Brunšvické vévodství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifikace (kategorie s mezerou) |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 61:
Wolfenbüttelské knížectví bylo v letech 1807-1813 součástí království Vestfálského. Kongres z něj učinil nezávislé území s názvem Brunšvické vévodství.
===== Karel II. (1815–1830)=====
Nezletilý vévoda Karel, nejstarší syn vévody Fridricha Viléma (který padl v poli), byl dán do opatrovnictví Jiřímu IV., princi regentovi Velké Británie a Hannoveru a pozdějšímu králi.
Nejprve měl mladý vévoda spor ohledně data svojí plnoletosti. Poté, v roce 1827 Karel označil některé ze zákonů, vydaných v jeho nezletilosti za neplatné, čímž způsobil konflikty. Po zásahu Německého spolku, byl nucen tyto zákony akceptovat. Jeho správa byla považována za zkorumpovanou.
Následkem červencové revoluce v roce 1830, musel Karel definitivně odstoupit. Jeho absolutistický styl vlády odcizil šlechtu a buržoazii, přičemž nižší třída se stala neloajální kvůli špatné ekonomice. Během noci ze 7. na 8. září roku 1830, byl brunšvický vévodský palác napaden rozzuřeným davem, zapálen a kompletně zničen. Karel ze země uprchl.
==== Vilém VIII. (1830–1884) ====
Když se Karlův bratr Vilém VIII. vrátil 10. září do Brunšviku, byl lidem radostně přijat. Vilém se původně ustanovil pouze bratrovým regentem, ale po roce se prohlásil za vládnoucího vévodu. Karel učinil několik zoufalých neúspěšných pokusů o sesazení svého bratra.
Vilém přenechal většinu vládních záležitostí svým ministrům a trávil velkou část svého času mimo stát, ve slezské Olešnici. Po revoluci v roce 1830 byly prosazeny liberální reformy a 12. října 1832 byla přijata nová ústava. Přestože že volební systém umožňoval volit pouze asi 40% mužské populace Brunšvicka, získal brunšvický parlament více pravomocí, než v ostatních německých státech a moc vévody byla výrazně omezena.
I když se Vilém v roce 1866 připojil k Pruskem vedenému Severoněmeckému spolku, jeho vztahy s Pruskem byly napjaté, neboť odmítlo uznat Ernesta Augusta Hannoverského, 3. vévody z Cumberlandu, Vilémova nejbližšího mužského příbuzného, jako jeho dědice.
Když v roce 1866 Prusko napadlo Hannoverské království, vévodství Brunšvické si zachovalo suverenitu a nezávislost. Nejprve se připojilo k Severoněmeckému spolku a následně k Německému císařství.
V 70. letech 19. století se stalo zjevným, že s vévodou Vilémem vymře tehdejší vládnoucí větev rodu Welfů. Podle rodové zvyklosti, měl vévodský trůn připadnout hannoverské dynastii. Nicméně Hannoverští stále odmítali přijmout pruskou anexi jejich území. Ve výsledku zde byl silný pruský tlak proti získání Brunšvicka Jiřím V. Hannoverským, nebo jeho synem bez splnění tvrdých podmínek, zahrunjících přísahu věrnosti Německému spolku a zřeknutí se veškerých vazeb k Hannoveru.
Zákonem z roku 1878 vytvořilo Brunšvické vévodství dočasnou regentskou radu, která by se postarala o stát v případě věvodovy smrti a v případě, že by trůn nemohl převzít vévoda Cumberlandský, se měla postarat o jmenování regenta. S Vilémovou smrtí, zanikla v roce 1884 Wolfenbüttelská linie. Vévoda Cumberlandský se poté prohlásil i vévodou Brunšvickým. Vzhledem k tomu, že se stále považoval za právoplatného krále Hannoveru, Spolková rada uvážila, že by mohl svými brunšvickými nároky narušovat mír v Německém císařství. Následovala zdlouhavá jednání, ale problém nebyl nikdy vyřešen.
==== Regentství (1884-1913) ====
Byli jmenováni dva regenti. Prvním byl až do své smrti v roce 1906 princ Albert Pruský. Následoval jej vévoda Johan Albert Meklenburgský.
==== Ernst August III. (1913-1918) ====
Potřeba mít na trůně regenta, skončila v roce 1913. Nejstarší syn cumberlandského vévody v roce 1912 zemřel a starý vévoda se rozhodl vzdát Brunšvicka ve prospěch svého mladšího syna Ernesta Augusta, který se oženil s dcerou císaře Viléma II., přísahal loajalitu Německému císařství a vzdal se všech nároků na Hannover. Tím pádem mu bylo v roce 1913 umožněno usednout na vévodský trůn.
Následkem Německé revoluce v roce 1918, byl vévoda nucem abdikovat a byl založen "Svobodný Brunšviský stát", jako součást Výmarské republiky.
== Reference ==
{{Překlad|en|Duchy of Brunswick|}}
| |||