UC Sampdoria: Porovnání verzí

| obrázek =

| Aktuální ročník =

| vzor_trenýrků1 =

| vzor_ponožek1 =

| vzor_pravé_ruky2 =

| vzor_trenýrků2 =

| vzor_levé_ruky3 =

| vzor_pravé_ruky3 =

| vzor_ponožek3 =

{{infobox medaile položkaMedaile|{{sica}}||[[Pohár mistrů evropských zemí 1991/92|1991/1992]]|UC Sampdoria}}

{{infobox medaile položkaMedaile|{{sica}}||[[Pohár vítězů pohárů 1988/89|1988/1989]]|UC Sampdoria}}

{{infobox medaile položkaMedaile|{{goca}}||[[Pohár vítězů pohárů 1989/90|1989/1990]]|UC Sampdoria}}

{{infobox medaile položkaMedaile|{{sica}}||[[Superpohár UEFA 1990|1990]]|UC Sampdoria}}

{{infobox medaile položkaMedaile|{{goca}}||[[Serie A 1990/91|1990/1991]]|UC Sampdoria}}

{{infobox medaile položkaMedaile|{{brca}}||[[Serie A 1993/94|1993/1994]]|UC Sampdoria}}

'''Unione Calcio Sampdoria''' je italský [[fotbal]]ový klub z [[Janov (Itálie)|Janova]], který hraje [[Itálie|italskou]] nejvyšší soutěž [[Serie A|Serii A]]. Klub byl založen v roce 1946 spojením dvou klubů, jejichž začátky se objevují v roce 1890, ''Sampierdarenese'' a ''Andrea Doria''. Spojením těchto názvu vzniklo jméno Sampdoria. Klub si sídlí na Stadio Luigi Ferraris s kapacitou přes 36 tisíc diváků.

Sportovní klub '''Ginnastica Sampierdarenese''' byl založen v roce 1891, jeho fotbalový oddíl se objevil roku 1899. V těchto letech se objevil i druhý klub '''Andrea Doria''', ten byl založen v roce 1895 a věnoval se hlavně fotbalu.

Andrea Doria se prvního italského mistrovství, které bylo organizované italskou fotbalovou federací, neúčastnila, ale zapojila se již v roce 1903. Na první výhru si však musela počkat do roku 1907, kdy vyřadila konkurenční [[Genoa CFC|Janov CFC]] po remíze a vítězství 3:1. Ve finálové skupině však se skóre 0:10 a s bodem na kontě poslední. V sezóně 1910/11 se do italského mistrovství zapojilo již 13 týmů a vítězové dvou skupin (Piedmont-Lombardy-Liguria s 9 mužstvy a Veneto-Emilia Romagna se 4 mužstvy) se střetli o vítězství. Andrea Doria skončila na 4. místě ve skupině Piedmont-Lombardy-Liguria. Klub patřil v dalších letech do průměru.

Po 1. světové válce se do italské mistrovství konečně zapojilo i Sampierdarenese. V první sezóně skončilo na 4. místě ve skupině s Dorií, ta sice postoupila z druhého, ale z semifinálové skupiny se již nedostala. Podobně do dopadlo i další rok. V sezóně 1921/22 se italské fotbalové soutěže rozdělily do dvou organizací - Prima Divisione a Prima Categoria a oba kluby si zvolily jinou soutěž. Andrea Doria v Prima Divisione skončila na 5. místě, ale Sampierdarenese se dostalo v Prima Categoria až do finále, kde podlehlo až po dvou remízách 0:0 a opakovaném zápase po prodloužení v [[Cremona|Cremoně]] 1:2 [[US Novese|Novese]]. Další sezónu byl již systém znovu sjednocen a hrála se jediná soutěž. Oba kluby hrály každý jinou skupiny a ani jeden z ní nepostoupil. Ve stejné skupině v rámci severní ligy byly kluby v sezóně 1925/26. Ve jednom vzájemném zápase Andrea Doria vyhrála doma 2:1, v druhém Sampierdarenese zase 2:0. V celkovém zúčtování skončily kluby těsně za sebou na 8. a 10. místě, a tak ani jeden nepostoupil ani nesestoupil. Na konci sezóny 1926/27 byly kluby sloučeny fašistickými autoritami pod názvem '''La Dominante'''. Hráči nosili černé a zelené pruhované dresy. V sezóně 1928/29 skončil La Dominante Genoa desátý ve skupině, a byl tak zařazen do nově vzniknuvší druhé nejvyšší soutěže [[Serie B]]. Po třetím místě z první sezóny klub již znovu pod novým názvem '''Liguria''' zažil katastrofální sezónu a sestoupil z posledního místa.

