Brunšvické vévodství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20:
* Arnošt se stal knížetem Göttingenským 1344-1367
* Magnus I. získal knížectví Wolfenbüttelské 1344-1369. Magnův syn
* Magnus II., kníže Wolfenbüttelský 1369-1373, požadoval po Albrechtu Sasko-Wittenbergském knížectví
* Fridrich I. 1373-1400, syn Magna II., Lünenburg v roce 1388 dobyl. Následovali jeho bratři.
* Jindřich I., 1400-1408
* Bernard, 1409-1428. Navrátil vládu nad [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelem]] svému synovci, Jinřichovu synovi.
* Vilém I., 1428-1432 Bernardův synovec, byl svým bratrem zbaven moci.
* Jindřich II. 1432-1473, přesunul sídlo do [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelu]].
* Vilém I. 1473-1482, po smrti Jindřicha znovu získal kontrolu nad [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelem]] a knížectví přenachl svým dvěma synům.
* Fridich III. 1482-1484, uvězněn a zbaven moci svým mladším bratrem.
* Vilém IV. 1184-1491, převzal kontrolu nad [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelem]] a následně jej postoupil svým synům a v roce 1495 zemřel.
* Spolu-panovníci, synové Viléma IV.
* Eric I. 1491-1494, v roce 1494 rozdělil území a vzal si knižectví Calenbergské.
* Jindřich IV. 1491-1514, od roku 1494 jediný pán na Wolfenbüttelu.
* Jindřich V. 1514-1568, syn Jidřicha IV. Přestoupil k [[luteránství]].
* Julius 1568-1589. Syn Jidřicha V. Po smrti svého bratrance Erika II. připojil [[Calenberg]].
* Jindřich Julius 1589-1613, syn
* Fridrich Ulrich 1613-1634, poslední mužský potomek Albrechta I.
==== Dannenbergská dynastie ====
Po smrti Fridricha Ulricha, přešly jeho državy na vzdálené bratrance vládnoucí v
* August 1635-1666
* Nástupnictví přešlo na jeho syny, kteří vládli částečně společně.
* Rudolf August, 1666-1704
* Anton Ulrich 1685-1702, 1704-1714, přel se s [[Hannover|Hanoverem]]. V letech 1702-1704 sesazen kvůli spojenectví s Francií ve [[Válka o španělské dědictví|válce o Španělské dědictví]]. V roce 1709 konvertoval ke katolicismu.
* Antona Ulricha následovali jeho synové:
* August Vilém 1714-1731
Řádek 49:
==== Dynastie Brunšvicko-Bevernská ====
Ferdinand Albert, březen až záží 1735, vnuk Augusta mladšího.
* Karel I. 1735-1780. Syn Ferdinanda Alberta. V roce 1753 přesunul vévodský dvůr z [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelu]] do [[Braunschweig|Braunschweigu]].
* Karel Vilém Ferdinand 1780-1806, syn Karla I. Zemřel v [[Bitva u Jeny|bitvě u Jeny]].
* Fridrich Vilém 1806-1807, 1813-1815. Syn Karla Viléma Ferdinanda. Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]], v letech 1806 až 1813, bylo Brunšvicko-Wolfenbüttelsko okupováno Francií. Zemřel v [[Bitva u Quatre Bras|bitvě u Quatre Bras]].
=== Vévodství Brunšvické ===
Řádek 57:
==== Potvrzení formální suverenity ====
Území Wolfenbüttelu, bylo jako suverénní stát uznáno na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce 1815. Bylo částí středověkého vévodství Brunšvicko-Lünenburgského. Od roku 1705 byly včechny ostatní části někdejšího vévodství Brunšvicko-Lünenburgského s výjimkou Wolfenbüttelu drženy knířectvím Calenbergským a Cellským, t.j.
Wolfenbüttelské knížectví bylo v letech 1807-1813 součástí království Vestfálského. Kongres z něj učinil nezávislé území s názvem Brunšvické vévodství.
| |||