Lev Nikolajevič Tolstoj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
-nezdroj a neency část os život, fmt, comm z wd, portály |
||
Řádek 43:
V roce 1837 se rodina přestěhovala do [[Moskva|Moskvy]], aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Po smrti otce pak spisovatel žil se svými sourozenci v Jasné Poljaně u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela a děti se přesunuly k otcově sestře do [[Kazaň|Kazaně]].
=== Začátek kariéry ===
V roce 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě práva a filologii. Učitelé o něm říkali: ''“Jak je neschopný, tak je neochotný se učit.”'' Vrátil se uprostřed svých studií do Jasné Poljany a hodně času strávil v Moskvě a [[Petrohrad]]u. Poté, co zaplatil těžké dluhy z hazardu, Tolstoj doprovázel v r. [[1851]] svého staršího bratra na [[Kavkaz]] a vstoupil do ruské armády. V tomto čase začal Tolstoj psát črty.
Po roce [[1855]] cestoval po [[Evropa|Evropě]], kde se mimo jiné potkal i s později prvním [[Československo|československým]] prezidentem [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomášem G. Masarykem]]. Po svém návratu z druhé cesty v
[[Car]] ho pokládal za revolucionáře, kterým však v žádném případě nebyl. V závěru života byl vyloučen z [[církev|církve]] jako [[kacíř]]. Důvodem bylo jeho odmítání [[dogma]]tu o trojjedinosti Boží a ostrá kritika [[Militarismus|militaristické]] role církve (žehnání zbraním, podpora válkám).
Řádek 73 ⟶ 70:
=== Romány ===
* ''[[Vojna a mír]]'' – popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě.
* ''[[Anna Kareninová|Anna Karenina]]'' (v češtině vydáno také jako ''Anna Kareninová'') – hlavní hrdinkou je mladá, krásná a inteligentní žena. Její muž má dobré postavení a ona nemá důvod si stěžovat. Je však nespokojená, seznamuje se s mladým důstojníkem Vronským. Následně odchází od muže za Vronským, její muž jí odmítá vydat syna. Annu ztrátou syna trpí, navíc ji postupně odsoudí celá společnost a Vronský ji přestává milovat. Anna vše řeší skokem pod vlak.
* ''[[Vzkříšení (román)|Vzkříšení]]'' – Hlavními hrdiny jsou šlechtic Něchljudov (na začátku knihy student) a služebná, posléze prostitutka Maslovová. Seznámili se v mládí u Něchljudovových tet, kde Maslovová sloužila. Během noci, kdy se v Rusku slaví Vzkříšení páně, Maslovová podlehne Něchljudovovi a nechtěně s ním otěhotní. Těhotnou ji tety vykáží ze statku a Maslovová skončí jako prostitutka. Jednoho dne jí klient pošle do svého pokoje pro peníze. Maslovová si jako svědky bere pokojskou a portýra. Klient je náročný a proto jej chce Maslovová uspat, portýr ji však místo uspávacího prostředku podstrčí jed a spolu s pokojskou pak klienta okrade. Maslovová a dva vrazi jsou posláni před soud, kde jako jeden z porotců zasedá i Něchljudov, který se během let ze studenta proměnil v otylého šlechtice žijícího bujarým nočním životem městské smetánky. Něchljudov u soudu rozpozná Maslovovou, ona jeho ne. Nechá si převyprávět její příběh a cítí podíl viny na jejím osudu. Maslovová je díky chybě poroty odsouzena k nuceným pracím na Sibiř. Něchljudov se jí snaží pomoci a odvrátit její osud. Podává odvolání k senátu, jež je neúspěšné. Při cestování po věznicích, kterými Maslovová prochází, je zhnusen přístupem státu k prostým lidem a jelikož byl v mládí osloven jistým anglickým filozofem odmítajícím soukromé vlastnícví půdy, rozhodne se mužikům na svých statcích předat půdu do jejich užívání. Zároveň se u svých vlivných známých přimlouvá za Maslovovou a posílá žádost o milost carovi. Maslovové nabídne sňatek, ta ho odmítá, je hrdá, v nitru však Něchljudova obdivuje. Něchljudov se nedá odradit a podstupuje s ní cestu na Sibiř. Zařídí, že je přeřazena mezi politické vězně, se kterými je lépe zacházeno a kteří tvoří morálnější okolí. Maslovová se po cestě na Sibiř seznamuje s revolucionáři a do jednoho z nich se zamiluje. Car vyslyší dovolání (i díky Něchljudovovým známým) a mění trest z nucených prací na vyhnanství.
:Tolstoj v románu velmi obrazně vyjadřuje všednost a beznaděj chudiny v Rusku 19. století, neskutečné sociální rozdíly, kontrast přepychu a hýření s bojem o život spodiny. Román je také zaměřen proti pokrytectví v pravoslavné církvi. Je zde popisován ruský vězeňský systém, v kterém není na obyčejného člověka brán ohled a v kterém pozbývá vězeň veškerých práv. Tolstoj vyjadřuje myšlenku, že ti, kteří tvoří státní byrokracii, nemají morální právo věznit jiného člověka, protože sami nejsou bez viny. Něchljudov dochází k závěru, že většina lidí je tak vězněna neprávem, neboť jejich vývoj byl determinován prostředím, které jim nedalo jinou šanci. Přes svůj náboženský akcent bylo jakožto „antiburžoazní“ román ''Vzkříšení'' i v komunistické ČSSR vydáváno bez problémů. Svou roli hrál i obdiv, který k Tolstému celoživotně choval Vladimir Iljič Lenin. * ''[[Ďábel (Tolstoj)|Ďábel]]''
* ''Smrt Ivana Iljiče'' – Úředník Ivan Iljič několik měsíců umírá. Bolesti se horší a Ivan Iljič se stává zatrpklejším a nenávistnějším. Nerozumí proč ho osud trestá a teprve až na smrtelné posteli ve velkých bolestech pochopí, že nežil opravdově, ale obyčejně poživačně. Špatně žil, a proto špatně umírá. V posledních hodinách odpouští rodině a vyrovnává se se smrtí.
Řádek 156 ⟶ 155:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat
* {{Wikicitáty|osoba=Lev Nikolajevič Tolstoj}}
* {{NK ČR|jn19981002230}}
Řádek 178 ⟶ 177:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura|Rusko}}
{{DEFAULTSORT:Tolstoj, Lev Nikolajevič}}
[[Kategorie:Ruští anarchisté]]
[[Kategorie:Křesťanští anarchisté]]
|