáda [[Petržalka|Petržalku]] a v [[Bratislava|Bratislavě]] byla ustanovena Deutsche Partei. 11. října byla vyhlášena autonomie Podkarpatské Rusi. 12. října bylo napadeno předsunuté mužstvo [[Československá armáda|Československé armády]] v Osekách na [[Prachatice|Prachaticku]]. Jednalo se o jeden z mnoha útoků, které prováděli Němci na delimitační čáře během roku [[1938]] a kteří se pokoušeli zabrat území, které jim podle [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] nenáleželo. Útoky proti československým pohraničním jednotkám za strany [[Maďarsko|Maďarska]] probíhaly i na jižním Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Současně probíhala jednání mezi Československem a Maďarskem o odstoupení oblastí s převahou maďarského obyvatelstva Maďarsku. V obsazených [[Sudety|Sudetech]] pokračovaly návštěvy Adolfa Hitlera se soukmenovci. V pátek [[28. říjen|28. října]] 1938 se neuskutečnily oficiální oslavy vzniku Československé republiky, které již byly předtím zrušeny. Došlo jen k několika pietním aktům u hrobu Neznámého vojína či hrobu prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]. 31. října 1938 byla henleinovci přepadena [[Moravská Chrastová]], kde žilo převážně české obyvatelstvo. Československé jednotky však vytlačily [[Němci|Němce]] zpět, ale došlo k několika obětem na životech, několik Čechů bylo odvlečeno.<ref>http://www.army.cz/avis/a%20report2003/21/20.htm</ref>

 

=== Události závěru roku 1938 ===

2. listopadu bylo dovršeno i jednání o odstoupení jižních částí Slovenska a Podkarpatské Rusi hortyovskému Maďarsku ([[První vídeňská arbitráž]]). Na okupované části Slovenska i Podkarpatské Rusi (přejmenované v listopadu [[1938]] na Karpatskou Ukrajinu) došlo pod nátlakem Maďarů k nucenému odchodu slovenského a rusínského obyvatelstva. Ani po následném záboru odstoupeného území nenastal na nové československo-maďarské hranici klid, maďarské silové složky dále pokračovaly v útocích na příslušníky [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. Stát byl v závěru roku nucen řešit neutěšenou situaci uprchlíků z pohraničí, kteří neměli stále střechu nad hlavou ani zaměstnání. Například 25. listopadu vydala československá vláda nařízení, aby okresní úřady podle možností umisťovaly zemědělské uprchlíky s jejich rodinami a hospodářským inventářem v zemědělských závodech nad 50 ha výměry. Na pomoc uprchlíkům byly pořádány i veřejné sbírky, peníze došly i od organizací a církví ze zahraničí. Do konce roku [[1938]] se podařilo československým úřadům z velké části vyřešit jak problém uprchlíků, tak problémy výroby, zásobování, školství či peněžnictví. V odtržených [[Sudety|Sudetech]] se české obyvatelstvo dostalo do pozice národnostní menšiny bez jakýchkoliv práv. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven, v úředním styku byl zakázán [[čeština|český jazyk]], česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy. Byly zrušeny všechny české [[noviny]], byl zakázán [[tisk]] českých knih, do kin nesměl přijít žádný český [[film]], bylo zrušeno české vysílání v [[rozhlas]]u. Zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí. Němečtí nacisté rozpoutali v pohraničí i hon na [[Židé|Židy]], což vyvrcholilo v listopadu 1938 [[Křišťálová noc|Křišťálovou nocí]].

