Imrich Bugár: Porovnání verzí

{{Infobox medaile položkaMedaile|2||[[Atletika na Letních olympijských hrách 1980|LOH 1980]]|hod diskem}}

{{infobox medaile položkaMedaile|1||[[Mistrovství světa v atletice 1983|MS 1983]]|hod diskem}}

{{infobox medaile položkaMedaile|3||[[Mistrovství Evropy v atletice 1978|ME 1978]]|hod diskem}}

{{infobox medaile položkaMedaile|1||[[Mistrovství Evropy v atletice 1982|ME 1982]]|hod diskem}}

{{Infobox medaile položkaMedaile|1||[[Mistrovství České republiky v atletice 1993|MČR 1993]]|hod diskem}}

{{Infobox medaile položkaMedaile|1||[[Mistrovství České republiky v atletice 1994|MČR 1994]]|hod diskem}}

'''Imrich Bugár''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1955]], v obci Ohrady poblíž města [[Dunajská Streda]], nynější [[Slovenská republika]]) je bývalý československý [[Lehká atletika|atlet]] maďarské národnosti (maďarská varianta jeho jména je ''Bugár Imre''), [[Hod diskem|diskař]], stříbrný z [[Letní olympijské hry 1980|olympiády 1980]] v [[Moskva|Moskvě]]. Je zároveň [[Mistrovství Evropy v atletice|mistrem Evropy]] z roku [[1982]] a [[Mistrovství světa v atletice 1983|mistrem světa]] z roku [[1983]]. 195 cm a 120 kg v roce 1985.

Jeho osobní rekord je 71,26 metrů z roku 1985. Průměr jeho deseti nejlepších výkonů je 70,12 metrů, průměr z 50 nejlepších závodů je 67,02 metrů. Byl šestkrát zvolen v (mužské kategorii) [[Atlet roku|nejlepším československým atletem roku]] (1980 – 1985) a jednou [[Sportovec roku|Sportovcem roku]] (1982). V hodu diskem překonal šestkrát československý rekord a celkem patnáctkrát (v rozmezí 17 sezón, 1978-1994) se stal v této disciplíně mistrem republiky.

Ve svém rodišti absolvoval maďarskou základní školu, a přestože byl rovněž nadaným házenkářem (hrál za školní družstvo v obci [[Trhové Mýto]] v okrese Dunajská Streda), začal se už tam věnovat hodu diskem, k němuž ho přitáhl tamní trenér Vincenc Vendégh. - v 15 letech vyhrál okresní přebor v Dunajské Stredě, když dosáhl s 1,5 kg diskem (bez otočky, kterou tehdy ještě neovládal) výkonu 31,14 metru. Poté odešel do [[Bratislava|Bratislavy,]] kde se v tamním [[Slovnaft|Slovnaftu]]u vyučil elektromontérem a naučil se slovensky - předtím mluvil pouze maďarsky (sám vzpomíná, že první nominační dopis na utkání dorostenců se Švédskem mu musel v jeho rodné obci přeložit tamní farář do maďarštiny). Disku se věnoval i v Bratislavě, kde ho trénoval bývalý skokan o tyči Vladimír Hurtoň. Když měl nastoupit vojenskou základní službu, očekávalo se, že nastoupí do Dukly [[Banská Bystrica]]. Tento klub ho ovšem - podle Bugárových vlastních slov - nechtěl, a tak 1.10.1974 zamířil do Dukly Praha, oddílu, jemuž nakonec zůstal celoživotně věrný. Jeho trenérem se v Dukle stává [[MIroslav Vlček]], který pak léta stojí v pozadí všech Bugárových úspěchů. Jako atlet pražské Dukly absolvoval Imrich Bugár celkem 457 závodů. V době své aktivní dráhy vystudoval Imrich Bugár v Praze dálkově gymnázium a poté distančně také [[FTVS]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], kterou absolvoval v roce 1990 (titul Mgr.).

Jako jeden z mála československých sportovců se pokoušel v roce 1984 vzdorovat tehdejšímu [[bojkot|bojkotu]]u [[Letní olympijské hry 1984|olympijských her v Los Angeles]] (před funkcionáři tehdejšího [[Československý svaz tělesné výchovy a sportu|Československého svazu tělesné výchovy]] prohlašoval, že na hry pojede třeba za své vlastní peníze) a byl kárán za nepříliš dobré umístění na náhradní akci, která byla pro sportovce socialistických zemí uspořádána pod názvem [[Družba 84|Družba]] v Moskvě.

