Sedlecký klášter: Porovnání verzí

{{Infobox - klášter

| jméno = Sedlecký klášter

| popisek = Katedrála Nanebevzetí Panny Marie

| místo = Sedlec u Kutné Hory, {{Vlajka a název|Česko}}

| mateřský klášter = [[klášter Valdsasy|Valdsasy]]

| dceřiný klášter = [[Zbraslavský klášter|Zbraslav]]<br />[[Klášterní Skalice|Skalice]]

| příjmení = Charvátová

| jméno = Kateřina

| isbn = 80-7184-617-1

|poznámky = Dále jen ''Fundace 12. století''}}</ref> v dnešní [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci]]. Po vypálení husity se dochoval konventní [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele]]. V areálu někdejšího kláštera v současnosti sídlí cigaretová továrna provozovaná společností [[Altria Group|Philip Morris ČR a. s.]]<ref>''Fundace 12. století'', str. 109</ref>

 

== Historie ==

Prvotní konvent v Čechách nového řádu přišel z bavorského [[klášter Valdsasy|kláštera Valdsasy]] roku 1142 a nové založení tak bylo napojeno na [[klášter Morimond|morimondskou]] větev řádu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 103</ref> Řeholníci získali od fundátora zřejmě většinu jeho majetku<ref>''Fundace 12. století'', str. 104</ref> na jeho tehdejším území okolo Malína. Klášter zpočátku nenabyl příliš velkého významu a až do doby posledních Přemyslovců se s ním v písemnostech příliš často nesetkáváme.

 

 

Někdy v tuto dobu byl na místo opata zvolen [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]], během jehož úřadu klášteru přibylo na významnosti a také byla založena první [[fundace]] na [[Zbraslavský klášter|Zbraslavi]]. Do sedmdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Klášter měl z dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z domů, lázní a mlýnů v Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Roku [[1304]] doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s novopečeným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapříčinila útok kutnohorských měšťanů vyprovokovaný [[Konrád z Aufenštejna|maršálkem]] [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]]. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref> Za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108–109</ref> Ani finanční pomoc [[Karel IV.|Karla IV.]] a poté i jeho syna [[Václav IV.|Václava IV.]] nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.<ref name="rfr1">''Fundace 12. století'', str. 112–113</ref> Navzdory tomu byl roku [[1357]] založen klášter ve Skalici.<ref>''Fundace 12. století'', str. 120</ref>

Roku [[1412]] kutnohorští vyvraždili obyvatele klášterní vsi Malín a husitské houfy klášter dobyly a vypálily [[24. duben|24. dubna]] [[1421]].Po husitském vpádu zůstal klášter v troskách, klášterní zbožení bylo rozkradeno a přeživší mniši se uchýlili do jiných klášterů.<ref name="rfr1" /> Prozíraví cisterciáci sice archiv a cennosti včas odvezli do rakouského [[klášter Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] a do Jihlavy, ale ne vše se jim vrátilo nazpět.{{#tag:ref|Jednou z mála dochovaných cenností je téměř metrová pozlacená monstrance nalezená roku 1702 zazděná ve výklenku štítu konventního kostela.<ref>''Fundace 12. století'', str. 145</ref>|group=pozn.}}<ref>''Fundace 12. století'', str. 115</ref> K obnově došlo 1454, kdy se v polorozbořeném klášteře usídlilo pár mnichů. Pro ubohý stav klášterního majetku došlo ke spojení s klášterem ve [[Klášterní Skalice|Skalici]], které vydrželo až do 18. století. Hospodářská situace se srovnala až koncem [[17. století]], ovšem roku 1783 byl klášter císařským dekretem zrušen.<ref>{{Citace sborníku

| příjmení = Charvátová

 

== Architektura ==

Soudí se, že zpočátku žili cisterciáci v jakýchsi provizorních budovách a až v druhé polovině 12. století se začalo se stavbou kláštera. Po polovině 13. století pravděpodobně v klášterní bráně vznikl dvojlodní kostel sv. Filipa a Jakuba, který sloužil i laickým návštěvníkům. Byl zbořen na počátku 19. století, kdy musel ustoupit stavbě silnice.

 

}}

{{Kutnohorské památky}}

[[Kategorie:Cisterciácké kláštery v Česku]]

[[Kategorie:Gotické kláštery v Česku]]