 

=== Leden - březen 1939 ===

 

Počátkem března [[1939]] obdržela československá vláda první informace o tom, že nacisté obsadí zbytek ČSR a účastníci Mnichovské dohody [[Spojené království|Velká Británie]], [[Francie]] a [[Itálie]] proti tomu nic nepodniknou. Na [[Slovácko|Moravském Slovácku]] uskutečnila akce slovenských fašistů pro připojení této oblasti ke [[Slovensko|Slovensku]]. Na samotném Slovensku došlo protičeské kampani, situace došla tak daleko, že čs. vláda vyhlásila na Slovensku výjimečný stav a v noci z 9. na 10. března převzala v této části republiky moc armáda. Vedoucí separatističtí politici Tuka, Mach a Černák byli zatčeni, zásah si nevyžádal žádné námitky ze zahraničí. 11. března 1939 dal německý ministr propagandy [[Joseph Goebbels]] pokyn říšskému tisku k vystupňování protičeské propagandy. V [[Praha|Praze]] i [[Bratislava|Bratislavě]] probíhala horečná jednání o vyřešení krize sestavením nové autonomní vlády Slovenska. V Praze vyprovokovali pražští [[Němci]] hospodskou rvačku, která skončila policejním zásahem. O den později se 80 německých studentů snažilo vykřikováním ''[[Heil Hitler]]'' vyvolat další srážku. Dne 13. března zaútočila skupina asi 600 Němců na četnickou stanici ve [[Stonařov]]ě a došlo k lynčování [[Československé četnictvo|četníků]]. Téhož dne se uskutečnil pochod asi šesti tisíc brněnských Němců směrem k [[Pohořelice (okres Brno-venkov)|Pohořelicím]], kde na nových protektorátních hranicích zapálili českou celnici a rozehnali její osazenstvo. Čs. zástupci z [[Vídeň|Vídně]] sdělili, že se k čs. hranicím blíží jednotky [[Wehrmacht]]u. K nejzásadnější události tohoto dne však došlo v [[Berlín]]ě, kam odletěl slovenský předák [[Jozef Tiso]]. Toho postavil Hitler před hotovou věc - buď vyhlásí samostatný [[Slovenský stát]], jehož hranice bude [[Německo]] garantovat, nebo bude Slovensko okupováno Maďary. Tiso předložil ihned tento Hitlerův požadavek [[Snem Slovenskej krajiny|Snemu Slovenskej krajiny]], který ho následující den [[14. březen|14. března]] krátce po 12. hodině schválil. Na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] se téhož dne uskutečnil pokus [[Organizace ukrajinských nacionalistů|bojůvek Karpatské Síče]] o puč, který byl čs. vojenskými jednotkami potlačen. Do Prahy však dorazilo ultimátum z Budapešti, které požadovalo připojení zbytku Podkarpatské Rusi k Maďarsku. Předseda [[chust]]ské vlády Vološin sice telegrafoval Hitlerovi, aby přiměl maďarskou vládu dodržovat usnesení vídeňské arbitráže, ale marně. Čs. vojska dostala rozkaz ke stažení z Podkarpatské Rusi, přičemž sváděla s maďarskými jednotkami tuhé ústupové boje. Část československých vojsk byla nucena ustoupit na území [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Polsko|Polska]]. Největší boje mezi jednotkami Karpatské Siče, dobrovolníky z řad obyvatelstva čerstvě vyhlášené Karpatské Ukrajiny a maďarskými Honvédy se konal na Krasném Poli u Chustu. <ref>http://www.fronta.cz/straz-obrany-statu-2-dil-od-kvetnovych-opatreni-do-konce</ref>

== Konec druhé republiky ==

{{Podrobně|Německá okupace Čech, Moravy a Slezska}}

[[14. březen|14. března]] v 16 hodin odjel prezident [[Emil Hácha]] zvláštním vlakem z Prahy do [[Berlín]]a. O hodinu později odstartovalo z Ruzyňského letiště letadlo s plk. [[František Moravec (generál)|F. Moravcem]] a deseti [[Zpravodajství (zpravodajské služby)|zpravodajskými]] důstojníky [[Druhé oddělení Hlavního štábu|druhého oddělení Hlavního štábu]] čs. armády, kteří odváželi nejdůležitější věci z tajného archívu. V 19.30 hodin telefonoval přednosta poštovního úřadu v Moravské Ostravě, že místní policejní ředitelství, radnici, nádraží a další důležité budovy obsadili [[Němci]]. Nedlouho na to zahájila osádka kasáren v [[Místek|Místku]] boj, při němž došlo v řadách německých vojsk ke ztrátám. Na rozkaz nejvyššího velení však musela být palba zastavena.<ref>{{Citace elektronické monografie