Sportovní kariéru ukončil slavnostně a za účasti sponzorů 17. září 1995, po skončení svého posledního závodu - závěrečného kola atletické extraligy v Praze [[Na Julisce]], kde obsadil výkonem 55,44 m druhé místo. Zakrátko nato, 22.9.1995, mu tehdejší prezident [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]] [[Juan Antonio Samaranch]] v Praze udělil [[Olympijská ocenění|Olympijský řád]], který zároveň s Imrichem Bugárem převzala i [[Dana Zátopková]].

Po skončení aktivní činnosti zůstal zaměstnancem pražské Dukly, pracovníkem referátu zahraničních sportovních styků [[ASC Dukla]]. Byl také manažerem mezinárodního diskařského mítinku [[Memoriál Ludvíka Daňka]] v [[Turnov|Turnově]]ě.

Přestože [[Slovensko|Slovák]], oženil se v [[Čechy|Čechách]]. S manželkou Olgou, která pochází z [[Hradec Králové|Hradce Králové]] (tam se také Bugár ženil), má dceru Olgu (* 12.12.1995).

V roce [[2006]] se neúspěšně pokusil kandidovat do [[Senát]]u na [[Senátní obvod č. 35|Jablonecku]] jako nestraník za [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]. Není bez zajímavosti, že se tehdy objevil na stejné kandidátní listině spolu s dvěma reprezentačními kolegy, účastníky [[Mistrovství Evropy v atletice 1978|pražského atletického mistrovství Evropy 1978]] - bývalým běžcem na 400 metrů [[Karel Kolář|Karlem Kolářem]] (do druhého kola senátních voleb rovněž nepostoupil) a bývalým běžcem na 110 metrů překážek [[Jiří Čeřovský|Jiřím Čeřovským]] (který do druhého kola voleb postoupil, ale prohrál v něm s protikandidátkou).

V roce 2012 je místopředsedou pro sport v Českém klubu olympioniků. V říjnu 2012 byl v [[Česká Lípa|České Lípě]] na oslavách 65. výročí tamního Atletic Clubu.<ref>{{Citace elektronického periodika |

autor = Kristýna Brožová |

datum vydání = 2012-10-09 |

url = http://www.i-noviny.cz/ceska-lipa/ceskou-lipu-navstivil-legendarni-diskar-imrich-bugar}}</ref>

|titul =Ze StarDance vypadl Imrich Bugár

|datum přístupu = 2013-12-15

* 1985: Grand Prix [[IAAF|IAAF – ]] 1. místo v hodu diskem v historicky prvním ročníku této soutěže

* 1985: [[Spartakiáda spřátelených armád]] v Bydhošti - 1. místo

* 1985: [[Kontinentální pohár v atletice|Světový pohár]] – 4. místo

* 1987: Grand Prix [[IAAF]] – 2. místo v hodu diskem

* 1989: [[Spartakiáda spřátelených armád]] v Sofii - 2. místo

* '''67,44 m''', [[Gottwaldov]] 8.8.1981. Na "Velké ceně Gottwaldova", v nynějším [[Zlín|Zlíně]]ě, se Imrich Bugár stal poprvé československým rekordmanem v hodu diskem. Plných 18 předchozích let (1963-1981) byl tento rekord v rukou [[Ludvík Daněk|Ludvíka Daňka]], který jej naposledy překonal výkonem 67,18 m ([[Praha]], 10.7.1974). Bugár začal ve Zlíně nenápadným výkonem 59,02 metru, pak se ale sérii od série zlepšoval (63,48 m, 65,64 m, 66,02 m, 66,12 m) a v posledním pokusu poslal disk na rekordní vzdálenost.

* '''67,48 m''', [[Budapešť]] 20.8.1981. Na [[Spartakiáda spřátelených armád|Spartakiádě spřátelených armád]] hodil Bugár v první sérii 63,92 metru a hned ve druhé sérii vylepšil svůj 12 dnů starý rekord.

