Moskevský Kreml: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Pevnosti; přidána Kategorie:Pevnosti v Rusku za použití HotCat |
|||
Řádek 66:
Po [[Říjnová revoluce|Velké říjnové revoluci]] přesunul [[12. říjen|12. října]] roku [[1918]] [[Vladimir Iljič Lenin]] veškerou moc po mnoha letech zpět do Kremlu. Lenin si rezervoval v Kremlu místnost pro sebe a určil za sídlo Sovětu bývalou budovu Senátu. V této době proběhlo několik důležitých oprav dlouho nepoužívaných budov v Kremlu. Po tomto slibném začátku se ale začaly projevovat názory komunismu na tradiční ruskou víru a architektonické postupy jako pro Kreml neblahé.
Na příkaz [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] došlo k rozsáhlému bourání po staletí stavěných chrámů po celém Rusku, naštěstí Kremlu se toto řádění zčásti vyhnulo, i když ani některé chrámy v Kremlu nebyly ušetřeny. Krom zbourání [[Klášter Nanebevstoupení (Kreml)|konventu Nanebevstoupení]] (''Vozněsenskij monastyr''),
Ve třicátých letech byly původní zlaté orlice umístěné na kremelských věžích zčásti nahrazeny svítícími rudými kolem 3 metrů vysokými hvězdami. Místo po zbouraných budovách nahradila vojenská akademie a [[Sjezdový palác]] postavený v letech [[1959]]–[[1961]] architektem [[Michail Posochin|Michailem Posochinem]]. Tato stavba je postavena z mramoru a skla, je konstrukčně velice jednoduchá a nepůsobí rušivým dojmem, což např. historik architektury [[William Craft Brumfield|W. C. Brumfield]] shledává jako jediné pozitivum budovy. <ref>Brumfield, s. 97. </ref> Ze strany [[Rudé náměstí|Rudého náměstí]] u [[Kremelská zeď|kremelské
V roce 1955 byl Kreml znovu veřejnosti otevřen a v roce 1961 se z něho stalo kromě sídla vlády muzeum. Později v roce 1990 byl jako první ruský komplex zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
| |||