| url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1445221

| titul = Boj o Czajánkova kasárna 14.3.1939

| vydavatel = zanikleobce.cz}}</ref> Na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v Praze vyprovokovali němečtí studenti srážky s českými obyvateli. Krátce po půlnoci na [[15. březen]] začínají brněnští [[Němci]] přebírat ve městě moc. Postupně obsadili radnici, policejní ředitelství, zemský úřad a další budovy. 15. března v 1.15 hodin vstoupil prezident Hácha a ministr zahraničí Chvalkovský do nové budovy říšského kancléřství. Po přívětivém úvodním slovu Háchy začal Hitlerův monolog, při němž oznámil, že vydal vojsku rozkaz obsadit české země a připojit je k [[Nacistické Německo|Německé říši]]. Ve stále útočnějším tónu Hitler vyhrožoval rozbitím země, bombardováním měst, likvidací obyvatelstva. Krátce po druhé hodině určil Hitler přestávku, při níž Hácha volal do Prahy, aby svolal ministerskou radu. [[Adolf Hitler|Hitler]] však vyhrožoval i po přestávce, ale Hácha odolával až do doby, kdy ho stihl srdeční záchvat. I poté se snažil jednat, ale nakonec byl zlomen. Před 4 hodinou ranní podepsali Hácha a Chvalkovský „prohlášení německé a česko-slovenské vlády“, kde se mimo jiné praví: ''„Čs. prezident prohlásil, že... klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“''

Mezitím v [[Praha|Praze]] došlo k zasedání vlády, kde byl vydán rozkaz všem armádním sborům neklást jakýkoliv odpor. Ve 4.30 hodin začal pražský rozhlas vysílat rozkaz o chystaném vstupu německých vojsk v 6.00 hodin ráno na území [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. 15. března v časných ranních hodinách začala německá armáda obsazovat okleštěný zbytek Čech a Moravy. V nevlídném dni byla přijata nevlídně zaťatými pěstmi českým obyvatelstvem, pouze tam, kde žila silná německá menšina, byly německé okupační jednotky vítány svými soukmenovci. Na nárožích ulic se objevila vyhláška ''„[[s:Rozkas pro Obyvatele!|Rozkas pro Obyvatele!]]“'' o převzetí výkonné moci na území obsazené [[Wehrmacht]]em. V 19.15 hodin přijel na [[Pražský hrad]] Hitler, hradní stráž vystřídali [[Schutzstaffel|esesáci]]. Zvláštní vlak s Emilem Háchou se vrátil do Prahy až v 19.30 hodin s úmyslným zpožděním. Ve čtvrtek [[16. březen|16. března]] vydal Hitler na Pražském hradě [[Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava]]. Česko-slovenská vláda byla přejmenována v nezměněném složení na vládu protektorátní. Druhá republika skončila de iure.

 

* {{Citace monografie | příjmení = Med | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Med | titul = Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939) | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-200-1823-6}}

* {{Citace monografie | příjmení = Nenička | jméno = Lubomír | odkaz na autora = | titul = Druhá republika na Ostravsku 1938-1939 | vydavatel = ÚHV FPF SU v Opavě | místo = Opava | rok = 2010 | počet stran = 382 | isbn = 978-80-7248-600-7}}

* TOMÁŠEK, Dušan. ''Deník druhé republiky'', Naše vojsko, 1988.

* UHLÍŘ, Jan B. O co jsme přišli po Mnichovu. ''Historický obzor'', 1999, 10 (9/10), s. 221-225. ISSN 1210-6097.