Z tohoto důvodu se klub rozdělil na dva kluby pod původními názvy. Sampierdarenese si zajistil účast v Serii B pro sezónu 1932/33. Andrea Doria bojoval v Serii C. Následující rok Sampierdarenese vyhrálo jednu ze dvou skupin Serie B a po 2. místě ve finálové skupině postoupilo do [[Serie A]]. Bojující o záchranu Sampierdarenese se spojilo s kluby '''Corniglianese''' a '''Rivarolese''', pod názvem '''Associazione Liguria Calcio''' se klub dostal na 5. místo v Serii A a připsal si na konto dva skalpy rivala Genova 1893. Poté putovala Liguria po předposledním místě do Serie B. Liguria okamžitě postoupila a v roce 1942 se vyhoupla na 9. místo v Serii A.

UC Sampdoria se stala stabilním účastníkem Serie A. Ovšem větší úspěch se léta nemohl dostavit. Třikrát skončila pátá, jednou dokonce čtvrtá. V roce 1963 klub hrál [[Pohár veletržních měst]], kde ostudně podlehl po výhře 1:0 [[Ferencvárosi TC (fotbal)|Ferencvárosi]] 0:6. V roce 1966 spadla do Serie B. Okamžitým postupem na to ale klub dal zapomenout. Klub v Serii A bojoval jen těsně nad hranicí sestupu, v roce 1977 sestoupil opět.

Po dvou sezónách v Serii B klub koupil ropný magnát [[Paolo Mantovani]], který do klubu investoval, aby se dostal na vrchol. Za tři roky se Sampdoria vrátila a započalo tak nejúspěšnější období v historii klubu. Po sedmém a šestém místě Sampdoria získala vítězství [[Coppa Italia|Coppy Italia]] a uhájila 4. místo v lize. Kvalifikovala se tak do [[Pohár vítězů pohárů|Poháru vítězů pohárů]]. V prvním kole narazila na [[Řecko|řeckou]] [[AEL 1964 FC|Larissu]] a díky dvou gólům [[Roberto Mancini|Roberta Manciniho]] se radovala z postupu. V druhém kole ale nestačila na [[Portugalsko|portugalskou]] [[SL Benfica|Benfiku]]. Další sezónu ukončil klub na 11. místě. Trenérem byl jmenován Vujadin Boskov a v sezóně 1986/87 klub skončil na 6. místě a kvalifikoval se tak do kvalifikace o [[Pohár UEFA]], kde podlehl [[AC Milan|AC Milán]] 0:1. O rok později skončili opět na 4. místě a po finálovém vítězství slavili vítězství v Coppě Italia.

Další sezóna, další zisk trofeje pro vítěze Coppy Italia a opětovná kvalifikace do PVP. V rámci PVP se dokázali dostat až do finále, kde podlehli [[FC Barcelona|Barceloně]] 2:0. Sampdoria postupně postupovala přes [[Švédsko|švédský]] [[IFK Norrköping|Norrköping]], [[Německo|německou]] [[Carl Zeiss Jena|Jenu]], [[FC Dinamo Bucureşti|Dinamo Bukurešť]] a [[KV Mechelen]]. [[Gianluca Vialli]] zaznamenal 5 branek. V Coppě Italia so ve finále poradil s [[SSC Napoli|Neapolí]] (1:0 a 4:0). V lize uhájili výborné páté místo.

Sezóna 1989/90 byla opět ve znamení úspěchů. Konečné 5. ligové umístění a finálová účast v Coppě Italia, kde Sampdoria nestačila na [[Juventus FC|Juventus]]. I to ovšem stačilo na kvalifikace do Poháru vítězů pohárů. Největší úspěch sezóny se dostavil ale na mezinárodní scéně, kde zdvihli po finálovém vítězství nad [[RSC Anderlecht|Anderlechtem]] 2:0 v prodloužení nad hlavy trofej pro vítěze Poháru vítězů pohárů. Dvěma góly rozhodl utkání Gianluca Vialli, který celkem zaznamenal fantastických 7 branek. Postupně vyřadili [[Norsko|norský]] [[SK Brann|Brann]], [[BV Borussia Dortmund|Borussii Dortmund]], [[Grasshopper-Club Zürich|Grasshopper Curych]] a v semifinále [[AS Monaco FC|Monako]].