* '''68,60 m''', Praha 16.8.1982. V červnu 1982 Imrich Bugár o svůj československý rekord přišel. Při mezistátním atletickém utkání v britském [[Gateshead|Gatesheadu]]u vytvořil [[Gejza Valent]] 13.6.1982 nový československý rekord výkonem 67,56 metru. Za dva měsíce, na [[Memoriál Evžena Rošického|Memoriálu Evžena Rošického]] v Praze, však pokusem dlouhým 68,60 m získal Imrich Bugár rekord znovu pro sebe.

* '''70,06 m''', [[Zaragoza]] 22.5.1983. Na mítinku ve španělské Zaragoze překonal Imrich Bugár poprvé hranici 70 metrů a stal se historicky první československým diskařem, který dokázal tuto hranici přehodit.

* '''70,72 m''', [[Schwechat]] 18.6.1983. Na mezistátním atletickém utkání tří zemí v rakouském Schwechatu zlepšil Bugár (podruhé v sezóně historicky prvního atletického mistrovství světa) svůj národní rekord.

* '''71,26 m''', [[San José (Kalifornie)|San Jose]] 25.5.1985. Svého posledního rekordu dosáhl Bugár na americkém turné, na které se na jaře 1985 vypravil společně s [[Jarmila Kratochvílová|Jarmilou Kratochvílovou]] a Gejzou Valentem. Trojice českých atletů přijela do USA především proto, aby tu ve svých disciplínách získala první body na úvodních mítincích atletické Grand Prix, kterou [[IAAF]] uvedla jako zcela nový typ bodovací soutěže právě v roce 1985 a která byla prapředchůdkyní dnešní [[Diamantová liga|Diamantové ligy.]] Zahajovací mítinky Grand Prix se konaly v San Jose a v [[Eugene]] a ještě před nimi startoval Bugár na závodech v [[Los Angeles]], kde 18.5.1985 dosáhl vynikajícího výkonu 69,02 metru. Samotný mítink v kalifornském San Jose přinesl úžasné výkony - čtyři první diskaři se dostali za hranici 68 metrů - chyběl ovšem pátý (tehdejší pravidla Gran Prix vyžadovala, aby na každém závodu, měl-li být bodován, startovalo nejméně 5 atletů ze světové padesátky v příslušné disciplíně). Ale ani fakt, že za svůj výkon nedostane žádné body, neodradil Bugára od maximálního nasazení hned v prvním pokusu, ve kterém hodil nový rekord 71,26 metru. Druhý v soutěži skončil Nor [[Knut Hjeltens]] (69,92 m), třetí Američan [[Art Burns]] (69,10 m) a čtvrtý Gejza Valent (68,40 m). Bugár měl v soutěži celkem 4 pokusy za hranici 65 metrů - v třetí sérii hodil ještě 68,88 metru a ve čtrvrté sérii 67,80 metru. Bugárův rekord se v roce 2015 dožil 30 let a je téměř vyloučeno, že by ho někdo ze současné generace českých diskařů dokázal vylepšit.

Imrich Bugár dosáhl 10.7.1981 v norském [[Spikkestad|Spikkestadu]]u výkonu 67,56 metru, který byl lepší nežli tehdejší československý rekord Ludvíka Daňka, Bugár však tento hod předvedl v exhibici.

Imrich Bugár šestkrát zvítězil v anketě o nejlepšího československého atleta roku, kterou každoročně (pod měnícími se názvy) vyhlašoval jako čtenářskou korespondenční anketu měsíčník Atletika a která byla předchůdcem současné ankety [[Atlet roku]]. Zatímco od založení ankety v roce 1962 byli muži a ženy voleni do společného žebříčku, v době největších úspěchů Imricha Bugára (v letech 1978-1988) byly žebříčky vedeny odděleně pro muže a ženy. Imrich Bugár se tedy při všech svých vítězstvích o prvenství de facto dělil s [[Jarmila Kratochvílová|Jarmilou Kratochvílovou]] a [[Zdeňka Šilhavá|Zdeňkou Šilhavou]], které byly v letech 1980-1985 první v ženské části ankety.

* {{cs}} [http://www.atletika.cz/reprezentace/medailony-atletu/imrich-bugar-2/ Profil na www.atletika.cz]