Wikipedie

Právní norma: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
zpět, experiment
Řádek 116:
{{Portály|Právo}}
 
= právní norma =
{| class="wikitable"
|právo
|-
|odvětví práva
|-
|'''Veřejné právo''' : Ústavní · Trestní ·Správné · Finanční · Evropské ·Mezinárodní · Kanonické · konfese
----'''Soukromé právo''' : Občanské ·Pracovní · Rodinné · Obchodní ·Mezinárodní právo soukromé
 
|-
|dělba moci
|-
|'''Výkonná moc''' : Hlava státu · Panovník· Prezident ( SR )  · Vláda ( SR )  ·Ministerstvo
----'''Zákonodárná moc''' : Parlament ·Senát · Národní rada SR
 
----'''Soudní moc''' : Soud · Ústavní soud (SR )  · Nejvyšší soud · Krajský soud ·Okresní soud · Soudní rada ·Prokuratura · Ombudsman · NKÚ
 
|-
|právní předpisy
|-
|Ústava ( SR )  · Ústavní zákon  · Zákon · Nařízení vlády  · Vyhláška  · Opatření · Výnos
|-
|Další pojmy
|-
|Právní skutečnost  · Právní akt  · Právní předpis  · '''právní norma'''
----Stát  · Forma státu  · Občan  · Politická strana  · Volby  · Referendum
----Mezinárodní smlouva  · Mezinárodní organizace
|-
|z  •  d  •  u
|}
'''Právní norma''' je označení pro jeden obecný ''příkaz'' , ''zákaz'' nebo ''dovolení'' vyplývající z právního řádu včetně nástrojů a zmocněni k jeho dosažení nebo vymáhání. Zpravidla právní předpis (například zákon , vyhláška apod.) Obsahuje několik právních norem.
 
Obvykle není právní norma v předpisu uvedena jako souvislá část textu, ale je ji třeba z různých částí textu nebo řezných předpisů extrahovat nebo dedukovat . Některé aspekty právní normy mohou být vyjádřeny například systematickým zařazením textu do právního předpisu namísto explicitního vyjádření. Proto se zdá být přesnější dívat na text právního předpisu ne jako na soubor norem, ale jako soubor pravidel, ze kterých se dají pomocí výkladu individuální právní normy extrahovat.
 
Některé právní normy nemají samostatný smysl, ale mají charakter ''upřesnění'' , ''doplnění'' nebo ''omezení'' jiné právní normy nebo výjimky z ní. (např. § 478 občanského zákoníku (40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) - ''Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno.'' )
 
== Struktura právní normy [ upravit | upravit zdroj ] ==
Právní normu popisovali zejména starší teoretici tzv. tříprvkových strukturou právní normy:
* ''Hypotéza'' (předpoklad pokud je splněno ''x'' , ... - bývá v právním předpisu i zamlčení, pokud se např. Týká všech)
* ''Dispozice'' (..., má následovat následek ''y'' )
* ''Sankce'' (není-li splněn následek, následuje sankce ''z'' )
V novější literatuře se hovoří o zdvojené struktuře právní normy:
* ''primární hypotéza''
* ''primární dispozice''
* ''Sekundární hypotéza'' - (je negací primární dispozice)
* ''Sekundární dispozice'' - (spolu se sekundární hypotézou nahrazuje sankci)
Základním rozdílem je idea, podle níž i ''sankce'' je jen druhem ''dispozice'' (její aplikaci však zpravidla zajišťuje donucovacího orgán).
 
=== Příklad [ upravit | upravit zdroj ] ===
; § 461 odst. 2 občanského zákoníku (40/1964 Sb., Ve znění pozdějších předpisů)
: Nenabude dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.
* ''Primární hypotéza'' - Nenabude dědictví dědic ze závěti ...
* ''Primární dispozice'' - ... nastupují místo něho dědici ze zákona
* ''Sekundární hypotéza'' - Nabude-li se ze závěti jen část dědictví ...
* ''Sekundární dispozice''
[[Kategorie:Teorie práva|Norma]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Právní_norma“