Největší úspěch italského klubu v jeho historii ovšem dosáhl až následujícího roku. To si famózními výkony zajistil titul ligového mistra o 5 bodů před [[Milán|milánskými]] [[AC Milan|AC]] a [[FC Internazionale Milano|Interem]]. Gianluca Vialli se stal s 19 góly králem ligových střelců. V PVP vypadli ve čtvrtfinále s [[Legia Warszawa|Legií Varšava]] po vyřazení [[1. FC Kaiserslautern|Kaiserslauternu]] a [[Olympiakos Pireus FC|Olympiakosu]]. Mezi největší opory vítězného týmu patřili [[Gianluca Pagliuca]], [[Gianluca Vialli]], [[Roberto Mancini]], [[Toninho Cerezo]], [[Pietro Vierchowod]] nebo [[Attilio Lombardo]].

V roce 1994 slavila Sampdoria 3. místo v lize a po vítězství 6:1 v odvětě nad [[Ancona|Anconou]] i zisk trofeje pro vítěze Coppy Italia. V PVP postupně vyřadili Grasshopper a [[FC Porto|Porto]], až narazili na [[Arsenal FC|Arsenal]], se kterým po penaltách vypadli. Klub nespasily ani 2 branky [[Vladimir Jugović|Vladimira Jugoviće]] a [[Claudio Belucci|Claudia Bellucciho]]. Po dvou osmých místech klub skončil šestý. V [[Pohár UEFA|Poháru UEFA]] ale vypadl v prvním kole s [[Athletic Bilbao|Athleticem Bilbao]]. Následně 9. místo a [[Pohár Intertoto]], zde ale Sampdoria cestu do Poháru UEFA nenašla a vypadla ve čtvrtfinále s [[Bologna FC 1909|Boloňou]]. Ale následné 16. místo a sestup na několik let odstranily Sampdorii z evropského výsluní.

Vrátila se v roce 2003 a po osmém místě si pátým místem vynesla kvalifikaci do Poháru UEFA. Vyřadila [[Vitória FC|Vitórii Setúbal]] a postoupila do skupinové fáze, jenže zde vstřelila pouhé 4 góly ve 4 zápasech a skončila 4. nepostupovém místě ve zdánlivě lehké skupině. Po korupční aféře se Sampdoria posunula z původního 14. místa na 12. místo. Po následujícím devátém místě a účasti v Poháru Intertoto se probojoval tým do Poháru UEFA. Zde skončil těsně před skupinovou fází na [[Aalborg BK|Aalborgu]]. V Serii A jim ale 6. místo vyneslo přímou kvalifikaci do Poháru UEFA pro následující sezónu. A poté co si poradili snadno s [[Litva|litevským]] [[FBK Kaunas|Kaunasem]] se probojovali do základní skupiny, kde skončili na postupové 3. příčce. V šestnáctifinále tak změřili síly s [[FK Metalist Charkov|Metalistem Charkov]], kterému podlehli v obou zápasech a vypadli. V ligové tabulce museli snést až 13. pozici.

Následující sezóna Serie B nebyla ve znamení žádné dominance, Sampdoria se stala remízovým králem celé soutěže, ale klubu to stačilo na 6. místo. Více prostoru evidentně svědčilo [[Nicola Pozzi|Nicolovi Pozzimu]], ten vsítil 20 branek, což bylo nejvíce, co se mu kdy povedlo. Umístění zajišťovalo Sampě místenku v play off o postup, z šestého místa měla nastoupit proti třetímu [[US Sassuolo Calcio|Sassuolu]] s třináctibodovým náskokem. V první zápase byl nejvíce vidět opět Nicola Pozzi, dal dva góly. Jeden však do vlastní sítě. Přesto Sampdoria vyhrála 2:1. V odvetě díky penaltě již deváté minutě to vypadlo, že má Sampa vše pod kontrolou. Avšak po vyrovnání 63. minutě se schylovalo k napínavému závěru. Sampa nakonec remízu udržela a postoupila do finále.

Zde se setkala s [[AS Varese 1910|Varese]], které si podobně jako Sampa poradilo s výše postaveným [[Hellas Verona|Hellasem Verona]]. Sampdoria hrála opět první zápas doma a i v něm znovu zvítězila. Varese sice dvakrát dorovnávalo, janovský klub ale i díky dvěma gólům [[Daniele Gastaldello|Danieleho Gastaldella]] ho porazil 3:2. V napínavé odvetě hrála Sampdoria vzhledem k předchozímu výsledku na nulu vzadu. Ta byla uhájena a v 90. minutě rozhodl o postupu Nicola Pozzi. Ten dal gól ve všech čtyřech zápasech a podepsal se tak vrchovatou měrou pod postup. U kormidla Sampdorie byl v té době [[Giuseppe Iachini]], který nahradil po neuspokojivých výsledcích v průběhu února [[Gianluca Atzori|Gianlucu Atzoriho]].

Po postupu s prací Iachiniho nepanovala taková spokojenost, jaká by ho udržela na trenérském postu i pro Serii A. Vedení klubu tak vedlo jednání třeba s [[Rafael Benítez|Rafaelem Benítezem]], který nakonec dal přednost [[SSC Neapol|Neapoli]]. Jen pár dní poté však oznámilo dohodu s bývalým trenérem [[Juventus FC|Juventusu]] či italské jedenadvacítky [[Ciro Ferrara|Cirem Ferrarou]]. Do klubu přišla kromě Ferrary i řada posil do pole, mezi nimi například [[Maxi López]], [[Éder]], [[Enzo Maresca|Maresca]]. Snad kromě Édera se ale nikomu nepodařilo naplnit očekávání. To se nedařilo ani Ferrarovi u kormidla. Po úvodním skalpu [[AC Milán]] a průměrném začátku přišla série porážek a mezi nimi i klíčové ztráty bodu s konkurenty v boji o záchranu. Překvapivě trenér vydržel až do listopadu, kdy už to vypadalo, že se tým po skalpu městského rivala a [[Bologna FC 1909|Boloni]] znovu nastartoval. Po následujících dvou porážkách byl Ferrara odvolán.

Postu se ujal [[Delio Rossi]]. Sezóna nakonec nedopadla špatně, 14. místo pro nováčka obzvlášť po tak mizerném začátku nemohlo být zklamáním. Po sezóně odešli brankář [[Sergio Romero (fotbalista)|Romero]] a nadějní útočníci [[Mauro Icardi]], který vsítil 10 branek, a [[Simone Zaza]], na jejich místo přišel [[Manuel Gabbiadini|Manolo Gabbiadini]]. V sezóně 2013/14 si Sampa opět vedla obdobně jako v té předcházející a Rossi byl v listopadu odvolán. Nahradil ho bývalý elitní obránce [[Siniša Mihajlović]]. Sampdoria šla nahoru, sezónu finišovala na 12. místě. Tým opět prošel pro Sampdorii typickým posezónním zemětřesením. Z klubu třeba odcházel do [[Valencia CF|Valencie]] [[Shkodran Mustafi]], který se tak předvedl na [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|Mistrovství světa]] v dresu [[Německá fotbalová reprezentace|Německa]] na postu, na kterém měli velkou slabinu. V zimě opouštěl Stadio Luigi Ferraris Gabbiadini za 13 miliónů eur<ref>[http://www.eurofotbal.cz/clanky/neapol-potvrdila-prichody-strinice-a-gabbiadiniho-279847/ Neapol potvrdila příchody Striniće a Gabbiadiniho]</ref> a po vydařené sezóně v podobě sedmého místa i Siniša Mihajlović. Ten neodolal vábení renomovanějších klubů a odešel do paradoxně v tabulce o tři pozice hůře postaveného AC Milán. Na post trenéra byla následně dosazena ikona Interu Milán [[Walter Zenga]], který si vyzkoušel i jaké je to hrát na Luigi Ferraris během zdejšího dvouletého angažmá v devatesátých letech.

* [[Soubor:Coccarda Coppa Italia.svg|25px]] '''[[Coppa Italia]]''' '''( 4x )'''

* [[Soubor:Supercoppaitaliana.png|25px]] '''[[Supercoppa italiana]]''' '''( 1x )'''

* [http://www.sampdoria.it/ Oficiální stránky klubu]